Poslední dům nalevo

Herci boli dosť zlý a tomuto filmu nepridal na slušnej úrovni ani fakt,že kamera a hudba sa tiež nevyznamenali.Príbeh by bol vynikajúci,keby ale celkové spracovanie nebolo také nudné.Lebo tým zločincom som neveril ani hovno.Je tu aj čierny humor hlavne čo sa týka policajtov.Tento film ma veľa hluchých miest a scenár by bol dobrý,keby som už nevidel o dosť lepší ale o veľa neskor.Scenár mal preto veľa chýb a spracovanie nebolo vôbec dobre.Celkový dojem dosť nudná zaležitosť a ty záporní hrdinovia,tiež neboli presvedčivý.Scenár bol veľmi amatérsky spracovaný. (29.11.2014)

Na rozdíl od remaku pojal Craven svůj film jako satiru na společnost, což dělal i ve svých zombiárnách. Pseudoromantické (tedy spíše kýčovité) záběry přírody jsou v přímém protikladu k jednání lidí. Rovněž v průběhu násilných scén zní příjemná country, což připomene Kubrickův Mechanický pomeranč (1971). Samotné násilí se smrskává na krev, většina záseků jde mimo kameru. Nevadí to. Film není prvoplánovým hororem, ale psychologickým dramatem. Craven chce ukázat nejen hloupé a naivní chování dívek, ale především neschopnost státního aparátu v momentě, kdy má pomáhat. Samotní policisté jsou karikaturou a jakoby vypadli z vtipů o poldech. ,,Nejedem.",,Ano, nejedem, ty debile, protože došel benzín..." Brutalita filmu je v jednání postav, a tak usekntutí ruky nebo noření pily do břicha není nutné ukazovat. Ano, citovaný Pramen panny byl zřejmě hlavní inspirací, ale podobné příběhy najdeme i v lidové slovesnosti. Touha po pomstě je pochopitelná, avšak dláždí cestu do pekla... (27.04.2017)

And the father tells the mother wait for the rain, wait for the rain. And the road leads to nowhere... Brilantní! (Ne)stárnoucí debut (ne)stárnoucího řezníka Wese Cravena, který dokáže šokovat i po třiceti letech a jehož vliv a definice můžeme vidět dodnes - The Devil´s Rejects apod. A bohužel ani Cravenova klasika se nevyhne znásilnění a brutálnímu mučení ze strany moderní vlny remakeů. Dovedete si představit Last House on the Left bez skvělého Davida Hesse, coby Kruga a jeho charakterního soundtracku, lacinosti a minimalismu a obsese sedmdesátých let? Už teď je mi do breku a bolí to o to víc, že o produkci se stará sám Craven s Cunninghamem. (15.12.2008)

"Dá se natočit komedie o masových vrazích, kteří unášejí děti, mrzačí je a vězní ve sklepě svého domu?" ptal jsem se řečnicky ve svém komentáři u Cravenových LIDÍ POD SCHODY. Jistěže ano a co teprv o ponižování, znásilnění a ubodání dvou dívek bandičkou psychopatů, to je přece téma na ještě větší řachandu! Wes Craven je velmi nemocný člověk. Chvíli jsem si zkoušel nalhávat, že za jeho posedlostí přehráváním drastických témat do komediální roviny je vyměklá snaha je trochu zjemnit, ale pravdou je, že má prostě úchylný smysl pro humor (což je ovšem rozhodně lepší než ona první varianta). LHL si co do krvavosti a brutality nezadá s jinou pozdější exploatační klasikou I SPIT ON YOUR GRAVE, se kterou ho pojí i nulový rozpočet a zjevný amatérismus filmařů, který ale podle mě v obou případech výrazně přispívá k realističnosti díla. Tu bohužel Craven soustavně podkopává šílenou hipísáckou hudbou a groteskními prostřihy na rodiče jedné z dívek a na dvojici přitroublých policajtů. Ano, je to bizarní, strašlivě iritujicí a jen těžko se to ignoruje, přesto ale LHL rozhodně stojí za shlédnutí. Tedy jak komu, protože jej osobně považuji za slabší než I SPIT ON YOUR GRAVE a ten ustálo jen několik vyvolených lidí. (17.02.2006)

Asi jsem úplně dementní, ale tomuhle skvostu prostě musim dát ty čtyři hvězdy, i když budu, široko daleko, asi jedinej... Ale ne, tak jedinej zdaleka nejsem a to je dobře..., asi je nás dementních více..ha ha... Tohle je prostě naprostá klasika rape&revenge subžánru a s těma penězma, co na to Craven měl, se asi víc dělat nedalo, nehledě na to, že žádnej učenej z nebe nespadl... Místy opravdu hodně perverzní a poměrně nechutná podívaná, na druhou stranu shozená neuvěřitelně crazy-komediální zvukovou stopou, včetně stejně ulítlejch záběrů z průběhu tzv. " policejního vyšetřování "...., viděl jsem o dost horší začátky provařenějších pánů režisérů, to mi věřte... (26.01.2006)