Zahraj to znova, Sam

Woody tentokrát nestál za kamerou, ale snímek se dá z fleku zařadit mezi Allenovu ranou produkci, kdy navazoval na svoje herecké kreace ve stand-upech. Je to rozjuchané, expresivní herectví, které ještě ani v nejmenším nepřipomíná jeho proslulé intelektuální konverzačky. Na druhou stranu, jeho Allen už má charakteristiku bolestínského, nejistého neurotika, kterého si později Woody vybrousil do dokonalosti. Dá se říct, že si tady Woody vyzkoušel pozici, kterou ve světě proslul Pierre Richard, tedy sympatického nešiky, který bojuje o přízeň druhého pohlaví. Jenže zatímco Richardovi pasovaly obě polohy, tedy komediální i romantická, u Woody Allena funguje pouze ta komická. Zkrátka a dobře, polohu svůdce, který dostane do postele Diane Keaton, mu věřit při nejlepší vůli nemůžete. Leda by do ní napřed nalil láhev alkoholu nebo účinnou drogu. Nemůžu říct, že bych se nebavil, ale nemůžu ani tvrdit, že bych se odvázal nějak moc. Stačí to právě tak na 3 hvězdičky. Stejný nápad nepoměrně úspěšněji rozvinul Woody v Purpurové růži z Káhiry, kterou jsem taky ohodnotil výš. Celkový dojem: 60 %. (11.01.2017)

"Každý je někdy Bogart." Jeden z těch filmů, které jsou vtipné i dojemné zároveň, zasněné a zároveň tak pravdivé... Prostě krásné. Woody Allen předvede několik scén jako vystřižených z grotesky a protože je léto a jeho terapeut odjel někam, kde se prostě nedá vyslídit, začne brát lekce sebevědomí od samotného Humphreyho Bogarta a nechává se okouzlovat Diane Keaton. Finále se samozřejmě nemůže odehrát nikde jinde než na zamlžené ranveji. (30.03.2021)

"Start dancing. You ready? Keep count. It´s one, two... right. Go ahead, say something to her." "One, two, one, two..." "Try something more meaningful." "Three, four, three, four..." Allan/Allen je blázen, fakt blázen, a ještě k tomu ošklivej. Ženské na něj ale evidentně letí :). Hlavně díky chytrému scénáři (provázání s "Casablancou" ocením víc až po jejím zhlédnutí) hodnotím první allenovku, kterou jsem viděla, hodně vysoko. (20.09.2016)

TY SE NA ŽIVOT JEN DIVÁŠ. Jako si hlavní hrdina při svém filmovém dívání na život nejvíce oblíbil Casablancu, oblíbil jsem si já nejvíce nejspíš  film Jsem nesmělý, ale léčím se. Samozřejmě než pro filmařské kvality spíše pro nostalgii, srandu a pochopení, které mi tento film dal. Netušil jsem, ale že ještě najdu takřka druhé Jsem nesmělý, ale léčím se, akorát na Allenovský způsob. Takže by se spíše hodil název ,,Jsem nežádaný, ale léčím se.´´ (protože Woody a jeho postavy nemají právě zrovna moc problémy s nesmělostí, maximálně s nervozitou.), ale zůstává struktura jednoduchého příběhu o získaní lásky, na který se nalepují různé skvělé  skeče s gagy. Tedy minimálně v první polovině. Líbila se mi dojemná snaha hlavního hrdiny udělat na dívku vždycky, co největší dojem,  a vždycky se před ni snažit. Snad jen na některé Woodyho sexistické narážky jsem  až moc nesmělý. Ale ve druhé polovině mi  Woody překvapivě dokázal občas odkrýt i nesmělejší část své postavy kdy jsem to s ním ještě více prožíval.  Taky jsem musel trochu posunout level svého běžného uvažování a připustit si, že na večeři dvou platonických přátel by mohlo být i něco víc. A co teprve, když si dva platoničtí přátelé sednou na gauč, že? Přesto: někdy jsou podobní Bogartové fakt na zabití.:D   Už v jednom ze svých prvních scénárů  navíc dokázal  nastínit melodramatičtější tón a vážnější témata jako, že kvůli lásce k jedné osobě, můžeme zradit jinou milovanou osobu. V tomhle byl Sam určitě dobrá příprava například pro pozdější slavnější filmy jako Annie Halová nebo Helena a její sestry.  A musím uznat, že v mých očích snad tyto filmy i kapánek překonal..I spojení s Dianem Keatonovou mi sedlo snad ještě více než v Annie. Dobré bylo i vyobrazení upracovaného kamaráda. Woody nakonec dokázal i přes některé sexistictější narážky, nakonec opět připravit velmi zabavný, lidský a příjemný film, kde jsem stejně jako ve zmiňovaném Nesmělém našel i kus pochopení, ještě teď ve mě doznívá, asi ještě chvíli bude, i ve mě vyvolat určité romantické pocity, i když ne takové, jako když jsem v sobotu ve Stardance viděl Martinu Viktorii Kopeckou nebo když Amélie rozbijí lžičkou karamel, ale i tak  docela velké....Možná to bude pro mě  bude společně s Mužem z Acapulca  film tohoto podzimu, kdoví. Snad   by mi tedy hlavní hrdina Allan odpustil, že jsem ještě neviděl Casablancu. Třeba si ji při vzpomínce na nadšeného Woodyho v kině a jeho porady s Bogardem ještě více užiji. A už se nám skoro blíží víkend, tak se třeba zase nebudu na život chvilku jenom dívat. A taky už se blíží podzimní prázdniny. (20.10.2021)

Musím za pět. Skvělé hlášky, geniální provázání s Casablancou (nejoblíbenějším z filmů ve kterých chybí barva, světelné meče a Jason Statham :) a Woody v životní formě při smrtonosném randění. Kdybyste chtěli vědět víc, ráno jsem na 555-1235, odpoledne na 635-4521 a večer pravděpodobně doma, na 457-5531. (13.11.2007)