Amen.

Pokud shlédnete tento film, doporučuji přečíst si ještě knihu Vatikán a Hitler. Co dodat ke skutečnému válečnému příběhu, kde slušní tíhu neunesli a zločinci včas propluli do bezpečné náruče států, kde jim byl poskytnut azyl a změněná totožnost. V Argentině v odlehlejších místech vznikala německá městečka s hrázděnými domy a když se nešťastnou náhodou stalo, že nějaký lovec nacistů či novinář je objevil, vysmáli se mu do obličeje. Poslouchali jen rozkazy a jsou nevinní. Ona to nebyla jen Latinská Amerika, ale i USA i Rusko. Ovšem tam je alespoň zapřáhli. Co se týká církve, její pokrytectví je bezbřehé a ne nadarmo sama kniha Zjevení poukazuje a varuje do budoucna před její špatností. Jak ironické. Je smutné, jak na miliony mrtvých ve jménu zrůdnosti poslední dvě generace rychle zapomněly. Co chcete, vzpomeňte na pestrý život minulého papeže. Bez komentáře. (18.07.2014)

Čtu si tu komentáře a pobaveně sleduji jak je někdo pohoršen tím, že je zde církev ukazována v nepěkném světle. Ba co víc, dokonce spojenci. Jenže ono to tak bylo. Bohužel. Okupovaný Vatikán v čele s Piem XII zcela selhal a i když možná brzdil nacisty v Itálii - v globálním měřítku církev i se svým zástupcem Boha na zemi v otázce holocaustu zcela selhala. Z hitorie víme, že leckerým lidem čištění zemí a měst od židovského obyvatelstva vůbec nevadilo a katoličtí Poláci to dokonce vítali a Skopčáky v tom podporovali. Byly tu vyjímky samozřejmě. Stejně tak spojenci. Měli dost informací o táborech smrti už kolem roku 1941. Řadě statečných se podařilo předat opsané seznamy deportovaných do táborů smrti včetně všech jmen, časů odjezdů vlaků, počtu lidí jednotlivých národností atd... řada statečných byť jich nebylo mnoho dokonce z táborů smrti uprchla. Jejich jetšino strastiplná cesta za svobodou byla poháněna vždy jedinou myšlenkou - podat svědectví vrcholným místům. A co se stalo? Nic. Hru neznám, ale film byl velmi silný. Těch pár scén z lágru na mne mělo silný efekt. Srovnávaný Schindler tu není až tak na místě a už vůbec srovnávání zpracování prostředí. Myslím, že tvůrcům o dokonalé ztvárnění koncentráku ani nešlo. Tohle je další pohled na holocaust, který pokládá mnoho nepříjemných otázek coby bylo kdyby.... * * * * (21.04.2013)

Proti Hochhuthově dramatu se film nekoncentruje na osobu papeže Pia XII, nýbrž si jako téma zvolil boj osamělého jedince proti systému. O velice diskutabilním tématu - docela snesitelně podaný. Rozervaný Ulrich Tukur ztvárnil skutečného Kurta Gersteina celkem silně. Holocaust podávaný po troškách a v náznacích funguje možná ještě vtíravěji než holocaust otevřený - na to vsadil Costa-Gavras a nutno říci, že mu to u většiny diváků vychází. (26.07.2005)

Silně manipulativní (jinak to Gavras ani neumí), silně antiklerikální, mnohdy demagogicky vylhané (nenápadná účast jeptišek při genocidě mentálně retardovaných, mimoděk asociující přímou spoluúčast katolické církve na zvěrstvech). Na druhou stranu Gavras vytáhl z Hochtuthovy hry ty nejlepší a nejsilnější pasáže, které zajisté vybízí k zamyšlení (jakkoliv je film jednostranným náhledem) a to i v případě, že máte na vinu či nevinu Vatikánu jakýkoliv názor. K mé potěše se zaobírá především Gersteinovým vnitřním bojem křesťana-humanisty/vlastence-zrádce, tato zapomenutá postava by si jistě zasloužila vlastní film. Připočtěme velmi děsivé zpodobnění holocaustu skrze plných a prázdných dobytčáků pendlujících krajinou. Mistrovskému obsazení pak vévodí nebožtík Mühe jako personifikace zla - Doktora. Film má rozčílit, což se mu daří, proto palec nahoru. (26.04.2011)

Obžaloba nacismu? Ano. Obžaloba postoje papeže k náckům? Ano. Ale hlavně otázka viny. Má větší vinu ten, kdo zlo páchá, nebo ten, kdo o něm ví a mlčí? Ten, kdo zlo páchá může být, a nezřídka bývá, duševně narušený jedinec. Ten, kdo před zlem zavírá oči, mu dovoluje růst až do mezinárodních rozměrů. Děkuji Costa-Gavrasovi za mnoho otázek, které mne donutil si položit. (25.02.2012)