Gigant Shaolinu

Není třeba moc přemýšlet nad tím, proč zrovna název Gigant Shaolinu. Shaolin jako takový bylo v té době velice používané slovo a svou prezentací budilo jen respekt. Tahle parta Tří Draků včele s šéfem v zelené vestičce a bílou parukou z pod které okatě čouhaly pravé vlasy mně i v dnešní době nepotěšila. Teda, až na dva momenty, které opravdu stojí za to si třeba někdy pustit znovu. Smrt mistra Chinga způsobená pádem na nastavenou nohu přímo mezi kule a potom závěrečná bitka mezi zdokonaleným Kaem a šéfem Tři draků. Ten zásah mečem byl fajně vyšperkovaný. Doporučuji s VHS dabingem dvou lidí:-) (04.03.2012)

Vzhledem k tomu, že mě v tomto případě neovlivňuje nějaká nostalgie typu "můj první kung-fu film viděný na zrnité videokazetě propašované z východního Německa", tak mě ten film nijak neuchvátil :-/ Je mi jasné, že příběh nebyl zamýšlen jako hlavní lákadlo, a proto jeho primitivnost neodsuzuji. Ale ty souboje, na kterých to naopak celé stojí, jsou s postupem času čím dál tím víc nudné a opakující se. Ještě tak nejlíp dopadají střety se zbraněmi, ale koukat se pět minut na to, jak dva borci předvádějí stále se opakující prostná cvičení.. .Vždyť oni se většinou ani nesnaží zasáhnout jeden druhého! Jenom tak machrují jako na soutěži, samozřejmě s doplněním těch strašných umělých zvuků "vžuum" a "whuuf". A navíc je hlavní hrdina tak nepředstavitelně nesympatický! A prý že atmosféra staré Číny? Humorné scény? To už bych se tedy radši znovu podíval na WING CHUN. (01.06.2008)

Snímek se řadí mezi prostý standard klasických kung-fu filmů HK produkce. Jako obvykle jde především o prezentaci bojového umění, jehož scény jsou propojeny jednoduchým příběhem dle dané zavedené šablony. Takže máme opět možnost shlédnout nějaký ten výcvik a touhu hlavního hrdiny po pomstě. Snímek se však nebere vážně a obsahuje i komediální výstupy, které svými skopičinami pobaví skutečně snad jen diváky asijských zemí. Bojové umění je především to, co má diváky přitáhnout. Choreografie zápasů je jako obvykle úžasná a tak očekávaně je na co se dívat. To je ale asi tak všechno. Děj jako takový je nudný a naprosto bez atmosféry. Zhlédnout se snímek dá, ale skutečně jen s určitým odstupem. (07.05.2020)

Když mi bylo asi osm a půl, SHAOLING GIGANT a NEVERENDING STORY byly dva moje suverénně nejoblíbenější filmy. Pak je překonal BLACK STALLION, pak ALIEN(S), pak GREEN MILE a SHAWSHANK, pak BRAVEHEART. Tedy ne, že bych toho měl v tomhle frackovským věku nějak extra nakoukáno. Přesto je čas splatit účty a napařit tomuto veledílu (erhm, dobrá, a nebo možná jen "dílu") převážně nostalgických 5 hvězdiček, protože do konce života nezapomenu na smrt velkého Mistra třemi noži do zad, Čchuův konec pravděpodobně totožnými noži, apod. ENDE! (26.11.2008)

Druhou "hongkongskou" vlnu u nás přivodil Intersonic vydáním tohoto kousku, "Mistra Shaolinu" a i zde již tehdy známých "36-ti komnat". Očekávali jsme, že se dočkáme pokračování posledně jmenované legendy, nicméně jsme s mírným rozčarováním zjistili, že spolu nemají jednotlivé snímky nic společného. Nic to nezměnilo na tom, že jsme si je skvěle užívali, ale kouzlo "Komnat" už se nedostavilo. Tento byl z trojice asi nejakčnější (a tedy ve výsledku snad i nejpopulárnější), zároveň však dějově nejprostodušší a zážitkově srovnatelný s mnoha jinými filmy své kategorie a doby. Btw vždycky mě dostával konec - poslední bitka končí a než frajer doskočí na nohy, zasáhne nemilosrdně střihač a film striktně ukončí;) (26.08.2010)