Vyzdvihnutie Titaniku

Nu, doba je vážná, takzvaná >Studená válka< graduje a amíci zase jednou - přes samozřejmé obstrukce Sovětů a kazisvěta ve vlastních řadách - řeší >světodějné< věci... ;-) . . . A tenhle film je typický hw produkt té doby. Příběh má - přes jasný a tolerancehodný status FIKCE - samozřejmě spoustu drobných nelogičností a za vlasy přitažených (což je škoda, protože scénáristicky šlo vše daleko lépe doladit) situací, ALE! - a to zdůrazňuji - narozdíl od jiných tématicky podobných žánrových pitomostí netrpí vyloženými diváku se podbízejícími bláboly a nesmysly, vše se přizpůsobuje dvouhodinovému rozsahu děje a proto nemá příliš hluchých míst a navíc nijak netlačí na pilu, vše plyne tak nějak přirozeně a uměřeně a divák až může podlehnout pocitu, že (by) se to všechno klidně mohlo stát. Tohle si já osobně na podobných opusech (navíc v pohodě koukatelných i třicet let od natočení!) cením... Navíc speciální efekty jsou na svou dobu velmi zdařilé, podvodní scény působí zcela věrohodně a páni modeláři si dali s maketami Titaniku takovou práci, že vše působí (zvláště pak paluba a interiéry lodi po vytažení vraku na hladinu, to je prostě fantazie!) naprosto úžasně a realisticky. Finále pak působí sice jako z nějaké verneovky (Good Year! ;o), ještě přijde troška potřebného (humanistického) moralizování na závěr a... Nu, jak říkám - typický (v tom nejlepším smyslu slova) hollywoodský produkt žánru a doby... Tři hvězdičky tedy za film coby story a řemeslo - a jedna nahoru za ony skvělé kulisy a triky, navíc ještě pak vše podpořené místy až podmanivou hudbou Johna Barryho. Člověk si musí po různých těch >filmových zkušenostech< až povzdechnout, kéž by všechny akčně-fiktivní blockbustery působily i po třiceti letech od natočení jako tenhle film... - - - - - (Poprvé viděno kdysi na jakémsi televizním kanálu, repete pak 25.2.2009 na dvd, komentář zde jako desátý - 25.2.2009) (25.02.2009)

Velká škoda. Podle mýho názoru tu máme zajímavej (i když hodně přitaženej za vlasy) námět bohužel přetavenej do celkem nudnýho a nezáživnýho filmu. Na tu dobu bych čekal něco kvalitnějšího. Nejde mi ani tak o uvěřitelnost toho filmu, je jasný, že tu tady netřeba hledat, ale zpracování je takový unylý a žádná z těch lákavých možností pro zajímavý vygradování filmu nebyla využita. Takže smůla vidím to na promarněnou příležitost a to jsem se přitom na ten film docela těšil. No co už nadělám...40% (11.07.2016)

Román ´Vyzvedněte Titanic!´ napsal spisovatel Clive Cussler v roce 1979 a kniha zaznamenala ohromný úspěch. Je až s podivem, jak rychle se toho chytili filmaři, neboť následující rok právě na základě této knihy vznikl snímek, který svým názvem naopak spíše budí rozpaky. Scénář je na takovou rychlost napsán solidně a snímek jako takový vyznívá zcela zásadově s ohledem na svou dobu. Dějově jde o vzácný nerost, který se hodí do vývoje amerického experimentálního obranného systému a zjistí se, že se nachází právě na ztroskotaném Titaniku. Jak ho ale získat. No jasně, loď vyzvednout ze dna celý. Když je dílo dokonáno, objeví se Sověti s nárokem na onen nerost. To ve zkratce striktně prozrazujíc, že je děj z doby tzv. Studené války. Tento fakt je však do příběhu vsazen jen okrajově, neboť děj sleduje převážně počínání hlavních aktérů ve snaze Titanik vyzdvihnout. Na svou dobu více konverzační, ale na zajímavosti to nijak neubírá. Scéna objevujícího se Titaniku na hladině moře je vrcholem celého snímku, který vypadá i po tolika letech setsakramentsky dobře. Že jde o čirou fikci musí být snad každému jasné. Jako dobrodružný příběh však námět nabízí přívětivou podívanou. (12.03.2018)

Naivní ve všech směrech. Špionážní téma a la studená válka a Titanic už samo o sobě není ideální spojení a přidá-li se k tomu nevědomost s velkým N, pak vznikne nepovedená sci-fi. Je pochopitelné, že v době vzniku filmu nebylo o vraku legendární lodi ani vidu, ani slechu, ale není možné připustit takové zhovadilosti typu, že vrak by na dně po x desítkách let zůstal téměř neporušený a nezrezavělý, se zachovalým dřevěným vybavením, napnutými stožáry a div ne pozlaceným nápisem. Totálním výsměchem je slavná scéna vynoření Titanicu a jeho pompézní doplutí do New Yorku. Těžko říct, jakou měl film odezvu u diváků a zejména pak u v té době stále žijících přeživších pasažérů. A jaké pak bylo zklamání všech, když o šest let později poznal celý svět pravdu o Titanicu zásluhou týmu dr. Ballarda. (08.05.2012)

Popravdě řečeno, ani nevím co si mám o tomto filmu myslet. Chápu, že se natáčel v době, kdy se o Titanicu vědělo pramálo informací, tudíž vyzvednutí celé lodi bych ještě toleroval, ale není mi dost dobře jasné, který duševně nemocný jedinec vymyslel ten děj, který by se dal hravě srovnat s nějakým fantasy filmem. Ale myslím, že i kdyby v té době byla známá fakta a natáčecí štáb by se jimi řídil, stejně bych nešel s hodnocením výše, protože tento patos vnímám jako veskrze špatný film, který mne uráží. Nezaznamenal jsem žádnou úctu k Titanicu, což je pro mě největší kámen úrazu a ten příběh vymyslel někdo, komu by návštěva u špičkového psychiatra jenom prospěla. Omlouvám se společnosti White Star Line, Williamu Jamesi Pirriemu, Thomasu a Bruceu Ismayovým, Thomasu Andrewsovi i Edwardu J. Smithovi i dělníkům z Harland & Wolff a největší omluva patří skutečnému Titanicu, který mi doufám odpustí, že jsem projekcí tohoto filmu zneuctil jeho památku. (02.05.2011)