Skrotená hora

Hned jak jsem slyšel prvně o "Zkrocené hoře", vzpomněl jsem si na "South Park" a dva teplé kovboje co žerou puding. Ovšem z projekce tohoto dílu jsem, mírně řečeno, paf. Možná jsem moc konzervativní divák, ale ze scény ve stanu se mi zvedal kufr. Ang Lee je kvalitní filmař, ale v tomto případě se utnul a jeho touha natočit svůj každý film úplně jiného žánru a ražení se mu vymkla z rukou. Jake Gyllenhall a Heath Ledger nejsou špatní, ale ve výsledku to nic moc nemění. "Zkrocená hora" je v mých očích, bohužel, prostě jen hloupá červená knihovna, která sází na uměle vytvořenou originalitu homosexuálním tématem. (25.10.2007)

Nejdříve jsem chtěl, aby můj komentář zněl následovně: "Aby Ang Lee učinil milostné vzplanutí mezi dvěma muži uvěřitelnější, umístil je do samoty kdesi v divočině. Já jsem však kovbojům jejich vzájemnou lásku nevěřil ani chvíli. Vždyť kolem bylo tolik ovcí!" Problém tohoto komentáře je nejen v tom, že by mohl leckoho urazit, po čemž netoužím, ale i v tom, že jsem jim jejich city uvěřil. Přesto mě Zkrocená hora nijak nenadchla a hlavní důvod spatřuji v tom, že kromě autentické ukázky, jak upřímně se mohou dva muži milovat, jak je společnost nepřijímá a krásného prostředí pastvin, už mnoho pod povrch nejde, ač by se to vzhledem k tématu nabízelo. Vždyť hlavní hrdinové v době, kdy si všichni navzájem vštěpují, jak je homosexualita zvrácená, nepocítí skoro ani stín podezření, že by hřešili. A aby náhodou nebylo na překrásný vztah vrženo úříliš špíny, jsou upozaděny (třebaže ne zcela) manželky obou kovbojů. Rovněž příčina toho, že společnosti nejsou gayové po chuti, je ignorována. Že by snad v americké společnosti bylo nemyslitelné ukázat na křesťanství, které odpor k sodomitům (tak jim říkalo) podědilo po judaismu, stejně jako další velké abrahamovské náboženství, islám, jako na zdroj tohoto stavu? Nebo jen Ang Lee nevnímá tuto věc díky svému původu? Nejspíše ho to ale prostě jen nezajímá... Nemusely to být zrovna tyto dva aspekty, kterými by se scénář měl zabývat, ale něčím víc, než pouhým milostným příběhem mezi dvěma muži, být mohl. Dá se namítnout, že vzniklo přesně to, co Ang Lee natočit chtěl, autenticky působící romance dvou kovbojů, kteří se nemají za co stydět, navíc výborně zahraná. Jenže to lze vnímat i jako naprosto obyčejný romantický příběh o zapovězené lásce. Já sám svůj názor alibisticky stavím někam doprostřed. Slabší ****. (22.08.2008)

Film jenž diváka převálcuje už jenom svým toliko ohraným námětem "zakázané lásky". Tato tématika mě vždycky něčím přitahovalo, ať už to byla Romeo a Julie či Markéta Lazarová. Zde je tatto láska nazírána trochu z jiného úhlu. Což si myslím že filmu jenom prospělo. Pokud tento film zaznamená aspoň mírnou vlnu detabuizace tohoto tématu budu jenomrád, ale i kdyby ne tak se jedná o zcela dechberoucí snímek. Přes mnohé reptavé hlasy na přílišnou délku filmu, mě se 130 zdálo tak akorát a dokonce možní i trochu málo. Lee za tu dobu stihl všechno krásně vykreslit a navodit nádhernou "kovbojáckou" atmosféru. Jen škoda že víc nevykreslil pobyt na Zkrocené hoře. Přestože se tomuto věnoval celých 45 minut, i tak se mi ten začátek vztahu zdál příliš zkratkovitý. Postupný vývoj postav byl skoro dokonalý. Ty ony drobné konflikty, který tento zakázaný vztah vyvolával, byli onou solí filmu. Co se týče herců nezbavil jsem se rozpačitého dojmu z Ledgera, na kterého jsem si musel zvyknout, i když ke konci jakoby rozehrál oscarovou ligu mistrů. Zato z Jakea bude jednou herecký mistr. Ten kluk má nedostižný herecký talent. Ten film je skutečným srdečním zážitkem, škoda jen že někdo si ho nechce vychutnat kvůli své malosti a předsudkům. Doted nezapomenu na poslední větu filmu: "Jacku, přisáhám..." PS: Ta hudba na Oscara vážně neměla. (19.08.2006)

