Benny a Joon

Režisér Jeremiah S. Chechik začal svou kariéru zprudka svou prací na nestárnoucí taškařici z rodinného alba kompanie Griswoldových (VESELÉ VÁNOCE) a tento snímek byl tedy jeho druhým pokusem. Lehce komediální tón je zachován, vážné a romantické podkresy jsou však v rovnovážné pozici. Podobné téma a kombinaci našli byste třeba v pozdější JINNÉ LÁSCE (1999) Garryho Marshalla s Juliette Lewisovou a Giovanni Ribisim. Líbilo se mi, že se tu podařilo vytvořit lehkou atmosféru, která u filmů točících se kolem psychických nemocí nebývá zvykem. Všechno se zde odehrává pod dojmem nenásilného spádu a ikdyž především v poslední fázy, kdy dochází k očekávané kulminaci, je vsazeno na příliš jednoduchý postup, díky hercům (výborná "čistá duše" Johnnyho Deppa) to snímek jako celek ustojí. Režisér Chechik tak měl po dvou zdařilých dílech našlápnuto ke kariéře, která slibovala pravidelnou účast na velkých plátnech, leč propadák ve formě seriálové adaptace MSTITELÉ vzal na sebe podobu pověstného lamače vazů a profesní naděje odsunul do pole televizní tvorby, které se Chechik věnuje dodnes. II Scénář: Barry Berman. Hudba: Rachel Portmanová (získala Oscara za hudbu k filmu EMMA). 80% (09.06.2010)

Je to věčný a nikdy ne optimálně řešitelný svár mezi odpovědností a povinností ctít svobodu toho druhého. Milý filmík s mnohokrát ohraným námětem, ovšem nepostrádající notnou dávku originality. Váhal jsem mezi 4-mi a 5-ti hvězdami, ke stu procentům jsem se přiklonil díky naprosto skvělému Johnny Deppovi - herci profesionálovi, který dokáže přesvědčivě zahrát ganstera, pistolníka, miláčka, drama, horror i jako zde roli téměř z grotesky, a všechno mu uvěřím. (29.07.2010)

Divný film. Vůbec nevím, čím by mě měl oslovit. Depp hrál zase jednou podivného týpka, který je dobrotivý, a tyhle role jsou pro něj jako dělané. Po dějové stránce ovšem hrůza. Co taky čekat od režiséra s podivným jménem a nevalných kvalit, jakým je Jeremiah S. Chechik. Výsledkem je divná a nezáživná slátanina tvářící se až moc chytře. (10.09.2010)

Vcelku se na scéně neděje vůbec nic, a dokonce to začíná být až otravné, jenže jakmile se na scéně objeví Johnny Depp, začnou se dít divy a světe div se, z Benny a Joona se nakonec stává neotřelá, originální a smysluplná komedie, plná hereckých koncertů včetně Johnnyho Deppa, ale nebýt jeho, byl by to průměr, a možná ještě to by bylo málo. Dodává do filmu právě TO neotřelé kouzlo, které diváka zaujme, a dokáže se s ním vést až na samotný závěr. Johnny je třída, dokázal to už tolikrát, dokazuje to i právě zde. (06.01.2009)

Bezchybný Johnny Depp opět vévodí hereckému složení - a to v další netradiční roli, výstředního imitátora Bustera Keatona. Duševně nemocná dívka Joon vyrůstala v izolaci a samotě, jen po boku starostlivého bratra. Režisér Chechik se pokusil spojit dramatické prvky se vzplanutím dvou excentrických bytostí, svým relativně naivním pohledem tak přispěl do podobně laděných snímků duševně nemocných s nepopiratelnou vnitřní kvalitou jako byl Levinsonův Rain Man nebo Howardova Beautiful Mind. 60%. (17.02.2008)