Zahraj to znova, Sam

Woody tentokrát nestál za kamerou, ale snímek se dá z fleku zařadit mezi Allenovu ranou produkci, kdy navazoval na svoje herecké kreace ve stand-upech. Je to rozjuchané, expresivní herectví, které ještě ani v nejmenším nepřipomíná jeho proslulé intelektuální konverzačky. Na druhou stranu, jeho Allen už má charakteristiku bolestínského, nejistého neurotika, kterého si později Woody vybrousil do dokonalosti. Dá se říct, že si tady Woody vyzkoušel pozici, kterou ve světě proslul Pierre Richard, tedy sympatického nešiky, který bojuje o přízeň druhého pohlaví. Jenže zatímco Richardovi pasovaly obě polohy, tedy komediální i romantická, u Woody Allena funguje pouze ta komická. Zkrátka a dobře, polohu svůdce, který dostane do postele Diane Keaton, mu věřit při nejlepší vůli nemůžete. Leda by do ní napřed nalil láhev alkoholu nebo účinnou drogu. Nemůžu říct, že bych se nebavil, ale nemůžu ani tvrdit, že bych se odvázal nějak moc. Stačí to právě tak na 3 hvězdičky. Stejný nápad nepoměrně úspěšněji rozvinul Woody v Purpurové růži z Káhiry, kterou jsem taky ohodnotil výš. Celkový dojem: 60 %. (11.01.2017)

Musím za pět. Skvělé hlášky, geniální provázání s Casablancou (nejoblíbenějším z filmů ve kterých chybí barva, světelné meče a Jason Statham :) a Woody v životní formě při smrtonosném randění. Kdybyste chtěli vědět víc, ráno jsem na 555-1235, odpoledne na 635-4521 a večer pravděpodobně doma, na 457-5531. (13.11.2007)

Woody jako nemotorný neurotik, který vždy v blízkosti neznámé ženy udělá to největší faux pas, byl vždycky mým nejoblíbenějším. Když se tento archetyp postavy skloubí s poradcem v podobě Bogarta, není co řešit. Spousta vymazlených hlášek, trhlých postaviček a film uběhne jedna radost. Zajímalo by mě divadelní představení. [Přesná stopáž: 86 min] (05.01.2011)

V několika hereckých polohách ještě mírně nejistý, ale jinak je to (ač za kamerou stojí někdo jiný) Woody Allen jak vyšitý. Tentokrát vystupuje jako fanatický filmový fanda, jenže jeho pasivní životní styl otráví jeho manželku natolik, až si sbalí kufry. Pomoct z deprese mu má manželský pár, přičemž domluvená rande s nějakou slečnou nezaberou, náklonost k přítelově manželce je naopak stále silnější. Prostě: nebere to osobně, jenom se zabije. Pocta Casablance a dialogy s Diane Keaton moc fajn, její manžel utopený v číslech snad ještě víc. (23.06.2016)

Woody Allen je jeden z mých nejoblíbenějších režisérů a tenhle film patří k jeho nej. Zmatkář a smolař Sam, který touží být milován dokonalou ženou, který chce být stejně úžasný a charismatický jako jeho filmový idol Humphrey Boggart. Sam, jeho černý humor, jeho svět, který si zamilujete stejně jako Allenovy filmy. (02.01.2011)