Masakr v Římě

Příběh situovaný do Říma na jaře roku 1944 je především silným dramatem dvou mužů, milovníků kultury a umění-katolického kněze napojeného na odboj (M.Mastroianni) a velitele gestapa (R.Burton), jenž je po zdecimování německého oddílu italskými odbojáři rozkazy shora vmanévrován do role kata. Film je natočen na základě skutečné události a režisér S.Leone na postřílení několika stovek Italů nacisty v jeskynním komplexu obrazově odkazuje ve svém westernu Kapsa plná dynamitu. (31.03.2007)

"Represáliemi nepotrestáte nikoho kromě obětí a jejich katů." Masakr v Římě se mnou tedy mimořádně zacloumal. Obzvlášť jeho úplný konec, který jsem možná někde vzadu v hlavě tušil, ale doopravdy jsem ho nečekal. Brrr. Richard Burton předvádí v roli Herberta Kapplera další ze svých skvělých výkonů a každá jeho společná scéna s výtečným Mastroiannim má v sobě tolik námětů k zamyšlení, až je to k (ne)víře. Zaujalo mě navíc, jak k látce přistoupil budoucí "rambovský" režisér Cosmatos - Masakr v Římě natočil velice italským (aby taky ne), v mnoha scénách (obzvlášť během příprav a provedení atentátu a také v jeskyních) přímo spaghetti dramatickým stylem. K tomu všemu Morriconeho úsporná, ale o to působivější hudba... Jasných pět hvězd.__P.S. Doporučuji i neméně působivý film Šarlatový a černý, v němž Herberta Kapplera ztvárnil stejně skvěle Christopher Plummer. (09.08.2012)

Výborné válečné (a psychologické) drama. Válka se blíží ke konci a němečtí důstojníci se nechtějí dostat na seznamy válečných zločinců. Proto, když se objeví rozkaz, za každého mrtvého Němce z atentátu, popravit 10 nevinných Italů, váhají. Jen těžko a neradi sestavují seznamy skoro 350 obětí. Snad i Němci čekali, že papež zasáhne a této tragédii zabrání. Jenže papež litoval spíše sebe a svou církev, měl fašisty rád, protože ho chránili před komunismem. Burton jako římský velitel gestapa měl charisma a nebyl zase tak kladným hrdinou, jak by se mohlo zdát. Mastroianni v roli kněze byl taky skvělý, líbil se mi i symbolický závěrečný moment. (08.06.2017)

Reziser George P. Cosmatos /Rambo 2, Cobra/ natocil svoj suverenne najlepsi film, spolu s dalsim, ktory sa vola Prejezd Kassandra 1976. Skoda velka, ze potom uz tocil len priemerne filmy. Takze par slov k Rappresaglii. Film ma na starosti scenarista Lucio de Karo /Policajt Drabem 1973/, a vidno ze sa snazil. Dost dlho sa vo filme nic nedeje, len odznie kopa dialogov, tie ale su potrebne jednak pre atmosferu a jednak pre pochopenie suvislosti. Filmu vladnu traja kvalitni herci, a to konkretne Richard Burton /Kleopatra, Where Eagles Dare/, marcello Mastroianni /La Notte, Manzelstvi po Italsku/ a Leo McKern /Ryan´s Daughter 1970, Ladyhawke 1985 od Richarda Donnera/. Takze treba vydrzat tie dialogy, ktore su spestrene len jednym atentatom na akusi diviziu SS. Zaver je masaker sam o sebe, mrazilo ma z toho kvalitne, teda tak depresivny a tvrdy zaver sa len tak lahko nevidi : 86 % (03.03.2016)

Výborné válečné drama, které mrazí stejně dobře jako počasí v zimě při mínus dvaceti stupních, když jdete na ranní směnu. O super hereckém výkonu Burtona snad už ani nemé cenu se zmiňovat. Docela se divím, že scénář tohoto filmu prošel, protože přináší trochu jiný pohled na jednotky SS. Mnohokrát se totiž opravdu nejednalo o nějaké řezníky bez svědomí, ale prostě o muže, kteří plnili rozkazy. Buď zastřelíte deset nevinných civilistů, anebo odmítnete a neuposlechnete rozkaz. To by ale znamenalo vaší smrt. Nikdy bych nechtěl čelit podobnému rozhodnutí. (05.06.2009)