Kaktusový kvet

Ano, je to tak...když je dnes nouze o opravdu kvalitní konverzační romantické komedie, musí se člověk zkrátka obrátit do minulosti. Tam už je nabídka o dost pestřejší a najdeme tam takové zábavné kousky, jakým je třeba právě tento snímek, natočený podle francouzské divadelní hry Pierre Barilleta, nabízející vynikající dialogy a skvělé herecké výkony takových hvězd, jako jsou Ingrid Bergman, roztomilá Goldie Hawn a nebo Walter Matthau. Zápletka samotná je pak postavená na klasické lži, na kterou se postupně nabalují další a do hry vstupují postavy s falešnou identitou, aby se nakonec vše vysvětlilo a všichni zúčastnění skončili s tím pravým nebo pravou svého srdce. Jo, takové filmy já tedy rozhodně můžu. (01.03.2013)

„Jestli pracuješ v CIA, proč kamarádíš se zubařem?“ - „Montuje mi do zubu moudrosti minirádio.“ Po výtečných o 2 roky starších Bosých nohách v parku jsem měl velká očekávání, ale že mi Gene Saks znovu naservíruje snad téměř stejně kvalitní romantickou komedii, v to bych ani nedoufal. Rozjezd je malinko pomalejší a v úvodu jde spíš „jen“ o úsměvnou podívanou, ale s postupující stopáží (a zaplétáním se do přibývajících lží) je film stále zábavnější, a od grandiózního setkání v podniku (korunovaného šílenými tanečními kreacemi) jsem se už smál téměř pořád (ale na romantické chvilky pochopitelně také dojde). A přestože je dopředu jasné, jak film skončí, v tomhle případě to ani trochu nevadí, protože skvěle napsané a ještě lépe zahrané postavy se spoustou hlášek vám to bohatě vynahradí (a to se zde oproti Bosým nohám vyměnili herci i scenáristé). S radostí dávám zasloužený plný počet. „Uklidni se. Řekni mi, co ta bláznivá... co řekla moje žena.“ - „Nejde o to, co řekla, ale co neřekla.“ - „Tak mi řekni, co neřekla. Slovo od slova.“ (23.06.2019)

Tohle se mi nikdy neomrzí. Adaptace osvědčených divadelních her, které stojí především na chytrých dialozích a hercích. Když jsem zasedl k televizi, tak jsem věděl jen to, že půjde o starou americkou komedii. Nic víc jsem nezjišťoval, ale už po deseti minutách jsem tušil a po dvaceti věděl, že autorem dialogů je někdo od divadla, někdo kdo ví, že na živo by mu ploché a hloupé dialogy neprošly, takže si dal záležet na každé větě....resp. nechal se inspirovat životem, to je vždycky nejvěrohodnější. Snad jen postavu Toni, si musel vymyslet, protože takové čistě naivní stvoření a ještě s kukučem sladké Goldie, nejspíš neexistuje. Další bytost do spolku s Corie a Holly. Povahou si podobné sice nejsou, ale nejspíš to jsou dívky vysněné, nebo natolik vzácné, že o nich můžete slyšet jen z doslechu. Díky bezelstné Toni sledujeme, jak se obstarožní zubař zamotá do svých lží tak, že ... . Většinu času jsem se usmíval, protože to bylo celé takové mile divadelní, nikdo tam neječel, nechoval se hloupě....prostě svět, ve kterém se i urážky podávají vytříbeně a mají šmrnc. Navíc se můj slovník obohatil o zajímavý výraz...lesbičanka. Ke konci už to trochu ztrácelo dech...komedie prostě dlouhé být nemají, ale rozumím autorům...tady má každá věta své místo, není odkud brát. Přesto je ta lehká dýchavičnost jediný důvod, proč nedám plný počet. A to i přesto, že dnešní komedie v sobě nemají ani desetinu vtipu a přesto je zná víc lidí, než Kaktusový květ. PS: Je fascinující, jak vzhled v případě Bergman i Matthaua klame. Zatímco jí bych hádal kolem 40 let a přitom jí bylo 54, tak jemu bych klidně přisoudil i 60 a bylo mu 49 :-) (04.06.2022)

Konverzační vztahovka, v níž staromládenecký ženáč usiluje o telecí krásku, které imponuje soused zabalený pouze v ručníku, jež prožil dlouhou noc s čerstvě rozkvetlou zubařovou seržantkou, která však miluje svého chlebodárce i jeho tři imaginární děti. Že je to poněkud nepřehledné? Ale to jen tak vypadá. Je to skvělý film, který s nadhledem poukazuje na to, co jedna malá lež dokáže natropit, když se ústřední donchuán statečně nedokáže přiznat. (08.08.2011)

No, nepotěšil jste mně, Kaktusový květe. Já vás taky nepotěším. Priznávam, že som bol od začiatku predpojatý. Waltera Matthaua neznášam an sich a dabujúca Helga Čočková ma vyložene rušila. Inak voči tejto divadelnej komédii nič nemám. Väčšinu času som bez záujmu čučal na obrazovku, dve ruky mi stačili na inventarizáciu dobrých hlášok, dobre to skončilo, tak čo by som ešte chcel? Iba maličkosť, kompletnú výmenu Waltera a pošepnúť Ingrid Bergman, že sa do tanca v bare nemusí toľko siliť. (09.12.2010)