Janghwa, hongryeon

Páči sa mi, keď na konci filmu dostanete pekné vysvetlenie toho, prečo sa vo filme dialo to, čo sa dialo. A keď je to dobre urobené .. o to viac. Páčila sa mi muzika, hororové vsuvky boli asi dobré, keďže som pozerala tradične medzi prsty ... ale to ostatné bola celkom nuda. Chápem prečo bola dievka v liečebni, nechápem prečo sa nepresťahovali ... takto ju chuderku trápiť. 3,5* (30.08.2017)

Neoriginalne a s debilnou pointou. Tym by sa mohol skoncit moj komentar, avsak to by v tomto pripade nebolo fer. Film nenudi. To ani nahodou, avsak prilis nehiri originalitou a naopak sa snazi uputat uz viac krat videnymi scenami a lacnymi lakackami. Co je vsak zaujimave, je zasadenie hororu do rodinnej dramy - deti versus macocha. Je tento vztah zaujimave sledovat a preto film drzi vasu pozornost. Dalsi klad je, ze aj ked je pritomnost "zla" jasna uz takmer od zaciatku, stale neviete, kde sa nachadza. "Nieco nieje v poriadku", avsak dlho som nevedel co.....az do otrepanej pointy, ktora to takmer vsetko pokazila. Nastastie reziser si pre nas nechal nieco na zaver a pribeh zakoncil ozaj posobivo a vsetko posunul trosku do inej roviny. Skoda toho skripania medzi hororovou a dramatickou castou filmu. Nebit par chibyciek, mohlo to byt za plny pocet. Jednoznacne si to vsak pozriem znova. (7/10)Druhe pozretie - Toto dielo je omnoho domyselnejsie a posobivejsie ako som si pred tym myslel. Pri druhom pozerani som si vsimol mnoho detailov, ktore film v mojich ociach ucelili do omnoho stabilnejsieho a komplexnejsieho celku. Chyby ktore som vytykal sa tak stratili, a jedine co mi trosku vadilo je autorova miestami trosku okata snaha odviest divakovu pozornost. Mrazivy, tragicky a velmi posobivy pribeh jednej rodiny s nadhernou hudbou a silnym emotivnym nabojom, ktory mozete najst len a len v azijskych filmoch. (9/10) (05.06.2007)

Příběh dvou sester a její macechy aneb pohádka pro odrostlejší masochisty, kteří se rádi nechávají strašit vrávorajícími Asiatkami s dlouhými černými vlasy. Děj je zasazen do velkého domu plného prázdných místností a dlouhých chodeb, jako dělaných pro nervydrásající kamerové jízdy á la Osvícení. Hororové sekvence jsou (bohudík) dávkovány s mírou, zato málokterá z nich se v mém případě minula účinkem. Když to už už vypadalo na další šmátrající pazouru neznámého majitele, tak nic… a vteřinu na to: BAF! Následovalo instinktivní ucuknutí, několikasekundový třas po celém těle a záplava nadávek. Strašit v té Asii fakt umí, to jo. Větší prostor než v tuctových evropských a amerických hororech věnoval Ji-woon Kim (nemyslete si, ta jména kopíruji z ČSFD :) několikavrstvému příběhu s metafyzickým přesahem a postupnému odkrývání tragédií minulosti. Během poslední dvacetiminutovky se rodinní kostlivci doslova sypou ze skříní. Závěrečné rozuzlení někoho naštve, někoho nadchne – no, řekněme, že není z nejhorších, zároveň ani z nejoriginálnějších a k poměrně jednoduché pravdě (někdy věříme tomu, čemu věřit chceme) se dobírá zbytečně složitým způsobem. 75% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, kitano, Triple H, Radiq (21.12.2007)

No když jsem se bát měl, tak jsem se bál. A to fest. Jenomže to všechno okolo těch několika málo strašidelných scén mi nedávalo smysl. Proč se některé postavy chovaly tak, jak se chovaly mi vrtalo v hlavě dlouho po závěrečných titulcích, nehledě nato, že závěr místo vysvětlení vyvolal spíše zmatek ve stylu "kdo je kdo". A nesedlo mi to ani herecky. Nevadil mi ani tak specifický asijský styl, jako spíše ječení, které mi tedy lezlo na nervy neskutečně. A ječelo se často. Já nevim, ale Ji-un Kim měl natočit spíše rodinné drama bez duchařského prvku. Takovým jako já by ušetřil čas i zklamání. 30% (02.12.2012)

Trochu mi to připomíná Davida Lynche. Nikdo tomu moc nerozumí a všichni to milují a vysoce hodnotí. Největší problém jsem měl s prvními 45 minutami, kdy jsem takřka usínal nudou. Hudba nulová, scénář tak bohatý, že se dočkáme jedné věty za 5 minut. A děj díky tomu vlastně žádný. Do toho herecké výkony strohé, nic neříkající. Na mě to spíše působilo jako velmi špatné amatérské divadlo. Lidi tam chodí jak roboti a schválně potichu, aby se měli asi čeho leknout a když už přijde lekačka v podobě ruky z podskříně, tak je tak průhledná, že se člověk ani nelekne. No naštěstí od půlky filmu si spolu začnou postavy i povídat. Jupííí! :-D ... Závěr mě docela překvapil nejen pointou, ale výborným točením kamery a hudbou, ale jinak musím říct, že americký remake zvaný NEZVANÁ je mnohem mnohem lepší. (07.09.2010)