Mesto šialencov

Toto drama patří mezi sociální dramata, která jsou napsána lidmi, kteří mají snahu a potřebu ukázat na jakousi nespravedlnost kapitalistického světa. Tím ale neříkám, že se jedná o kritiku kapitalismu jako takového. Spíše se jedná o tragická dramata lidí, kteří se díky ztráty práce dostanou do velmi svízelné, někdy snad až neúnosné situace. Potom se jen jedná o to, jak se svým osudem naloží, tedy jak se s touto velmi těžkou situací vypřádají. V tomto případě to zaměstnanec muzea řešil až za hranicí únosnosti, byť neměl v úmyslu svou zbraní někomu ublížit. Zajímavá a vcelku prokletá je jiná nosná stránka filmu. A tou je manipulace veřejným míněním. Opravdu je to tak, že média dokážou zázraky a ze slušného člověka jsou schopni udělat zločince a naopak. Já jsem křesťan, takže věřím, že naše činy bude soudit Bůh. Myslím si, že i pro ateisty je lepší, než být vydán napospas médiím, tato varianta. (13.01.2014)

Jako budoucího a studujícího novináře mě tento film velice zajímal. Hned při první hodině Zpravodajství nám ve škole říkali, že při reportáži máme poskytnout prostor oběma stranám, ale co dělat, když jste uzavřeni v museu se šílencem, který se ohání nabitou brokovnicí. No prostě se jednoduše nasoukat tomu se zbraní do zadečku a získat tak sólokapra. Město šílenců má bezesporu zajímavý příběh, ale jeho zpracování trošku pokulhává. Film má sice skvělé herce, ale slabého režiséra, který nezvládá atmosféru, kterou tak na svých bedrech táhne Hoffman a skvělý Travolta. Prakticky celý film neuslyšíte hudbu a když tak hodně úspornou, takže ani ze zvukového hlediska se zlepšení dramatičnosti nedočkáte. Škoda, mít v rukou tento scénář s dojemným závěrem zdatnější režisér, byl by z toho strhující zážitek. Hvězdičku navíc za Alana Aldu. (29.10.2007)

Ano, média a zvláště pak TV dokáží z hajzla udělat mučedníka a i z hrdiny padoucha. A právě o tom Město šílenců je. O praktikách komerčních reportérů, kteří se nezastaví před ničím a nic jím není svaté. I když je film zbytečně dlouhý a často postrádá logiku, povinně bych ho doporučil všem studentům žurnalistiky. P.S. Líbí se mi, jak často si Dustin Hoffman vybírá společensky významné scénáře. (29.03.2012)

„Viděl jsem v televizi, že když máš zbraň, tak tě poslouchaj.“ Psychologické drama, ve kterém se setkala vybraná společnost hereckých hvězd (Hoffman, Travolta, Alda). Atraktivního příběhu obyčejného živitele rodiny se chytne cílevědomý reportér Max, který se chce dostat opět na výslunní. Propuštěný hlídač muzea totiž neunese ztrátu zaměstnání a rozhodne se k zoufalému činu s rukojmími. Max si postupně zahrává s city dělnické třídy a všichni z jednoho osudu náramně prosperují. Tvůrci apelují zejména na to, že všichni bez rozdílu jsme jen loutkami ve vodách médií. V chytře napsaném snímku je nezajímá jednání policie nebo vyjednavačů, vše směřují výhradně na moc mediálního světa. (25.08.2006)

Na tomhle bijáku jsou ty 90. léta znát kupodivu jen tak lehce. Jako jo, jejich naivita a trivialita zde je přítomna, je to i devadesátkově ucebnicově mravokárné. Zároveň to ale má své kouzlo a rozhodně nemůžu říct, že bych se nudil. A tvrzení, že Travoltovu roli by zvládl kdejaký okresní herec, nebo jak to tu někdo nazval, to bych neřekl. Je to dobře odvedená řemeslná práce po všech stránkách, natočená podle starých dobrých postupů a i pár hlášek se povedlo. Solidní 3,5*. (19.08.2022)