Vreskot 2

Jednička mě příjemně vystrašila, byla napínavá i zábavná, to vše zabalené do černého hábitu a s působivou a originálně vyšklebenou maskou. Čistě technicky vzato dvojka odvedla řemeslně slušnou práci a nic moc nezkazila. Jenže žádné z pocitů z prvního zavřísknutí se už nedostavily, kouzlo se někam vytratilo. A napětí taky. Co zbylo? Už jen ta maska. Tahle překombinovaná vybíjená byla pro mě koukatelná hlavně díky tomu, na co navazuje. Ale nic, co bych musel vidět znovu (přitom jednička na mě vřískala v kině a pak ještě dvakrát doma). (07.09.2013)

Tak slavný jako v prvním díle už to není nicméně Scream 2 je ještě obstojným pokračováním vynikající jedničky. Je to prostě typická dvojka. Víc vražd, víc šokujících odhalení. Občas i celkem vtipný sebeparodování (hlavně ten konec) ale místy je to taky celý trochu zbytečně překombinovaný aby nebylo vidět, že se jedná v podstatě o recyklaci prvního dílu se vším všudy a ne vždy se to daří. Prostě někdy chce bejt ten film až moc chytrej, moc cool a moc šokující a občas to tvůrci trochu přeženou. Nicméně neměl jsem ještě s tímhle dílem žádný zásadní problém. Hlavně ta úvodní vražda v kině celkem pobavila a jako celek to funguje takže dávám.60% (27.09.2014)

#2 Scream. Jeden z mých nejoblíbenějších kino zážitků 90. let. Tehdy jsem pravidelně chodila do horažďovického kina Otava a v Praze do nově zrenkonstruovaného bývalého kina Moskva v Ládví. A napsala jsem taky recenzi do školního časopisu. Vřískot 2 má v sobě všechno, co začínající aktivní divák ocení. Film ve filmu (Vřískot / Ostří), popkulturní odkazy pomalu v každém dialogu, humor, napětí, hodně atypickou romanci a zkarikované vysokoškolské prostředí. Hostovat se tu nebála Tori Spelling, výborně graduje vzájemné špičkování mezi Arquettovými (pokračují i odkazy na Přátelé), cituje se tu Top Gun i Upír Nosferatu. Jenom škoda, že ta skutečná filmověda nikdy nebyla tak zábavná, jako když na hodiny chodil Randy. (12.04.2011)

Když se to tak vezme, je to skoro stejná šílená slátanina jako v případě jedničky, jen s tím rozdílem, že tentokrát je už veškerý efekt doprovázen pocitem deja vu a příběh, v prvním dílu pouze ironicky nadnesený, je nyní nehoráznou parodií sebe sama. Ale právě proto, že se to nebere vůbec vážně, že se nahlas polemizuje o klesající kvalitě a zbytečnosti druhých dílů a že se znatelně přiostřilo co se počtu úmrtí a bodných ran týče, si mě nakonec druhý Vřískot dokázal nějak získat a udržet po celých 110 minut moji pozornost. Staří známí jsou ve svých slavných rolích opět výborní a stárnoucí Craven stále dokáže vygradovat napínavé scény velmi působivým způsobem. Na to, že celý příběh je opravdu jen karikaturou jedničky a výsměchem řadě hororových béček, stále se u toho dá velmi dobře pobavit.. 70% (29.03.2013)

"Ahoj Sidney, pamatuješ si mě?" Ghostface se vrací. Spolu s ním se vrací i všichni (přeživší) hrdinové jedničky. Abych řekl pravdu, má to stále grády! Hra na vraha opět funguje. Po Sidney jde opět zabiják s bílou maskou a velkou kudlou. Opět je to "jen" člověk, což znamená, že oběť se s ním může prát. Někdy pravda, je to docela vtipné. Nicméně i dvojka má určitě co nabídnout. Vrah se plíží kolem a krev se prolévá. Tentokrát však přišel s novou vychytávkou a to, že sleduje oběti kolem a natáčí je. Pak tu máme úvodní sekvenci, kdy na příběh z jedničky byl natočený celovečerní film, a na předpremiéře jsou dva diváci ubodáni a kolem je několik desítek masek Ghostface, není to tak dobré jako úvod jedničky na který nedám dopustit. Ale „film ve filmu“ je dobrá myšlenka a tady je zpracována chytře a dobře. Za mě tedy je dvojka velmi dobré pokračování geniální jedničky z roku 1996. Pojďme si tedy znovu zaVřískat! (88 %) (19.10.2013)