Janghwa, hongryeon

Tak takhle. Já už jsem nějaký korejský filmy viděl. Tím pádem jsem nečekal, že by to bylo normální, nebo že bych byl schopen rozeznávat postavy podle obličejů, natož jmen (Sujú? Sunmá? Kun-yeon?). Já u těch hereček vlastně nejen nejsem schopnej odhadnout, kolik jim je (rozsah "někde mezi 15 a 45"), ale ani jestli jsou hezký, ošklivý nebo průměrný. Tady to je ještě vylepšený tím, že je totálně nejasný, jestli se ty věci na plátně doopravdy dějou, nebo jestli se někomu zdají. K tomu navíc není zjevný komu. No a do tohohle bordelu režisér nechává každěj záběr na tapetu nebo kohoutek od vany aspoň minutu a půl. Což je poprvé i podruhý docela napínavý, ale pak už mě to dost sralo. V podstatě jsem to dokoukával hlavně proto, abych aspoň trochu pochopil, o čem to teda bylo. A i na to jsem si musel ten konec pustit dvakrát a přečíst si na intermetu vysvětlení. Upřímně nemůžu říct, že by to byl špatnej film, jenom byl divnej jinak, než jsem zvyklej. (07.07.2020)

Od samého počátku mě to celé enormně nebavilo. Film skoro dobrou hodinku sype jeden melodramatický záběr za druhým a absolutně nic se neděje. Snížil jsem tedy pozornost. To byla zřejmě zásadní chyba. Ve spojení s asijskými ksichty, kde jeden je stejný jako druhý, jsem se v ději absolutně ztratil. Závěr tedy proplul absolutně kolem mě. Otázky typu "Kdo, co, jak a proč?" zodpovědět rozhodně nedovedu. Pravda je, že jakousi atmosféru to mělo. Bohužel, když tomu absolutně nerozumíte, tak nevíte, čeho se vlastně máte bát, a proto se vůbec nebojíte. Lekačky jsem nezaznamenal vůbec žádné. Stopáž je těžce přemrštěná a hodinový úvod stojí za méně než hovno. Budu se muset uchýlit k poctivému odpadu, protože takovou sračku jsem opravdu nečekal. (29.07.2015)

Pomalý, ale veľmi intenzívny horor, a to najmä vďaka plíživo vzbudzovanému napätiu, kedy k ľakačke buď nedôjde vôbec, alebo až po neobvykle dlhšom čase v rámci scény. A veľa ich rozhodne nie je. Ide o slušný mindfuck, ktorý potrebuje na vysvetlenie celú polhodinu po tom, čo sú odkryté divákovi tie najdôležitejšie karty. Ide samozrejme o zamyslenie sa nad úlohou či hodnotou rodiny v spoločnosti a čo sa môže v jej vnútri diať, ak to nefunguje. Tento negatívny dôsledok je dohnaný až do šialeného ázijského absurdna, čím film uspokojí priaznivcov k-hororov a j-hororov, ale zase môže trochu rozladiť publikum zvyknuté na euro-americké horory s rýchlejším tempom a jedným zásadným odhalením až v samotnom závere. (25.03.2020)

Skvělé, skvělé a ještě jednou skvělé! Na hustou atmosféru tohoto psychohorroru odehrávajícího se v domě ala Alone In The Dark budu ještě dlouho vzpomínat.. stejně jako na husí kůži a mráz, který mi jezdil po zádech onoho večera, kdy jsem se na tenhle film hezky ve tmě a samotě díval. intenzivní zážitek. Ještě dlouho po skončení filmu se mi vracely některé scény, které mi nebyly jasné, a docházelo mi, jak do sebe všechno zapadá a všechny věci postupně začaly dávat smysl. Všem, kterým to smysl dávat nezačalo, doporučuji podívat se na tento skvost ještě jednou. Pokud to nepomůže, tak už asi nepomůže nic. Každopádně chybu je třeba hledat v sobě a ne ve filmu. (28.06.2008)

Co začíná jako normální nudnej film skončí jako dost tuhej a mysteriozní horor. Hlavním nepřítelem je macecha, ale "sovy nejsou, čím se zdají být". Zápletka je tak zapletená, že asi budu potřebovat skouknout to ještě jednou. A vůbec se tomu nebráním, protože něco takovýho jsem už slouho nezažil. V určitejch momentech mi byly plinky maly, protože se znenadání objevila lekačka. Nebo mi chodil po zádech děda Mráz v tretrách, když bylo něco napínavého. A zvláštní poděkování patří hudbě, bez které by byl poloviční požitek. Hodně kvalitní, ale ke konci možná trochu moc překombinované jak kombinovaná strava. Přesto sen! (22.05.2007)