Paríž, milujem ťa

50% (21.09.2012)

Samota, jinakost, "cizinectví", smutek, odcizení i sbližování v nesourodé mozaice minipříběhů s pointou i bez, hvězdy (se) občas třpytí ve skupince, jindy zasvítí jen jedna osamocená...pro mne příjemný průměr. (15.11.2012)

New York bol podstatne vyrovnanejsi, tu je to velmi ako na vodopade, jednu vybornu poviedku striedaju 3 biedne, celkovo lahky nadpriemer ale na NY sa netaha. (30.05.2013)

Paríž je podarenou kulisou, tie naše ho málokedy tromfnú... Rozhodne by ale nebolo na škodu keby nám občas "utriedil" myšlienky istý Tom Tykwer. (08.11.2014)

Roztomilé střípky v jednom snímku :-) Něco mezi 3-4 hvězdami. (12.03.2015)

Paříž je divné a ne příliš bezpečné město, kde žijí divní lidé s ještě divnějšími příběhy, kterých nám film nabídne po útržcích nespočet. Vydržet se na to dívat vícekrát už je potom docela fuška. 55% (21.12.2015)

Vcelku povedený povídkový film, některé povídky jsou ale prázdné. |75%| (24.09.2021)

Já mám rád povídkové filmy, ale tady je ta kvalita rozličná. I tak nacpat osmnáct povídek do dvouhodinového filmu je umění. Jsou různě dlouhé, spíše krátké. Popisují i současné problémy města lásky, byť právě na vztahové problémy se zaměřují nejvíce. Nebudu rozebírat jednotlivé povídky, to už udělali jiní níže, ale faktem je, že americké herce jednou vidět i jinde než v USA je příjemné. Pařížské klima prostě svádí k vymýšlení mnoha různých fantazií, když je kolem tolika lidí. (31.07.2024)

3,5* (24.03.2008)

Svou provázaností a různorodostí je Paříž ojedinělým projektem, přičemž v dalších letech by měla prý vzniknout i volná pokračování odehrávající se v New Yorku a Londýně. Ten koncept zní možná triviálně, ale údernost poselství skrytých v pětiminutových celcích zastihne člověka nepřipraveného, stejně jako hravost ostřílených režisérských es. Někteří z nich to berou od podlahy a odkrývají vcelku neomezené možnosti v omezené stopáži. Paříž je jako sen, který se nezdá. Jako motýl, co chce být uloven :-) (07.05.2008)

Špatně se hodnotí film který je natolik nevyváženy. Jde o to že kdyby bylo méně režisérů a tím pádem větší prostor pro povídky, neuškodilo by to filmu naopak by ho to vyšvihlo. (11.05.2008)

Drobné příběhy z Paříže o lásce, které nutí k přemýšlení, smíchu i snění. Nevyrovnané a přesto milé. Sbírka fotek tuctových, nepochopitelných i nádherných. Mezi nejpovedenější řadím komediální Tuileries od Coenů, Loin du 16éme od W. Sallese a D. Thomasové, jež ve zkratce popisuje jeden z paradoxů života v dnešním globalizovaném světě, vtipný Parc Monceau od Alfonso Cuaróna, zvláštně legrační 14e arrondissement (Alexander Payne) s Američankou a v neposlední řadě (pro mě vrcholná povídečka) Faubourg Saint-Denis v režii Toma Tykwera. (28.05.2008)

Nechci hodnotit každý minipříběh zvlášt, ale celek a ten výsledný dojem je naprosto úžasný. Zajímavý nápad a výborný výsledný zpracování. Má to úžasnou atmosféru a kouzlo. (17.08.2008)

Některé povídky mě zaujaly, některé méně, dohromady to ale působí velmi pěkně, protože prostor, který dostali jednotliví režiséři je velmi malý, ale přesto celý film působil z mého pohledu kompaktně. Nejlepší kousky - Sylvain Chomet. Tom Tykwer. Walter Salles a Daniela Thomas!! (06.12.2008)

Jako celek rozhodně ne špatné, ale jednotlivé povídky jsou obrovsky nevyrovnané a některé vyznívají totálně do prázdna či jsou naprosto bez nějaké hlubší pointy. Celkovému dojmu by možná neuškodilo zkrácení o několik slabších povídek, které vyloženě rušivě ční mezi těmi originálnějšími a lépe zvládnutými. Čekal jsem od tohoto mnohými opěvovaného dílka poněkud více (3,5 z 5) (16.03.2009)

Předem musím říct, že velkým přispěním, proč budu kritická, je fakt, že jsem film viděla v s příšerným dabingem (i anglické pasáže!) a že jsem čekala Lásku nebeskou na francouzský způsob, což se nestalo. Očekávala jsem zakotvenost oněch příběhů v místech, které činí Paříž výjimečnou (nejblíže jsem se tomuto přiblížila wildeovská povídka na hřbitově). Mám ráda tyto projekty, které jsou doslova nadupané hvězdami hereckými i těmi režisérskými, kdo by neměl. O to víc mě pak překvapila kvalitativní nevyváženost oněch osmnácti miniatur. První povídka je naprosto neoriginální a zbytečná, nebo to kadeřnické zastavení mě úplně minulo. Jsou tu i však takové, které vás během pár minut dostanou. Mezi nimi je to určitě povídka o mimu (chlapeček s obří aktovkou!), pak příběh čokoládové sestřičky a jejího zpívajícího pacienta, jednou z nejvýraznějších je určitě příběh lásky Natalie Portman (ta, aby to celé nezachránila:-)) a pak poslední trošku meditativní zastavení jedné turistky. Avšak pro mě nejkrásnější z nich byla ta o matce, co ráno opouští své dítě, aby hlídala jiné. Ta ukolébavka... Nádhera. I přes mé bručení Paříži, miluji Tě vyznívá tak, jak asi bylo zamýšleno, ale mohlo to být lepší. Paříži, dlužím Ti druhou šanci v originálním znění. (16.05.2009)

Kdybych hodnotil jednotlivé "povídky" (což jsem měl z počátku v plánu) tak by to bylo asi nefér. Jako celek mě to ale nadchlo. Nebudu vyzdvihovat konkrétní herce či režiséry, pouze konstatuji - Více takových projektů! (12.06.2009)

Faubourg Saint-Denis: 10 hvězdiček... (15.06.2009)

Za záběry na město a originalitu... Některý ty povídky měly brilantní pointy (20.02.2010)

niektore poviedky pozrete so zatajenym dychom a pustene dva razy niektore aj viac, par slabsich ale tych bolo menej, takze celkovy dojem viac nez dobry (21.03.2010)