O Popelákovi

Skromná, studiová pohádka, kterou si z dětství pamatuji především díky sadistické scéně s včelím úlem. Hlavní postava, s úžasně dementním jménem Popelák Babáček, je celkem kus chlapa, zato však totální herecké prkno. Princezna, s korunkou z ruličky toaletního papíru, by mohla být alespoň o trochu hezčí a Petr Kostka by nemusel tolikrát opakovat slovo "kuliferda". Jinak to docela šlo, pohádka neurazí ani nenadchne. (06.04.2013)

Československá televizní pohádka podle předlohy J.Lady zpracovaná jako variace na známý příběh o Popelce. V hlavní roli umouněného mladíka plnícího funkci čeledína, neustále okřikovaného nevlastní matkou, ztvárnil K. Greif. V této gendrově prohozené pohádce, jehož příběh je jinak v podstatě totožný s Vorlíčkovým pohádkovým vánočním megahitem, však najde štěstí i tento věčně ukoptěný chasník zanedbaného zevnějšku, neboť obrovský střevíc, jenž zanechal na zámeckých bálech, kde okouzlil princeznu, byl schopen obout pouze on. Vedle nevýrazného Greifa a o něco více zajímavější princezny S. Vrbické s přehledem nejvíce zaujala ona nepřející macecha M. Dvorská. Královský pár tvořili skuteční manželé P. Kostka a C. Mayerová, S. Beneš se představil v roli mazaného královského komořího a Popelákova zasmušilého otce ztvárnil J. Zahajský. Mizernými hereckými výkony se prezentovali Popelákovi nevlastní bratři, darmošlapové Karel a Bronislav, avšak skutečně nejhorší pohádkový zážitek spatřuji v katastrofálním zpěvu K. Greifa. Přesto bych výtvor V. Janečkové úplně nezatracoval, možná právě díky podivné titulní postavě a nehereckému a přeslazenému Greifovi dostal tento televizní počin jiný, více komediální rozměr. (04.02.2018)

Původní pohádka o Popelce dostává nový ráz, když si pan Lada vypůjčil děj a změnil ho na muže se ztracenou botou. V pohádce de facto není nic nového. Vše je téměř stejné až na to, že v obráceném gardu. Ale tak nějak je to urychleno. Tedy holubi prostě pomůžou a není to nic divného, ani se nedočkáme viditelného důkazu, je to prostě zmíněno. Popelákovi pomáhá čistě víla a sám tak nic nenajde ani nezařídí, navíc se pěkně zlobí, když na ples skoro ani vyrazit nechce. Vlastně ho k tomu v počátku musí nutit. Ocenit tak lze snad jen hudbu a Milenu Dvorskou. Pohádkové předělávce nepomáhá ani studio. (21.01.2019)

Jestli znáte pohádku Popelka, tak tady je to přesně naopak. Ženská role se prohodí s mužskou při zachování všech základních a důvěrně známých motivů z původní pohádkové předlohy. Sice nevím, k čemu je to dobré, ale jistým způsobem jde o vtipnou podívanou. Popeláka si střihl bývalý herec Karel Greif, který se dal později na podnikání, a jeho macechu si zahrála neodolatelným způsobem zesnulá Milena Dvorská. Máme zde také hodného tátu Jirku Zahajského a nevlastní dva hloupé bratry. Princezna Simona Vrbická zrovna výrazné přednosti neměla. Studiová pohádka se všemi svými klady a nectnostmi, ale pokud máte tuhle "papundeklovou" televizní tvorbu v oblibě, mohl by vás tenhle celkem originálně pojatý počin úspěšně pobavit. 60% (02.04.2013)

Pohádka, jak ji neznáme. Nápad originální, taky se jedná o adaptaci pohádky od Lady, ovšem výkony herců tu jsou tak příšerné, jak by se dalo čekat od nijak nepropagované pohádky, tak akorát určené na nedělní odpoledne. Jediný, kdo tam byl sympatický byli Petr Kostka a Carmen Mayerová, ale strnulost a naprostá absence jakéhokoli náznaku hrají u hlavního hrdiny byla k pláči. (06.02.2012)