Nae yeojachingureul sogae habnida

Policistka Kyung-jin Yeo je mi sympatická. Hýří totiž příkladnou aktivitou vůči zločinu v pracovní době i v době volna, zdi překonává velmi zvláštním způsobem za pomoci mužského schodu a její výchovné metody bohatých spratků by asi v zákoně těžko hledaly oporu. A její nově navázaný vztah s nejednou neprávem zatčeným učitelem fyziky Myung-woo Ko pro mne byl zdrojem příjemné zábavy, která však poměrně rychle skončila a nastalo pravé, nefalšované, slzopudné drama s neskutečně natahovaným koncem. Za mě je to škoda, protože se to rozjelo slušně, ale jakmile se začalo tlačit na citovou pilu, tak jsem pod jejím ostřím poměrně trpěl. (06.04.2016)

Jsem znechucený. Tohle má být film od tvůrců skvostné My Sassy Girl? Jun Ji-Hyun je sice sladká jako vždy a vydržel bych se na ni dívat hodiny, ale zbytek? Na korejských melodramatech a romantických komediích obdivuji lehkost a nápaditost, s jakou se pohybují v žánrových klišé - ve Windstruck je všechno tak těžkopádné, strašně se tlačí na pilu a dojetí veškeré žádné. Celá druhá polovina se strašně vleče, točí se v kruhu a dojí slzy. Marně. Závěrečné navázání na (resp. před) My Sassy Girl mě urazilo a naštvalo. Fuj! (12.05.2007)

První půlka filmu je jakousi sérií romantických a komických scének, které však naštěstí drží pohromadě a netříští se. Jsou pevně spoutány a drží u sebe i přesto, že by bylo tak jednoduché z pout vyklouznout (viz. seznamování). Druhá půlka balancuje na hranici lidské tragédie, černého humoru a zasněné romatiky. Obě polohy filmu sedí a jsou podány bezchybně. Jako celek však přesto působí film roztržitě. Je to neduh, který je nutné vytknout, ale zároveň je i pochvalou. Celý příběh má totiž nějakých pět šest emotivních vrcholů, z nichž každý (do jednoho) by stačil na samotný film a dostatečně naplňující závěr. Windstruck je jako diamant, který čeká na obroušení. Po celou dobu víte, že jste nalezly nádherný a jedinečný kousek, ale zároveň je také zřejmé, že po pečlivém "obroušení", může být vše ještě o krapet lepší. Sice ne již tak monumentální, ale přece jen o kousíček dokonalejší. PS: Orchestrální improvizace na základních melodiích amerických popkulturních hitů jsou naprosto odzbrojující. Před člověkem, který dělal hudbu, uctyhodně smekám. [srpen 2006] (31.08.2006)

Na konec roku jsem si nadelil tuhle korejskou tezkou romantiku. Podtrhuji tezkou. Nebudu to nejak zvlast probirat, ale urcite tedy ne tak dokonale jako predesle My Sassy Girl a the Classic. Presto nejsem zklaman a i kdyz kolegove hodnotici tento film maji pravdu hlavne ohledne celkove tezkopadnosti stale se podle meho jedna o velice poutavy srdceryvny filmecek. Proste s Ji-hyeon je to platonika a to se neda jinak nez se nechat takhle unest ... 5 hvezd. (30.12.2008)

Ach jaj... Môj obľúbený "romantický" režisér opäť spája svoje sily s mojou obľúbenou "romantickou" herečkou a chcú pokračovať v šľapajách môjho veľmi obľúbeného romantického filmu. Nedokážem si predstaviť, ako pri takejto vynikajúcej zostave mohlo vzniknúť niečo tak zmätené a zlé, ako je Windstruck. Scenár filmu predstvuje niečo ako zhluk nezmyselných akčných scén, za vlasy pritiahnutých krimizápletiek, nereálnych a často trápnych komediálnych vsuviek a romantiky, ktorá sa snaží upomínať na MSG, ale bohužiaľ väčšinou postráda skutočné emócie a ku koncu už nehorázne citovo vydiera. A toto veru nezachráni už ani moja láska Ji-hyun Jun. Najhoršie je, že to vôbec nemuselo byť zlé - stačil by jeden zmysluplnejší scenár, uveriteľnejšie postavy, viac citu a viac takých podarených scén ako keď boli hrdinovia k sebe pripútaní a už boli späť z "akcie" (myslím to "umývanie", zobudenie sa z postele...), príp. "vietor v izbe" (tá scéna bola pekná a dojemná, ale Kwak aj ju dokázal zabiť, keď ju o 20 minút použil znovu...) alebo záverečný veľmi milý odkaz na MSG, ktorý ale ešte viac pripomenul, o koľko svetelných rokov lepší film to bol... Pri všetkej snahe nájsť vo filme viac "dobrého" mi to jednoducho ale nevychádza lepšie ako na 4/10. (03.06.2006)