Třináctá komnata

Film zpočátku vypadá na další z řady rodinných psychologických dramat, ale jak mě postupně vtahoval pomalu do děje plného vzpomínek, osamění, nevyřčených slov a nakonec i nadějí aby se v druhé půlce přetransformoval v působivou kriminálku plnou zvratů, s úžasem jsem zjistila, že tohle je vážně něco. Že je to nejen velmi silný snímek, ale překvapivě i originální, který se rozhodně nevidí tak často. A že jsem se k němu v myšlenkách stále vracela a chtěla se na něj podívat znovu. A pak zase. A že mi vždy nejvíce v paměti utkví úžasné rozhovory Paula a Celie a také herecké výkony jejich představitelů, nádherná novozélandská krajina a Patti Smith. No a nakonec i to, že jsem si ten film zamilovala a ted' už ho mám i mezi oblíbenými. (06.01.2013)

4* kvalitní vztahový film, který oživuje krásná novozélandská krajina. Drama, které je tu rozehráváno má však daleko mysterióznu, které má mezi žánry. Nudit se však nebudete a možná i nějaké tajemství vyjde na povrch. Určitě zaslouží větší divácký ohlas i díky hereckým výkonům. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (14.09.2017)

Typově podobné filmy bych mohl sledovat každý den. Filmy o málo postavách, ale zato o velkých emocích a skrytých tajemstvích, které pomalu vyplouvají na povrch. Filmy s mnoha rovinami, jenž ale na konci zapadnou do geniálního a silného celku (použil bych název - styl puzzle). Bez nadsázky je tento film jedním z nejlepších snímků, co jsem poslední roky viděl a taky filmem, který jsem opravdu prožíval. Proto nemohu hodnotit jinak. - Mimochodem Patti Smith opravdu umí. :-) 100% (30.07.2012)

Dobrou první půlhodinu jsem prožíval obrovskou nudu a zvažoval sebevraždu. Zaťal jsem zuby a schoval ostré předměty. Odměnou mi byl poměrně poutavý příběh o návratu do hořké minulosti, kde se podařilo hořkost ještě více vystupňovat. Rozhodně nečekejte, jakýkoli závan happyendu. Prostředí Nového Zélandu je nádherné a každý rozumný člověk ví, že se odtud neutíká, ať už se v tátově komůrce přihodilo cokoli. Tohle je přesně ten typ filmu, který doceníte až s opakovaným zhlédnutím. Styl vyprávění se omezuje v daném okamžiku jen na to nejnutnější. První půlhodinku jsem kritizoval, zato tu závěrečnou musím vychválit skoro až do nebes. Opravdu intenzivní pokoukáníčko, které vás nenechá ledově chladným téměř zaručeně. Podobné filmy úplně nevyhledávám, ale tento v rámci možností potěšil. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatela mat.ilda. (23.04.2016)

Britského herce Matthew MacFadyena jsem naposledy viděl, jako skvělého pana Darcyho, v pro mě srdeční záležitosti Pýcha předsudek, kde spolu se skvělou Keirou Knightley tvořil ústřední dvojici filmu. Od té doby, jsem na něho pro svou škodu málem zapomněl. V tomoto snímku ztvárnil reportéra Paula Priora, který se po mnoha letech strávených v zahraničí vrací domů na pohřeb svého zesnulého otce a setkává se se zbytek svoji rodiny, známými a také se svou dávnou láskou. Matthew svou roli zahrál naprosto skvěle a jediného rovnocenného protihráče má ve Emily Barclay a ostatní herce včetně například Mirandy Otto není vůbec třeba hodnotit. Je to opravdu silný a strhující příběh, který graduje ve druhé polovině filmu. Příběh o smrti, lásce, odpuštění, podtřžený výtečnou muzikou Patti Smith a jejího asi nejlepšího alba Horses. (14.10.2014)