Paríž, milujem ťa

V tomto slepenci z několika zamilovaných historek z Paříže je jasně vidět, že se jedná o mozaiku několika rozličných režisérů. A to jak v dobrém, tak špatném smyslu slova. Některé příběhy jsou vynikající a dost originální, některé platí za čistý průměr a našlo by se i pár (asi doslova) celkem hrozných. Největší dojem ve mne zanechal asi ten od Toma Tykwera a upřímně jsem rád, že zrovna on mě nezklamal. Jsem zvědavý na New York. (08.03.2009)

DVD/// Obsazení 8/10 Děj 6/10 Hudba 7/10 Prostředí 10/10/// +nádherné prostředí Paříže zužitkované do poslední uličky, až si jednou Paříž projdu, podívám se na tohle znovu a budu říkám tady jsem byl, tady to znám, pestré herecké obsazení, škoda jen že francouzské herce všechny neznám, v mnoha příbězích hodně kvalitní hudební doprovod -nejvíc mi vadila kvalitativní nevyrovnanost jednotlivých epizod a naopak některé mě natolik pohltili, že je škoda, že film nebyl jenom o nich/// 1.jednoduché, ale moji pozornost si to získalo a trošku pobavilo **** 2.krásný romantický příběh, mám rád happy endy ***** 3. pobaví závěrečná pointa, jinak mi tu ale chybělo něžné pohlaví *** 4. No nechtěl bych :D Steve Buscemi to výborně zahrál **** 5. Pochopil jsem, ale nezaujalo mě to ** 6. Tak tohle byla blbost a navíc dlouhá, naštěstí už zapomínám o čem to bylo * 7.Krásné ale smutné, velice silný příběh **** 8. Kvalitně zahrané, ale tohle šlo úplně mimo mě a vůbec to do filmu nezapadá * 9. Upoutá a pobaví, vlastně tohle bylo hodně zábavné a ve Francii jsem taky potkal pár mimů .-) **** 10. Fakt, že je to točeno na jeden záběr dodává snímku na kvalitě, škoda že na herce nebylo moc vidět *** 11. Jediný co si z toho pamatuji je Maggie. Vím že mě to trochu zaujalo, ale asi ne natolik abych si to druhý den pamatoval *** 12. Velmi silně to na mě zapůsobilo, velice drsná epizodka ***** 13. Tohle mě moc nebavilo, i postavy mi byly lhostejné ** 14. Frodo je pytlík a žádnej úpír, úplně scestné, nereálné jak z jiného filmu ** 15. Tak tohle bylo hodně dobré, i když jsem čekal spíš hororovou epizodku, ale rozhodně duchařsko-romantické povídky mám rád **** 16. Vůbec nejkrásnější povídka, krásná Natálka a dechberoucí zpracování ***** 17. Sympatičtí herci, dobře napsané dialogy, malé "hostování" Gérarda Depardieu ve vlastním filmu **** 18. Závěr, krásný, chápající , dobře odvyprávěný, ale nechtěl bych být vypravěčem ***/// Celkem 74%/// (06.08.2011)

Krásné dílo z prostředí města lásky prostě musí potěšit a zahřát u srdce. Protože pokud ne, tak jste beznadějný případ. Nahlížíme do tajů lásky z mnoha úhlů pohledu, ač nemuselo by se zdát, je každý naprosto rozdílný. Ocitáme se v kůži matky, která přišla o dítě. Jsme při tom, kdy muž znovuobjeví lásku ke své ženě a v dojemném příběhu o černochovi zjišťujeme, že nikdy nevíme, zda dnešní den nebude poslední. Osmnáct kratičkých ukázek z životů lidí, navléknutých jako korálky na niti.Vyprávění o vztahu mezi slepým chlapcem a začínající herečkou je dokonalou souhrou hudby a obrazu, koloběhu života. V tom, že tento vydařený snímek je neobyčejný, mne však utvrzuje zcela jiný příběh. Nic jiného než seznámení dvou mimů, postav, které jsou od společnosti tak odlišné. Pohled na svět mimy mě doslova okouzlil, především sálající optimismus a věčný úsměv na tváři. Co teprve ty cupitající nožičky:-) (27.01.2008)

Velmi příjemný zážitek, vyladěný především na vlnu pohodové melancholie a milostných záchvěvů. Pokud si odmyslím opravdu pitomou a nesourodou Doylovu Porte de Choisy a situace, kdy si autoři kraťas zaměnili s lacinou kýčovitou agitkou (především Quais de Seine), jsou tu samé více či méně kvalitní a zajímavé malé příběhy, z nichž o hlavu vyčnívá francouzsky šaramantní Sylvain Chomet (tak má vypadat osobitost na ploše několika minut) a fantastický Payneův kraťas, který očima cizinky řekne o Paříži více než většina předchozích povídek dohromady. Osobně mě velice potěšila i Nataliho vampýří blbina, Coenovic tradiční humoreska s "donnyovatým" Buscemim, minimalisticky sugestivní Loin de 16éme a řemeslně výborní (i když obsahově trochu chatrnější) Tykwer s Cuarónem. (10.09.2008)

Osmnáctičlenná rodina pětiminutových nedokonalých dětí. Kunderovsky hravá filmová báseň složená bohy stříbrného plátna. Nejhutnější a nejprchavější esence lásky ... k životu. Ty příběhy nedokážu a nechci racionálně analyzovat, emocionálně bych je zákeřností připodobnila k Linklaterovu combu. A nejvíce miluji Tykwerovu smršť. Působí jako nadpozemská mozaika, která vás rozloží na prvočinitele a vy marně hledáte chybějící součásti. Rozdává střídavě tvrdé knockouty a jemná pohlazení,aby vás dostala na lopatky a připravenou ironii rozehřeje cestou. Zbraně vám vyrazí z ruky při prvním pokusu o cynické pousmání. Zapomeňte na Moulin Rouge, zamávejte Amélii a vydejte se do země Nezemě, kde Paříž není jen městem pohyblivého svátku... (16.05.2007)