Nenávist

Tak toto bola strašidelná snímka.Disponovala strachom,napätím i atmosférou.Príbeh je dobre prepracovaný a dobre sa naň pozerá.Aj keď mal pár chybičiek,srať na to.Film sa ubránil nezmyselnostiam a tak scénar je dokonalý.Aspon som nenašiel žiadne vážne pochybenia.Veľmi strašidelný film,ktorý ma stále držal v napatí a stále sa tam niečo dialo a tak nuda nehrozila.Vo filme nemusia byt litre krvi ale aj tak vie film zaposobit silnom atmosferou aj napatím a to je aj tento prípad. (30.12.2014)

Tak tenhle film pravem nese oznaceni horor. Od zacatku do konce silene husta atmosfera (navic si vse vystaci bez gore efektu nebo podobnejch veci), podporena opravdu vynikajicima a mrazivejma zvukama a misty hudbou. A nektere lekacky a sceny byli fakt tak silny az z nich mrazilo. Ale abych jen nechvalil, tak i kdyz je scenar vcelku promakanej, je to porad o tom samem tj. nekomu se zjevujou bily lidi a hlavne kluk (misty pusobi ty "duchove" trochu komicky). Na jednu stranu je dobre, ze se cely film nevenoval jen jedne osobe, ale jsou tu videt osudy vic lidi, jenze zase na druhou stranu misty sem se v deji a hlavne v casove posloupnosti ztracel a taky jsem misty nevedel kdo je kdo, protoze jsou si japonci dost podobny. Navic to je takove bez zacatku a bez konce, rozhodne bych chtel videt druhej dil. Takle hustej horor jsem uz dlouho nevidel, takze slabsich 5*. Bacha na cerne kocky. (03.09.2005)

Začátek filmu se sice nese v dosti nudném duchu, ale po dvaceti minutách se rozjede opravdu brilantní jízda, kterou jsem si užil až do konce. Snímek je rozdělený do několika samostatných částí, ve kterých máme šanci sledovat jednotlivé příběhy všech důležitých postav. Všechny však spojuje kletba domu, která nemá s nikým slitování a svou nenávistí si pohrává s osudy všech zúčastněných. Velikým přínosem k navození parádní atmosféry se stal hudební doprovod, který měl na svědomí Satou Shirou, jenž spolupracoval rovněž i na druhém díle (remaku Ju-on 2). Právě zvuky a doprovodná melodie jsou opravdovým lahodným bonbónkem tohoto snímku. Ledas kdo si u toho i ucvrnkne strachem. Samozřejmě nesmím opomenout ani na práci hlavního kameramana Kikumury Tokushoua, jenž dokázal vždy divákovi nabídnout přesně to co bylo v danou chvíli potřeba. Perfektní prostorové snímání i smysl pro jednotlivé detaily je k vidění téměř po celou dobu filmu. Co je však všeobecně považováno za nejlepší prvek filmu, když téměř vše je skoro dokonalé? Všeobecně jsou jimi označovány speciální efekty a děsivé scény při nichž se objevují Toshio a Kayako. Oba se dokáží objevit naprosto všude a jejich přítomnost a náhlý příchod na scénu nikdy předem neodhadnete. Tyto lekací scény jsou opravdovým luxusem a zbožím k nezaplacení. Tento film je zdárným příkladem toho, že ne vždy musí být remake horší než originál. Naopak patří mezi nejlepší asijské filmy, které jsem kdy viděl a vždycky po něm šáhnu rád znovu. Kdyby nebyla úvodní dvacetiminutovka tak nudná, tak bych mu dal rovnou stovku. Takhle půjdu o deset procent dolů, ale to neznamená že by si jí nezasloužil. 9/10 (22.06.2010)

Jedna z najlepších komédií. Japonský štáb pre zosilnenie rehotacieho účinku údajne špeciálne pozbieral lokácie spojené s reálnymi strašiacimi príbehmi. Plnými podivných zvukov, postáv - nepostáv, záhadných úmrtí a. A vlasov. Pretože mňa tiež kurva riadne naľaká, ak nájdem v kúpeľni na zemi, alebo v odtoku za hrsť cudzích, mokvajúcich a slizkých vlasov. A zároveň to brutálne rozosmeje. Nakrúcanie teda prebiehalo priamo na miestach bytostne spojených s reál hrôzyplnými historkami z minulosti, súčasnosti a iste aj budúcnosti. Osobne si myslím, že samotní tvorcovia to celé tiež poňali ako komédiu, s vedomím, že pre svet to bude desuplný duchársky horor. A to sa im podarilo na jednotku. Pretože s nenávisťou je potrebné sa nejako vysporiadať. Či už boj s ňou človek berie viac humorne alebo tragicky. P. S. Kde je Kazumi? (13.10.2021)

Ach jo, jen blbec může vytvořit horor s takhle překombinovaným příběhem. To je pouze první problém. Druhý, který je ještě větší, je ten, že film není ani trošičku napínavý nebo strašidelný. Přitom jsem přistoupil k ověřené metodě. Film jsem zhlédl v noci a sám. Bohužel, parta kokotů natřená bílou barvou ve mne vzbudila spíše smích než cokoli jiného. V závěru jsem navíc začal usínat, takže z mé strany to bude zkrátka odpad. O děsivosti mám naprosto odlišné představy než pan režisér. (23.09.2012)