Zkrocená hora je nádherný snímek. Navíc je však jedním z těch několika zásadních filmů americké filmové historie, jedním z těch několika demýtizačních děl, které nejsou natočeny jen kvůli zábavě, ale kvůli čemusi vyššímu, kvůli zboření přežitého mýtu, jenž symbolizuje nějakou éru americké historie. Ang Leeho opus v sobě spojuje hned několik kontroverzí. Demýtizace hrdinného kolonizování amerického západu již proběhla v několika filmech (vzpomeňme kupříkladu Tanec s vlky...), o tom, že cowboy coby ztělesnění pýchy a hrdinství americké historie je pouhý přelud, jsme se již na plátnech kin také několikrát přesvědčili (Půlnoční kovboj...), ale Ang Lee nyní demýtizuje další bolavé místo puritánské konzervativní Ameriky - přesvědčení o přirozenosti až jakési vyvolenosti heterosexuálního vztahu. Není náhoda, že oba hlavní hrdinové, američtí cowbojové, patří v šedesátých letech na úplné sociální dno a jejich práce je mírně řečeno společensky nedoceněná. Ve světě naprostého dlouhodobého odloučení, bez žen a civilizace, pomalu odbourávají svůj kulturně vytvořený heterosexuální stereotyp a v panensky čisté Wyomingské přírodě zažívají milostnou romanci. Pro mě jakožto heterosexuála bylo místy také těžké přijmout tuto premisu, chápu tedy, jak bolestné to musí být pro diváka amerického, když je homosexualita (či možná přesněji bisexualita) přítomna právě ve světě americky čistých bílých hrdinů, navíc hrdinů - symbolů spojených s mýtickou érou osidlování Ameriky... Na příkladu tohoto nádherného emocionálního snímku je nejlépe vidět, jakou pouť, co se týče emancipace a svobody, Spojené státy za těch několik málo desítek let urazily. Vznik takovéhoto díla byl ještě před desítkou let zcela nepředstavitelný a nemožný... (příznačné je samozřejmě i to, že ho nyní iniciuje umělec - imigrant) (25.04.2007)

Homo-témata mě nechávají vesměs chladným (ještě že tak, kdybych nebyl chladný, musel bych být logicky teplý). A tady to dlouho vypadalo podobně chladně, zdálo se to na jasnou trojku. Ale tak nějak v poslední půlhodině jsem ten film začal vnímat jakoby (tohle slovo v poslední době říkám skoro v každé větě, není to jakoby divné?) jinýma očima. Buď se mi trochu zamazaly brejle, anebo se mi pod kůži dostala ta síla vztahu (byť ne zcela přirozeného) dvou kovbojů, skvěle zahraných Gyllenhaalem a Ledgerem. Krom jejich herectví ještě musím ocenit práci maskérů, oba herce nechávali v ději stárnout naprosto přirozeně, takže si člověk ani neuvědomoval, že leckdy mezi dvěma scénami proběhlo pár let. Takže nakonec se to vyšplhalo na poctivé čtyři hvězdy a tchajwanský Ang-Lee-Chan si zapsal další kvalitní zářez do své režijní pažby. (07.03.2014)