Sňatky z rozumu

Když v roce Pražského jara zralý, elegantní, uhlazený Václav Voska začal uvádět první díly ságy rodu Neffů, nezdálo se, že světlo světa spatřil jeden z nejlepších českých televizních seriálů a asi jedno z nejlepších našich dramatických děl vůbec. Právě rodinný záběr literární předlohy, zahalený do velmi průhledného podobenství jakéhosi pozdnějšího buditelského obrozenectví, skutečnost, že dílo mělo premiéru právě v této době, to všechno dotvořilo příznivou synergii, kterou dokonal nevídaný divácký ohlas. Přehlídka vynikajících herců, skvělá scénáristická dvojice manželů Zelenkových, velká témata (české devatenácté století jimi doslova hýřilo), jako fráze již znějící konstatace o skvělé Filipově režii, to všechno ten zázrak dramatického seriálového objevu jen dále dokonalo. Zpětnou vazbou takovýchto úspěchů je zlidovění řady výroků i klíčových scén; zde jich nalézáme hned celou přehršel. Od opatrné a současně lásky dychtivé vdovy Tolarové až po klidnou emancipační konstantu obou sesterských "přeslic" Váchových sledujeme zblízka - jakoby z první řady - postupné pády i vzestupy nejen protagonistů Neffova příběhu, ale i národa jako celku. V Lukavského kreaci narážíme poměrně záhy i na jednoho z prvních českých skutečných socialistů. Pastva pro oči, krupobití fakt a dojmů pro paměť a strhující zážitek pro většinu diváků ve věku od tří do pětaosmdesáti let (průměrný věk byl tehdy přece jen o poznání kratší). A povzdech na závěr: Proč dílo tak nevšedních kvalit není dostupné na DVD nosičích? (01.01.2008)

Nabízí se srovnání se seriálem FL Věk, který se odehrával v 2.polovině 18. století. Sňatky z rozumu se odehrávají v 2. polovině 19. století. V obou seriálech hraje Radovan Lukavský velmi podobnou postavu. V obou seriálech jde jakoby o vykreslení boje za českou kulturu, ale oba seriály jsou však zároveň z části telenovely (SzR je z velké části telenovela), které vypráví o tom kdo s kým a jak a kde a kolikrát. FLV se točil později už za "normalizace", zatímco SzR se točilo dříve v uvolněnější době a např. zmiňuje socialismus jako odpudivou věc. Chvílemi i dojemné, ale moc dlouhé. (08.09.2022)

Takřka neuvěřitelně geniální věc po všech stránkách. Celé jsem to viděl hodně dávno a při reprízách vždycky jen kus, co jsem náhodou natrefil. Letos (2017) jsem se ale začal znovu dívat naplno a je to skutečně mistrovské dílo. Herecká sestava, scénář, všechno dokonalé. Vystižení člověka jako jednotlivce i jako příslušníka své skupiny, tendence vřící Evropou i českou kotlinou 60. a 70. let 19. století. Ty hovory v Paříži odhalující nicotnost francouzského veřejného života, který projde zakrátko stejnou zkouškou (a stejně neúspěšně) jako předtím Rakousko, ty hovory u Bornů na téma zisk z toho něco vyrábět vs. zisk ze spekulací, to všechno je tak skvěle aktuální i po 150 letech, že bych slzel. Spolu s F. L. Věkem a Byl jednou jeden dům svatá trojice českých seriálů. "Maminko, to nebyla obyčejná nevěra, on byl básník... Je vnitřně rozerván." (29.01.2017)

Skutečně velmi dobré, zejména herecky !! Což se však od tradičně řemeslně velmi jistého režiséra Františka Filipa, v dobách, kdy ještě v rukách s obludnými scénáři neprznil humor jako takový, dalo čekat.. Minisérie Sňatků z rozumu však velmi dobře potvrzuje, že sám Vladimír Neff přes svoji dokonalou znalost prostředí, díky čemuž divák může sledovat velmi přesný obraz doby plné pokrytectví, rozhodně neplatil za žádného velkého spisovatele či inovátora a nebýt další Filipovy rodinné ságy zůstal by patrně zapomenut jako spousta jeho současníků.. Zejména Jiří Vala zde jasně dokazuje, jak dobrým hercem přes všechny ty své stranické funkcionáře a pohlaváry vlastně byl.. V závěru vypravěč nutí diváka k zamyšlení, když hovoří o nutnosti vidět každou dobu v jejím kontextu a nebát se srovnávání, do čehož se však (ne)jednomu skutečně příliš nechce, když vidí v jakém stavu se česká kultura, samotný film a jazyk vlastně dnes nachází.. (13.09.2015)

Jen si tak říkám, jestli by dnes neposlal Born do polepšovny celý národ. Sňatky z rozumu jsou nádherným vyprávěním Vladimíra Neffa o obrozencích. Laskavá ruka Františka Filipa provedla řadu báječných herců k závěrečnému dílu, který je opravdovým vyvrcholením seriálu. Rážův Born prožívá duševní otřes kvůli synáčkovi, na tu scénu koukáte a čekáte, kdy vám Ráž jednu vlepí. Bornová Jiřiny Jiráskové projevuje svůj humor i laskavost. Bětuše Váchová Ivy Janžurové elegantně odkopne nápadníka, neboť byla uražena její čest dcery z dobré rodiny. Slávka Budínová si na ty pouhé tři díly, v nichž se objeví, Valentinku tak vymazlila, že bych ji chtěla mít doma. Jiří Vala, milovník a znalec klasické hudby, posadil svého Nedobyla do Bornova salonu a udělal z něj burana, kterého by nejradši profackoval i největší kliďas. A ta scéna, kdy si Světla Svozilová alias matka Pecoldová pohovoří s Jiřím Valou coby Martinem Nedobylem, by se měla vystřihnout a spolu s rozhovorem Dlaska s Hrachovou po smrti Hracha z Byl jednou jeden dům pouštět v rámci akce "Takhle se točí emoce". (16.01.2013)