Klan lietajúcich dýk

Vizuálně překrásná čínská, love story, po jejíž zhlédnutí si přidávám něžnou vrhačku dýk do své topky. Dech se tajil nejen nad tanečním vystoupení v bordelu a hrou na ozvěny, ale hlavně nad kouzelnými, přírodními scenériemi. V souvislosti s tím zeleným, bambusovým hájem mě napadl jeden vtip. Je sice o jiné slepé děvě, oděné v téže barvě, ale hodil by se i na Mei. Přiznám se, že jsem čekala více akce a dobrodružství. Dostala jsem příběh o krásné bojovnici, kterou se jiní snažili dostat akorát tak do mechu a kapradí a mé snížené hodnocení neovlivní ani jedinečný hudební doprovod. Holt trojlístek neznamená v životě vždy jen samé štěstí ... Každopádně mám ráda asijské filmy opředené duchem tradic. V nich se mi pokaždé líbí to určité tajemno, jenž má své kořeny v tisícileté historii a hluboké moudrosti jejich národů. (Challenge tour 2015) (22.04.2015)

Pastva pro oči, louka pro uši, rumiště pro srdce, toxická skládka pro mozek. Pastelovými barvami hýřící wuxia kýč s lacinými twisty a milostnou úsečkou, která se změnou na trojúhelník ze mě snažila udělat kosočtverec. Zdejší nekritické hodnocení přikládám plíživé otravě asijskými ftaláty z kuchyňského nádobí.. Upozornění pro sběratele filmových rekvizit: originál Jinova meče je nyní v Pompu ve slevě za 49,-Kč.. (10.10.2013)

Hrdina a Klan Létajících Dýk pro mě představují dvě rovnocenná umělecká díla. Jestli byl nějaký film blíže naplnění pojmu "pohyblivý obraz", tak jsem ho neviděl. Zatímco Hrdina si však hojně vypomáhal výpočetní technikou, Klan portrétuje vše ve skutečných barvách, ve skutečném světle, a probouzí tak neskutečné emoce. Ano, sice mě napadla úvodní věta ve stylu "jojo, když Sun'c říká: nikdy nemíchej válku a emoce, ví o čem mluví", ale úcta a pokora by mi nikdy nedovolily pronést ji nahlas. Andy Lau a Zhang Ziyi jsou naprosto zdrcující, i když právě kvůli nim působí film trochu rozkolísaně, jako by se nepodařilo správně odhadnout poměr "romantické" a akční složky, což Tygr A Drak, Hrdina i Musa zvládli lépe. Ale o míň než o 80% procentech mě nikdo nepřesvědčí. PS: Tylere, ty špíno, na procházku bambusovým lesem myslim od chvíle co jsem vylez ze sálu:)) (23.07.2006)

Vymyslet originální příběh v roce 2004 je velice obtížné a podle mě už všechny zápletky vymysleli v renesanci, takže vytýkat Zhangovi tisíckrát omýlané story, by bylo nefér. Ale kdyby zůstalo jen u toho, nikdo by si Klanu nevšiml. Zhang přišel s něčím co milostný trojúhelník přivedlo někde nad nebeské výšiny a nebylo to jen bambusové pole. Jak praví jedno dílko Woodyho Allena...Hollywood Ending (pojem by Tsunami)! (02.05.2005)

Opravdu krása. Nedosahuje sice ani zdaleka takové síly jako "Tygr a drak", takže mi nepřijde fér tyhle díla srovnávat..."Klan létajících dýk" se může pochlubit dobře vystavěným příběhem, kdy opravdu jen tušíte, jak by to všechno mohlo být dál, ale nevíte. Herecké výkony ústředního tria jsou dechberoucí - především v závěru příběhu, kdy se situace vyhrotí a vše spěje k nevyhnutelnému finále...Tím se vlastně dostávám k tomu, co vás uzemní ze všeho nejvíc - samozřejmě - je to formální stránka filmu. Jak zvuk, tak především obrazy jsou přímo neskutečné - od bojové/ taneční choreografie, přes kostýmy, nádherné lokace (natáčelo se i na Ukrajině) až po nadpozemsky krásnou Zhang Ziyi...Ano, někdy vás to může až odtrhnout od samotného příběhu, tak jako mě - uprostřed filmu jsem se přistihnul, že pod vlivem viděných obrazů najednou přemýšlím nad tím, jak je bříza nádherným stromem a nesleduju dění na plátně...I kvůli tomu prostě nemůžu dát víc než 4*, ale i tak to jsou hvězdičky naprosto zasloužené...A ještě jedna věc - jednou se chci projít bambusovým lesem! (11.05.2005)