Vreskot

(1001) Film jsem nikdy neviděla v době puberty, kdy by byl víc relevantní, ale až jako nabubřelá studentka filmového umění na prahu takzvané dospělosti. Ve výsledku je to asi dobře, protože jako puberťák bych tím opovrhovala už jen proto, že to bylo in, kdežto později (když už jsem také mezitím viděla všechny filmy, na které se odkazuje) jsem si užívala tu parodickou a meta stránku celé věci. Některé to pomrkávání mi sice přišlo až příliš jednoduché, ale pár vymazlených kousků se tam nakupilo, třeba uklízeč Fred v pruhovaném svetru, a při větě "We all go a little mad sometimes." moje nerdovské srdíčko vyloženě poskočilo radostí. (13.02.2016)

Mnoho jednotlivých scén jsem již viděl v originále nebo zparodované ve Scary Movie, ale snad nikdy celé. O to vic mě fascinuje jak to stále funguje i dneska a že vůbec něco jako slasher v dnešní pokroucené době není zakázán, jelikož někdy je to fakt moc. A Wes Craven se s tím obzvlášť (ne)páral. (10.03.2022)

Wes Craven se ukazuje jako neskutečně uvědomnělý tvůrce, který přesně zná hranice žánru a dokáže si s nimi pohrávat. Vřískot je klasický teen horor, který jede podle schématu, který moc dobře známe, jen s tím rozdílem, že se jej drží až křečovitým způsobem, což samo o sobě působí komickým dojmem. Ale tvůrci v čele se scénáristou si dovolují jít ještě dál, nastrkávají do děje veliké množství komediálních vložek, které během celého děje fungují díky jejich různorodosti. Ale nebojte se, že díky vtipným scénám přijdete o očekávaný horor, to se totiž vůbec nestane. Wes Craven pečlivě buduje atmosféru, pohrává si s hudebním doprovodem a nechává diváka pomalu předvídat co se asi tak stane. Vřískot je jeden z mála hororů, který disponuje chytrými dialogy a inteligentně sepsaným scénářem, který musí potěšit snad každého fanouška. Jediným záporem je až přiliš vybledlý konec, který se sám polapil do vlastní pasti. Dvojice magorů sice skvěle zapadá do posavadního dění, ale závěrečná scéna již nemá takové grády jako zbytek filmu. (02.11.2007)

„Ty poslouchej, ty malá bestie, ještě jednou zavěs a vykuchám tě jako rybu, rozumíš?!“ První z Vřískotů bude mít dvacetileté výročí, takže ideální příležitost si ten úžasný feeling z druhé poloviny devadesátých let znovu vychutnat. Tedy alespoň u prvních dvou pokračování, kdy fungoval spolehlivě. Wes Craven natočil poctu žánru (a o necelé dva roky později ji zopakoval) plnou odkazů a stylových hlášek pro znalé. Mate diváka (tipů na vraha je překvapivě víc než u druhého pokračování), vrací se ke svým předchozím látkám (Volal jste mě? - Tebe ne, Frede!) a pro tehdejší diváctvo byl zatraceně atraktivní. Začalo to promyšlenými telefonáty, skončilo velkým ostrým nožem. Když se vrah v hororu řídí hororovými pravidly, postavy o oněch pravidlech neustále klábosí, připomínají je, z filmu se stává jakási „parodie na druhou“ a v mnohém vystupuje právě proti pravidlům. A kdo ví, co se stalo kupříkladu v Elm Street, může očekávat ještě silnější zážitek. Craven si se svým týmem dělá, co chce, v rozporu s očekáváním odkrouhne hlavní hereckou hvězdu hned v úvodu a přichystá mnohem víc dramaturgických naschválů. Kladem jsou i svižné dialogy. Příběh je naopak prostý, ovšem děj tu není tím hlavním. Poklidným městečkem Woodsboro to otřáslo už před rokem. Někdo znásilnil a zavraždil matku dospívající studentky. Těsně před ročním výročím vrah udeří znovu. A zase. Město je na nohou, všude jsou média, policie, nechybí novinářka Gale Weathers, která píše knihu o rok staré vraždě. A nebude jediná, komu půjde o zdraví. Potěší, že maskovaný zabiják je obyčejný člověk, chybující, místy nemotorný. Prostě „lidský“. Když už by někomu vadilo to kloubení komediálních a hororových prvků, nemůže jednoduše ignorovat, že Craven v polovině devadesátých let odstartoval další hororovou vlnu. A to se počítá!! (02.08.2015)

Snad prvni hohor, ktery jsem videl, protoze tohle nevyhledavam. To jsem jeste chodil do pujcovny a prodavali ho za 40,- tak jsem to vzal a jeste ten den si to hodil do sveho "starovekeho" videoprehravace. Film se prehupuje mezi dobrym a kvalitnim hororem a stupidnim filmem ktery jakoby parodoval sam sebe lepe, nez scary movie jednicka. 5/10 (17.06.2006)