Orlando

Woolfovej Orlando sa nedá opísať slovami. Lyrické opisy, hĺbka, myšlienky, symboly, poetika.... Sally Potter sa intímnou réžiou a opatrným scenárom snažila podobať Virginii a nepokaziť jej dokonalú knihu, ale podľa môjho názoru sa jej to nie úplne podarilo. Ako samostatný film by ma to možno zaujalo, ako snímka snažiaca sa ,,dobehnúť" knihu ma to nepríjemne sklamalo. Tilda Swinton bola vynikajúcou voľbou pre herecké stvárnenie, hudba je chvíľami úžasne sugestívna, ale ako celok ma to nijako neohromilo, pričom som do tejto snímky vložila veľké očakávania. Zamrzelo ma, že sa Woolfovej genialita sprznila v takom príliš obyčajnom filmovom diele. 50% (04.03.2010)

Neudělal jsem tu chybu, abych si před filmem přečetl knihu. Zatím na mě stále čeká a já se mohl oddat filmu bez jakéhokoliv srovnávání. A musím říci, že jsem si ho královsky užil. Úžasně výtvarná kamera jako by vypadla z filmů P.Greenaway - barokní obrazy, práce s barvou, šerosvitem, mlhou. Zastavením filmu vznikají svébytné fotografie. Skvělá hudba (David Motion, Sally Potter) rovněž připomene spolupráci M.Nymana s P.Greenewayem. Samotnou kapitolou je Tilda Swintonová, jejíž androgynní Orlando výstižně nachází polohu pro obě pohlaví a jejich splynutí a prolínání se. Je to ON, je to ONA. Orlando dostane darem dům, ale pod podmínkou, že nikdy nezestárne. Prochází stoletími a poznává lásky i zklamání, zrození i smrt. Film plyne jak voda v řece a čarovnými obrazy okouzlí každého, kdo se nechá. (19.05.2013)

Virginia Woolf bola zvláštna žena so smutným a ťažkým osudom a na jej knihách to cítiť. Sú zvláštne a čítať ich nie je jednoduchá záležitosť. Orlandom v knižnej podobe som nepobozkaná, takže porovnávať nebudem. Viem ale, že sa Sally to hlavné do filmu podarilo dostať ... boj VW o rovnoprávnosť žien a mužov, jej depresie, túžbu po slobode, ale hlavne túžbu po písaní. To ako nás Sally previedla všetkými tými rokmi bolo skvelé ... menili sa účesy, róby ... ale ľudia vo svojej podstate nie. Ako tu už mnohí písali bolo to veľkolepé a opojné, hudba tiež a Tilda bola dokonalá. (07.04.2017)

Napadá ma jedniné slovo, ktorým by som dokázala opísať tento film. Je to "nespútanosť". Nespútanosť príbehová, obrazová, herecká, ale hlavne nespútanosť myšlienková. Knižnú predlohu síce nepoznám, ale ak je film len spolovice taký, aká je knižná predloha, chápem prečo je považovná za nesfilmovateľnú. Virginia Wolfová písala knihu Orlando vraj ako svoj životopis a ja musím povedať, že sa jej to zrejme podarilo dokonale. Nešla na to tradičným spôsobom opisu faktografie života obmedzenom v čase a priestore, ale prostredníctvom spovede duše nespútanej v okovách obmedzeného vnímania. Vypovedá to o nej oveľa viac, ako čokoľvek iné. A ja si myslím, že tomuto filmu sa práve to podarilo vystihnúť na jednotku. (06.04.2017)

Obávám se, že pověst Orlanda je mnohem lepší, než skutečný film. To téma rezonuje od roku 1928, kdy poprvé vyšel román Virginie Woolf. Lidé zabývající se anglosaskou literaturou Orlanda milují pro ten satirický vztah k různým fázím dějin literatury, což vrcholí dokončením fiktivní básně Lady Orlando "Dub". A zatímco v románu nevzniká tolik wtf momentů, Sally Potterová a Tilda Swinton se různé motivace prostě rozhodly neřešit. Celou tu otázku nesmrtelnosti Orlanda ponechávají na magickém týdenním spánku, proměnu pohlaví taktéž. Dnešní poučený náročnější divák/čtenář potřebuje přeci jenom něco víc. Nesmrtelnost a fluidnost pohlaví mají dnes velmi dobře promyšlené povětšinou různé fantasy a jiné příbuzné ságy. Skvěle pragmatický vztah k převádění majetku nesmrtelných nabízí například seriál Highlander, role pohlaví v dějinách ráda řešila třeba Anne Rice. Ve vztahu k předloze mi ve filmu nejvíc chybí ztracený důvod pro odchod Orlanda na východ do Konstantinopole (uháněla ho arcivévodkyně Harriet). Stejně tak mi nesedí způsob dotažení závěru až do tehdejší současnosti, protože z přímého čtení filmu bychom došli k tomu, že se Orlando setkala v roce 1850 se Shelmerdinem, těhotná byla až někdy během světových válek v první polovině 20. století a teprve v devadesátkách to dítě bylo předškolního věku. Což je naprostá divočina. Rámec pak tvoří dvojí výstup Jimmyho Somervilla a největší fór stejně nabízí obsazení královny Alžběty I. Quentinem Crispem. Ale ať už člověk dojde ke kritickému nebo nadšenému závěru, Orlando za váš čas rozhodně stojí. Stejně jako jeho předchozí adaptace Freak Orlando a životopisný film zobrazující tvorbu románu Vita & Virginia. ___ Co říci k úvodnímu slovu v Bio Oko? Snad jen dramaturgům doporučit, aby tam pro příště nenechávali blábolit lidi tvrdící nesmysly. Ono to sice hezky vypadá, například to tvrzení o tom, že Sally Potterová byla první, kdo převedl Orlando do filmu, ale bohužel to není pravda, což si dohledá každý, kdo je ochotný rešerši věnovat alespoň pár minut. Což je zřejmě pod úroveň JČ. (15.08.2024)