The Little Girl Who Lives Down the Lane
La Petite Fille au bout du chemin
The Little Girl Who Lives Down the Lane
The Little Girl Who Lives Down the Lane
The Little Girl Who Lives Down the Lane
Réžia:
Nicolas GessnerScenár:
Laird KoenigKamera:
René VerzierHudba:
Christian GaubertHrajú:
Jodie Foster, Martin Sheen, Alexis Smith, Dorothy Davis, Scott Jacoby, Mort Shuman, Hubert Noël, Jacques FameryObsahy(1)
V tomto kanadském thrilleru ztvárnila Jodie Foster titulní postavu - samotářskou, zarputilou a sama na sebe odkázanou dospívající dívku jménem Rynn, která žije sama ve velkém domě svého otce. Když do domu kdokoli přijde nebo zavolá, děvče vysvětluje, že má tatínka na služební cestě. Je opravdu daleko... hodně, hodně daleko. A maminka? Ta také... Rynn se své nezávislosti nehodlá vzdát a je odhodlaná udělat cokoli, aby si uchovala své strašlivé tajemství. To ale bohužel vyčmuchá její vlezlá sousedka paní Halletová (Alexis Smith). Dalším nebezpečím, které ohrožuje Rynnin klid, je sousedčin syn Frank Hallet (Martin Sheen), pedofil, který má v plánu děvče zneužít. Naštěstí je zde rebelující teenager Mario (Scott Jacoby), který je vždy připraven podat Rynn pomocnou ruku. Scénář k tomuto mrazivému thrilleru s dokonalou atmosférou napsal Laird Koenig jako adaptaci vlastního románu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (81)
Napínavý a někdy až mrazivý příběh třináctileté dívky. Ta se spolu s otcem přestěhovala z Londýna na úplný okraj jedné americké obce. Dům mají pronajatý na tři roky. Dívka má obrovské tajemství, o které se čím dál tím více začínají zajímat někteří obyvatelé obce. Co je vlastně ta holka zač? Jak žije? Proč nechodí do školy. A kde jsou vůbec její rodiče. Příběh tohoto filmu má i své tajemno, které dokáže divák zavčas odhadnout. Je to však výtečný snímek. Byl natočen ještě v době, kdy američtí tvůrci v příbezích nebyli úplně povrchní. Tehdy ještě uměli zajít do hloubky příběhu, kde hlavní postava vás nutí se nad věcmi zamýšlet a zároveň překvapuje svoji genialitou, duchapřítomností a bezprostředností. Jodie Foster tuto roli zvládla na výbornou. ()
Devcatko rozhodne neni nejaka must see zalezitost, ani to neni nejak extra dobrej film nebo horor. Tady jde hlavne o to, ze tu dostala jednu z prvnich poradnejch hereckejch prilezitosti Foster, ktera na svejch 14 let hraje bezchybne. Jednoduchej pribeh, kde hlavni hrdinku nekdo neustale opruzuje a vyptava se na tatu se tak meni postupne pres lehce mysteriozni thriller pres drama az po horor. Pricemz ani v jednom vylozene nevynika, proste nenudi to, ale ze by to cloveka nejak nadchlo, to ne. Nicmene krome mlady Foster tu je paradni Sheen v roli uchylacka. Celkove lepsi 3*. ()
Věkem ještě nedospělá, mentálně již dávno prozřelá, svou povahou až nebezpečně sebevědomá a radikální... Teprve 14-tiletá Jodie Foster v hlavní roli vytvořila z této nenápadné žánrové „jednohubky“ skutečně velmi pozoruhodnou filmovou lahůdku na poli mysteriózního thrilleru. Zřejmě nejzajímavější snímek z geograficky i žánrově pestré filmografie Nicolase Gessnera (Diamantový biliár) nepostrádá tajuplnou atmosféru, v příběhu není nouze o mnoha překvapení, pravidelné sklony k černohumorné komedii se mi také zamlouvaly. Dlouhá závěrečná scéna ve dvou oplývá v doprovodu Chopinova klavirního koncertu obzvlášť podmanivým kouzlem. Nicméně k završení dokonalosti přesto v mých očí schází příběhu nějaký výraznější závěrečný twist nebo jedna pořádně uzemňující pointa celého neotřelého morbidního příběhu (místo spíše otevřeného konce). Jinak určitě za mě velká spokojenost: [80%] ()
Odvážný námět, jenž zachází daleko, ale pořádnou atmosféru z toho nedovede vytřískat, byl obrovskou příležitostí pro mladičkou Jodie Foster. Ta je ještě úchvatnější než v Taxikáři ze stejného roku a scény „na hraně“ hlavně díky ni působí věrohodně. Dokonce zastiňuje v roli slizského zvrhlíka nejistého Martina Sheena. Doboví cenzoři si museli rvát vlasy, pokud vím, podobné věci třináctileté dívky v žádném filmu ještě nedělaly a rád bych věděl, jak daleko si tvůrci dovolili zajít v necenzurované (tzn. neamerické) verzi. Jak už jsem naznačil, film se pouští na tenký led a dost spoléhá právě na zvrácenost podobného námětu, chybí mu hutnější atmosféra. V podstatě nemáme o koho se bát, komu držet palce a můžeme jedině nečinně přihlížet nepříliš originálnímu vývoji situace. Srovnatelně komorní thriller Čekej do tmy měl rovnou několik scén, při nichž jsem zatajoval dech a úplně přitom stačil dobře vypointovaný dialog mezi dvěmi osobami. Tady to nefunguje, dialogy a vůbec celá zápletka jsou trapně vykonstruované, příliš doslovné (film končí v okamžiku, kdy již nemá co vyprávět, nezanechává žádná neodhalená tajemství). Během sledování mě několikrát napadlo, jak by konkrétní scéna mohla nabrat patřičné grády (co třeba subjektivní kamera při sestupování do sklepa?), ale většina z mých proseb zůstala nevyslyšena. Apendix: Rád bych viděl (žel bohu neuvidím) tentýž film režírovaný Hitchcockem. 70% ()
Tomu se říká radikální odpor k autoritám. Výborně vybudovaná atmosféra, skvělá Fosterová, režijně pojaté spíše jako černohumorná jednohubka, než thriller, za což se ovšem vůbec nezlobím. Dostat do rukou tento film Tarantino, vzniklo by něco velice roztomilého. I když, silnou ženskou postavu to má, slušnou hudební složku také, chybí jen zdařilý vizuál. ()
Galéria (29)
Zaujímavosti (6)
- Jodie Foster, které bylo v době natáčení pouhých 13 let, se odmítla ve filmu objevit bez oblečení. Ve scéně, kdy se svléká do naha a odhaluje opálené pozadí, ji nahradila její nejstarší sestra Connie Foster. (Pavlínka9)
- Ve scéně, kdy hovoří Rynn (Martin Sheen) s Frankem na ulici, můžeme si všimnout na levé straně ženy s kabelkou, která jde prvně směrem ke kameře, ale o vteřinu později jde od kamery, navíc ještě se psem na vodítku. (Pavlínka9)
- Ve scéně, kdy se postava Rynn (Jodie Foster) objevuje nahá, si můžeme při svlékání všimnout na levé ruce náramku. V jednom z dalších záběrů, kdy leží na posteli, na ruce žádný náramek nemá. (Pavlínka9)
Reklama