Smrť prichádza v bielom

Kolik parády nadělá schopný režisér uprostřed noci v hlubokém lese s jedním prázdným kočárkem a minimálním rozpočtem? Cha! Náhodou docela dost. Vánoční rolničky-rolničky zpívané v autě pošahanou rodinkou na odpis, jejíž členové jsou na sebe jako psi („Co je špatné na večeřích s mojí rodinou?“- „Tvoje rodina!" případně „Je mi líto, zlato, ale na tvou matku seru!“) a jsou všichni bez výjimky zralí na pár facek. Odborně naporcovaný potenciální zeť a vzpomínka na milovaného křečka v mikrovlnce, jako amatérská první pomoc při šoku, děťátko v zavinovačce (a v rozkladu). A jedna vycáknutá třešnička na tomto nechutně, leč zdařile rozpatlaném konverzačním dortu. Miss červenec, přilepená žvýkačkou na kmen buku a zneužitá puberťákem (klid, jen k samohaně). To vše uprostřed nekonečného pustého lesa, na silnici lemované v pravidelných intervalech cedulemi „Marcott“. A odnikud nikam projíždějící tajemné černé auto, samozřejmě. Zřejmě fáro převozníka Charona, řekl bych. Jenže nesympatičtí manželé (hlavně božská “Granny Boone“ Lin Shaye) si po letech už natolik lezou krkem, že jim nerozhodí sandál ani hnusný mord zeťáka a dál s gustem vedou své žabomyší spory. Syn a dcera jim zdatně sekundují. Zkrátka: je to podivné, je to pořádně ujeté (těch ujetých mil!) a oběti schválně vedou natolik debilní a mimózní dialogy, že ten duch ženy v bílém vám, ve srovnání s nimi, bude připadat jako docela normální holka (u té rozkošnicky sfouknuté sirky byla přímo k zulíbání). Jenže tentokrát to vše není scénáristický omyl, ale záměr. Čirý výsměch divákům, korunovaný rozkoší z masáže vyhřezlého mozku. „Copak jsme chtěli tak moc, mít hezké Vánoce?“   Velmi vypečená jízda! (12.08.2013)

Dost vtipná horrorová minimalistická talkshow. Rodinka si na pozadí postupného ubývání členů vyříkává tajemství, jede autem, a venku je to všechno nějaké divné. Je to ujeté, film s gustem cituje poctivé horrorové postupy, a přes všechny ty vtipné (bez ironie) dialogy atmosféra houstne a houstne. Někdy mě humor v horroru štve, tady nikoli. Dobré herecké obsazení, špičkoví béčkoví herci byli přesně to pravé. (21.04.2013)

Podle zdejších komentářů jsem očekával kvalitní horor, po kterém jen tak neusnu, právě proto jsem si také film pustil pěkně večer po tmě a očekával mrazení v zádech a nepříjemný pocit, avšak pravda je taková, že ve snímku Smrt přichází v bílém není ani jeden záběr při kterém bych se nějak více bál, maximálně jsem byl trochu nervózní při "ptačím" sledováním jedoucího automobilu a ve scéně, kdy otec vstupuje se sirkou do srubu. Jinak je to ale opavdu dobrá komedie, vážně, snad nikdy jsem se tak nenasmál. Stejně jako při natáčení Záhady Blair Witch byl film z důvodu malého rozpočtu zasazen do malého úseku v tmavých lesích, i když se jeho největší část odehrává v interiéru vozidla. Bohužel narozdíl od Záhady Blair Witch čiší z tohoto filmu na několika místech amatérismus a malá znalost řemesla, naštěstí to však příliž nevadí. Docela příjemně překvapen jsem byl dobrým hudebním doprovodem, který snímek dokonale podbarvuje... Teď bych se ale rád vrátil k myšlence která se mi neustále drala do hlavy, je nebo není Smrt přichází v černém inspirována Královstvím. Záběry na pohřební vůz, při kterém se hrdinové tisknou k zadnímu sklu jsou jasnou parafrází na scénu při které se Maryina ruka objeví na zadním skle sanitky a pláč dítěte v rádiu se až nepříjemně podobá Maryinu pláči... Jak to tedy nakonec je? Jedná se o pouhou náhodu nebo inspiraci Trierovým snímkem? Svůj názor na věc psát nebudu, nechám to rozhodnutí jen na vás... Každopádně Smrt přichází v bílém stojí za to, abyste kvůli ní propátrali poličky ve své videopůjčovně, jedná se totiž o brilantně promyšlenou komedii, která potrápí vaše mozkové buňky. (15.01.2006)

Rodinka "úžasných" cestuje na vianočný podvečer k babičke. Frank, otec rodiny pre tento krát vyberá odlišnú trasu a namiesto jazdy po diaľnici sa presúvajú vedľajšou cestou uprostred hôr. Po pár míľach dostáva Frank mikrospánky a potrebuje si odpočinúť. Vtedy stretávajú mladú ženu s dieťaťom na rukách. Snažia sa jej pomôcť, nakoľko pôsobí zmätene a má ľahšie zranenia. Od tohto momentu ide všetko od desiatim k piatim. Rodina sa ocitá v nesprávnu dobu na nesprávnom mieste. Napriek celkom slušným haluškám všetkých príslušníkov rodiny, mne tento film ako horor ani z ďaleka neprišiel. Skôr by som ho zaradil pod psychologický thriller, ktorý ponúkne "prekvapivý" záver len pre tých, ktorí nemajú tento druh žánru napozeraný. My ostatní, zrejme "náročnejší", si len zívneme a "jdeme o dúm dál" - 65%. (03.01.2013)

síce už od štvrtiny filmu predvídateľné a jasné, predsa len to je milo low-fi. low-budget, low-profile priamočiare a svižné dielko s pár postavami, pár bubákmi a podľa mňa nesmierne vydarenou úvodnou pasážou (až po "nehodu"); miestami, hlavne ku koncu, to má naozaj solídnu, hutnú atmosféru - tento film dokáže vzbudiť klaustrofobické pocity na otvorenom priestranstve! (16.11.2014)