Hory mají oči

Na jednej strane poctivé remeslo hororového guru Wesa Cravena (v tom čase majúceho za sebou len podobne nízkorozpočtový šok POSLEDNÝ DOM NAĽAVO), zlovestná atmosféra a nepopierateľný fakt, že sa jedná o jeden z hixploitation pilierov (ďalej napr. STRAW DOGS, VYSLOBODENIE alebo TCHM). Oproti tomu nepresvedčiví herci, zastaralý vizuál (fakt sa mi na to až "zle" pozeralo), blbé rozhodnutie zbaviť monštrá tajomstva (= ukázať ich v slnečnom svetle), občasná nudná stagnácia a otázka, či má tento film v dobe dravého Ajaovho remaku z r. 2006 zmysel vidieť aj z nejakého iného dôvodu, ako len na doplnenia si základného hororového vzdelania. V rámci žánru zásadné dielo, ale ako TCHM, aj toto zostarlo. (07.01.2009)

Cravenův nenápaditý odvar z Texas Chainsaw Massacre. Nic drsného ani zajímavého se nekoná, atmosféra řekněme trochu ze začátku na staré opuštěné pumpě uprostřed rozpálené pustiny, než se protivník odkope, zato nudné postavy a kecy, byť s fajn sedmdesátkovou patinou. Dneska už pro mě nekoukatelné. Cravenův první pořádný film byla až NOES. (24.02.2021)

Wes Craven je tak trochu packal, ale nutno uznat, že občas má výborné nápady. V každém z uplynulých desetiletí měl alespoň jednu světlou chvilku, kdy se mu podařilo výrazně zaujmout vskutku široký okruh publika. V 90. letech to byl Vřískot, v 80's Noční můry z Elm Street, a v 70tých právě Hory mají oči. Ty disponují výborným námětem, což ostatně potvrdil i úspěšný Ajův remake, v němž bylo znovu dobře zúročeno hned několik silných scén. Např. působivé přepadení karavanu je v obou zpracováních takřka totožné (a v žádném z nich nechybí papoušek :-). Hory byly jedním z největších horrorových kasaštyků amerických kin druhé poloviny 70.let, a lebkoun Michael Berryman se stal díky nim nadlouho velice populárním maskotem. (Zvláště mezi rockery se Berryman těší dodnes mimořádné oblibě: Mötley Crüe ho prostě nemohli nemít ve videoklipu Smokin' In The Boys Room, a shock-rockový šílenec Rob Zombie zase ve svém filmu Devil's Rejects.) Na Horách, co mají oči, jsou pěkně vidět Cravenovy hlavní neduhy i klady: Ochotnická topornost a diletanství, které je současně přebíjeno obrovským nadšením pro věc, a nesmírnou odvahou vyhýbat se zaběhaným postupům, u podobných snímků běžným. Nejlepší filmy Wese Cravena totiž disponují jedním velkým kladem: Uměním nepředvídatelnosti. Jak ve Vřískotu, tak v Nočních můrách, ani tady nikdy dopředu nevíte, co vás v následujících chvílích čeká, a jakými podivnými zákruty se bude příběh ubírat. Víte, že něco se dít určitě bude, to ano. Ale kdy, jak a co, kdo přežije, a kdo zemře, to vskutku nelze spolehlivě předpovídat. Jsou horrory které nestárnou. Cravenovy Hills Have Eyes k nim bohužel nepatří. Jak ale ukázal úspěch Wrong Turn (jedné z novějších variací stejného tématu), příčina tohoto zestárnutí určitě nespočívá v samotném námětu. Ajova nová (mnohem bombastičtější) verze zase dokazuje, že problém není ani ve scénáři. Problémem je určitá levnost podání filmu, a jeho nechtěné diletanství. Tyto mouchy však rozhodně nevadily tisícovkám spokojených diváků, které v 70. letech udělaly z tohoto snímku hit, jenž se stal kultem. Jak už bylo řečeno, geniální diletant Wes Craven později ještě několikrát prokázal, že úspěch Hor nebyl náhoda, a že dobré (i když ne úplně originální) nápady obvykle dojdou ocenění. A to přesto, že jejich zpracování může být všelijakých (klidně i pochybných) kvalit. (30.09.2007)

Doplnil som si hororové vzdelanie. Remake z roku 2006 bol po všetkých stránkach trefou do čierneho (radím medzi TOP 10 v rámci žánru). U originálu sa chváliť nedá skoro nič. Wes Craven (Noční můra v Elm Street, Vřískot) na počiatku svojej kariéry vypustil do púšte zlé sny dentálnej hygieničky a snažil sa neúspešne vybudovať drsnú atmosféru. O Jupiterovi, otcovi/šéfovi celej bandy sa dozvieme, že keď sa narodil, tak mal cez 10 kg a bol chlupatý ako opica. Čakali by ste teda niečo naozaj monštrózne. Nakoniec tam v púšti pobehuje špinavý a smradľavý buran, aký sa nájde v každej slovenskej či českej hospode. Celá banda je v podstate paródia na pračloveka. Prepadnutie karavanu, ktoré remake dokázal atmosférou vyšperkovať k dokonalosti, v prevedení z roku 1977 nedokáže vzbudiť potrebné pocity zúfalstva. V podstate najzásadnejšími postavami sú psy, ktorých scény však dosť smrdia prítomnosťou cvičiteľa. Tu jednoznačne platí, že remake poráža o niekoľko levelov originál, pretože má oveľa lepších hercov, oveľa lepší vizuál, oveľa lepšie vygradované scény. (06.04.2020)

Tady byl Craven ještě ve výborné formě a natočil mix explotation a slasheru. Klasické téma teroru nic netušící a nechápající nevinné skupinky lidí primitivními, agresivními domorodci je v rámci žánru vyloženě typický. Máme tu násilí, znásilnění, vraždy, napětí, akci. Ale je to vyloženě béčková záležitost, která si své místo na slunci vydobila zřejmě celkovou nenáročností na diváka a u nás v ČR ve své době docela značným "VHS-rozšířením". Prostředí je neokoukané a Craven docela ještě drsný. Ovšem Aja z tohoto starého grindhousového flicku udělal kult ... (09.12.2007)