Otvor oči

Tak Alejadro Amenábar ani ve svém druhém celovečerním počinu nezklamal, ba ten první možná ještě předčil. Velice zajímavý a velmi originální námět, zpracovaný opravdu mistrovsky. Zpočátku jen obyčejné romantické drama ze kterého se pomaloučku, ale neodvratně vyvíjí něco "jiného" (omlovám se ten výraz, ale opravdu nenacházím vhodných slov). Co je sen, co je realita. Od první chvíle netušíte, do čeho se ženete, a popravdě, ani ke konci si nemůžete být ani trochu jistí. Navíc, když se k tomu přidají velice přesvědčivé výkony dvou herců. které může divák znát už z již zniňovaného Amenábarova předchozího snímku, není v podstatě co dodat, ani co vytknout. Film, který ve mně zanechá hlubokou stopu, ale zařadí se mezi ty, které už napodruhé nebudou nikdy tak lákavé a dobré, ovlivňijící, deptající jako po první projekci. Bohužel, zatím nemůžu porovnat s remakem. 100% (07.11.2008)

Nemôžem povedať, že som fanúšikom mysterióznych orgií, aké pripravil Amenábar. Ale na druhej strane som si so záujmom pozrel dve hodiny skrývačiek, mystifikácií, falošných stôp a celého ďalšieho arzenálu, s ktorým pracoval. A aj keď som zďaleka nerozumel všetkému a ani sa to nepokúšam nejakým spôsobom interpretovať, pôvodné hodnotenie ponechávam. Nakoniec je to myslím jediné hodnotenie, ktoré odo mňa majú jeho filmy, ktoré som videl. Vyjadruje, že mu celkom nerozumiem, ale som presvedčený, že on áno. (09.12.2020)

Ako väčšina tunajších užívateľov som na prvýkrát videl Vanilkové nebo. Očakávania romantickej drámy sa prekotúlali do úplne iného žánru a z toho úplne iného až do stratena. Vravím, ó aké originálne a ó ako krásne zamotané (milujem zamotané filmy). A dnes, po zhliadnutí Abre los ojos, mením názor. Americká verzia je skoro čistou kópiou, s nesympatickou Cameron Diaz a presladeným záverom. Naopak prvotná verzia (táto) od začiatku pôsobí tak nejak chladne. Ale chladne v inom zmysle slova ako predpokladáte. Každú scénu som prežíval omnoho silnejšie než v remake verzii. Priateľstvo Césara a Pelya bolo omnoho intenzívnejšie. Láska medzi Césarom a Sofiou bola omnoho sladkejšia a tak trocha iskrivejšia. Pestrofarebná kombinácia žánrov, kde netušíte v akom čase sa dej práve odohráva. OBROVSKÝ SPOILER - nečítať: Pri záverečnej scéne si uvedomte, že jeho Sofia je taktiež ako priateľ Pelayo už dávno po smrti. On žije v lucidnom sne o niekoľko dekád rokov dopredu. A keď sa prebudí? Bude sám a pravdepodobne psychickú záťaž z novej reality nezvládne. Naozaj smutné. (24.05.2010)

Že je toto predchodca amerického Vanilla Sky som zistila, až tesne predtým, ako som si Abre los ojos išla pustiť. Na americkom remaku som bola vtedy v tom 2002 v kine. Myslela som si, že ma tento film až tak nebude baviť, ale opak je pravdou. Asi aj preto, že 13 rokov je dlhá doba a ja som zabudla o čom konkrétne film bol. V podstate sa sama sebe nečudujem, lebo bola to riadna mela ... prítomnosť, budúcnosť, sen, realita. Oba filmy sú skvelé. Alejandro je naozaj výborný, na svojich 25 rokov vymyslel a natočil skvelú vec, klobúk dole. (09.09.2015)

Kdybych tento španělský film viděl tak o dva roky dřív, asi bych svůj komentář odbyl pár větičkami o tom, jak mě mysteriózní žánr většinou úplně míjí, nepotřebuji se nechávat unášet tvůrcemi do hned několika paralelních světů najednou a během letu napříč nimi si bez hlubšího smyslu zamotávat hlavu haluciogenními zápletkami. Nicméně mezi tím jsem viděl většinu filmů Davida Lynche, seznámil se s původní seriálovou Twilight Zone a obojí mě fascinovalo, obojí výrazně změnilo můj do té doby vlažný vztah k mysteriózním filmům. Uznávám totiž, že sny, podvědomí, paralelní světy i možnost se nechat uměním unášet do prostorů kdesi mezi nebem a zemí můžou být i nádherně fascinující, ale zrovna Otevři oči je případ filmu, který ve mě zanechal spíše vlažný zážitek, až na pár scén mě nějak více nefascinoval a s výjimkou závěru na střeše se Sofií a jejími krásně vlajícími vlasy vlastně nevyvolal žádné silnější emoce. Možná je to délkou, možná samotným stylem, který přes atmosféricky zdařilé záblesky nedokáže ty emoce v divákovi rozvíjet, možná i hlavní postavou nepříliš sympatického chlapíka, co si každý večer loví na večírku jinou holku, a jehož osud mě nechával taky spíše chladným. Závěr sice přináší silné vyvrcholení, ale to enormní množství zvratů v posledních minutách bylo na mě až příliš. Hodně zamotaný děj s postupně odhalujícím se tajemstvím je však vystavěný dost zdařile, dokázal mě napínat a ty surrealistické, animovaně zpracované výjevy ze záhadné kanceláře na mě zapůsobily asi nejvíc. [65%] (02.04.2022)