Hory mají oči

V roku keď som sa narodil, natočil americký režisér Wes Craven svoj tretí celovečerný film. Bol to nízkorozpočtový horror "Hory majú oči". Ja som ho prvý krát videl ako žiak prvého stupňa základnej školy a bol som z neho celý posratý. Mám taký pocit, že to bol vôbec môj prvý horrorový film, ktorý som mal odvahu si pozrieť. Dá sa preto povedať, že práve tento snímok vo mne prebudil vášeň pre horrorovú tvorbu, ktorá ma drží dodnes. Som rád, že sa mi po dlhých rokoch podarilo znova zhliadnúť tento kultový hixploitation. **** (02.12.2015)

Pro starší horory opravdu slabost nemám. Nijak zvlášť jsem nebyl odvázaný z Texaského masakru, Pátku třináctého ani Vřískotu. A ani další hororová legenda-Hory mají oči není výjimkou. Přitom začátek byl celkem slibný (nebo spíše ne úplně debilní). Rodinka si vyrazí na výlet a kvůli nehodě zůstává v divočině, kde je akorát starý pumpař a občas jim nad hlavami proletí nějaké vojenské letadlo (je tu totiž vojenská základna). Budování napětí a děsu zpočátku celkem ušlo. Pes štěká jak pominutý, páníčkovi se něco nezdá, do toho hraje napínavá hudba. A divák začíná tušit, že se něco chystá. Pak ale film, přibližně od druhé půlky filmu začne být hrozně bizardní, hloupý a místy to spadá do úplné parodie na horor. K bizarnosti: Například scéna, kdy otec vejde na benzínku, nikdo nikde a pak najednou se objeví ten starý, vyděšený pumpař s brokovnicí a vystřelí po něm. Netrefí se, a tak jde otec za ním a už vidí pumpaře, jak se chystá oběsit. Pochybuju, že by normálně uvažují člověk takto jednal a proč by to dělal (jestli se chtěl vyhnout vězení, nebo byl sužován depresemi, nevíme). A takových momentů je celá řada. Další problém je takový tradiční, že se postavy chovají hloupě, což je věc, který se objevuje u většiny hororů. Postavy i přes varování chodí kam nemají, dělají absurdní věci, i přes to, že jim jde o život. Hlavní záporáci, což jsou takový divní lidé v kožešinách (jeden vypadá jako Sacha Baron Coen z Chicagského tribunálu a druhý jako Obr ze snů Dale Coopera z Městečka Twin Peaks) jsou kapitolou samou pro sebe. Jsou poměrně retardovaní, ale zároveň ne úplně dementní jelikož ke komunikaci používají vysílačky a občas mají sofistikovaný plán, jak přepadnout karavan. Z filmu ale není vůbec jasné, kde se vzali, co jsou zač (ačkoliv pumpař mluví něco o svém podivném synovi) a hlavně jak vůbec přežívají v lokalitě, kde široko daleko nic není. Jejich hrůza má vyplývat z jejich krvelačnosti, děsivé vizáže a hrůzostrašného křičení (ostatně v tomto filmu se většinou někdo křičí, nebo nebo štěká a kdyby to člověk sestřihal, určitě by to dalo solidních 40 minut). Kdyby to měla být nějaká parodie, nebo studentský film asi bych byl mírnější. Ale za mě fakt ne a vůbec nechápu smysl toho, že to někdo natočil a proč se snímek řadí mezi hororovou klasiku 3/10 (14.02.2021)

They burned the father, killed the mother, and raped the sister! Celkem povedený buranský horor... Typická americká rodinka vs. parta primitivních neandrtálců s vysílačkama a velkou radostí cokoli ukrást nebo zničit. Sice první polovina ubíhá pomaleji než by měla, ale druhá to celé vynahradí. A hlavně finální čtvrt hodina je velmi zábavná, protože ty zaostalý hovada se konečně pořádně naserou a je velká radost se na ně dívat. Celý film působí reálně, nejsou v něm žádný nadlidi nebo mutanti. Hlavně Michael Berryman je pro svojí roli jako dělaný. (08.04.2006)

Kdyby Craven udělal lépe jedinou věc a nastavil komunikativnost filmu výhradně na úroveň obětí, mohlo jít o jeden z nejlepších hororů sedmdesátých let. Takhle zůstává zážitek z beznadějného prostředí a různorodých mordů, avšak degradovaný častým znázorňováním směšné kanibalské rodinky a jejích dementních dialogů. Naštěstí alespoň remake Alexandra Aji takřka všechny zdejší slabiny úspěšně odstranil... (06.04.2018)

Wes Craven je tak trochu packal, ale nutno uznat, že občas má výborné nápady. V každém z uplynulých desetiletí měl alespoň jednu světlou chvilku, kdy se mu podařilo výrazně zaujmout vskutku široký okruh publika. V 90. letech to byl Vřískot, v 80's Noční můry z Elm Street, a v 70tých právě Hory mají oči. Ty disponují výborným námětem, což ostatně potvrdil i úspěšný Ajův remake, v němž bylo znovu dobře zúročeno hned několik silných scén. Např. působivé přepadení karavanu je v obou zpracováních takřka totožné (a v žádném z nich nechybí papoušek :-). Hory byly jedním z největších horrorových kasaštyků amerických kin druhé poloviny 70.let, a lebkoun Michael Berryman se stal díky nim nadlouho velice populárním maskotem. (Zvláště mezi rockery se Berryman těší dodnes mimořádné oblibě: Mötley Crüe ho prostě nemohli nemít ve videoklipu Smokin' In The Boys Room, a shock-rockový šílenec Rob Zombie zase ve svém filmu Devil's Rejects.) Na Horách, co mají oči, jsou pěkně vidět Cravenovy hlavní neduhy i klady: Ochotnická topornost a diletanství, které je současně přebíjeno obrovským nadšením pro věc, a nesmírnou odvahou vyhýbat se zaběhaným postupům, u podobných snímků běžným. Nejlepší filmy Wese Cravena totiž disponují jedním velkým kladem: Uměním nepředvídatelnosti. Jak ve Vřískotu, tak v Nočních můrách, ani tady nikdy dopředu nevíte, co vás v následujících chvílích čeká, a jakými podivnými zákruty se bude příběh ubírat. Víte, že něco se dít určitě bude, to ano. Ale kdy, jak a co, kdo přežije, a kdo zemře, to vskutku nelze spolehlivě předpovídat. Jsou horrory které nestárnou. Cravenovy Hills Have Eyes k nim bohužel nepatří. Jak ale ukázal úspěch Wrong Turn (jedné z novějších variací stejného tématu), příčina tohoto zestárnutí určitě nespočívá v samotném námětu. Ajova nová (mnohem bombastičtější) verze zase dokazuje, že problém není ani ve scénáři. Problémem je určitá levnost podání filmu, a jeho nechtěné diletanství. Tyto mouchy však rozhodně nevadily tisícovkám spokojených diváků, které v 70. letech udělaly z tohoto snímku hit, jenž se stal kultem. Jak už bylo řečeno, geniální diletant Wes Craven později ještě několikrát prokázal, že úspěch Hor nebyl náhoda, a že dobré (i když ne úplně originální) nápady obvykle dojdou ocenění. A to přesto, že jejich zpracování může být všelijakých (klidně i pochybných) kvalit. (30.09.2007)