Kamera:
Peter Menzies Jr.Hudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Antonio Banderas, Vladimír Kulich, Tony Curran, Omar Sharif, Dennis Storhøi, Erick Avari, Sven Wollter, Diane Venora, Maria Bonnevie, Kaaren de Zilva (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše sa rok 922 po Kristovi. Arabský učenec Ahmed Ibn Fahdalan (Antonio Banderas) sa pre svoj ľúbostný vzťah ku kalifovej žene dostal na bagdadskom dvore do nemilosti. Vymenujú ho za veľvyslanca na ďalekom severe Európy, čo sa rovná slovu vyhnanstvo. Ahmed spolu so svojím učiteľom priateľom Melchisidekom (Omar Sharif) narazí pri Volge na výpravu bájnych Vikingov. Odpudzujú ho i fascinujú súčasne. Ich barbarské zvyky, drsnosť a primitívnosť sú pre vzdelaného prejemneného sofistikovaného Araba kultúrnym šokom, ale ich priamočiarosť, odvaha a vnútorná sila ho lákajú spoznať ich svet. Drsných vikingských bojovníkov vedie mladý odvážny Buliwyf (Vladimir Kulich) a toho požiada kráľ Hrotgar (Sven Wollter) o pomoc proti nepriateľom, ktorí sužujú jeho krajinu. Do boja má podľa veštkyne nastúpiť 13 bojovníkov, ale ten trinásty musí byť cudzinec. A ním sa má stať Ahmed. Prejemnenému a sofistikovanému Arabovi nezostáva nič iné, len sa zmeniť na bojovníka. Cieľom výpravy je poraziť krutého nepriateľa – tajomných a záhadných Wendolov, o ktorých nikto nevie, či sú ľudia alebo mystické bytosti... Desiví Wendolovia sú v skutočnosti kanibali v medvedích kožiach, ktorí útočia skrytí pod príkrovom valiacej sa hmly a nikoho nešetria. Ubráni sa statočná hŕstka krutej presile? V boji im môže pomôcť iba zázrak... (TV JOJ)
(viac)Recenzie (559)
Krvavý výlet na chladný Sever léta páně 922 poznamenaný tvůrčími neshodami mezi autorem předlohy a producentem Michaelem Crichtonem a osvědčeným režisérem Johnem McTiernanem. Vážený arabský učenec Antonio Banderas je za svůj hřích (ano, žena v tom byla) poslán coby vyslanec své říše do nehostinného kraje a záhy se připlete mezi drsné muže a jejich plánování válečné výpravy. Do mystické třináctky zbývá ještě jeden bojovník a podle kmenové čarodějnice to musí být cizinec. Je evidentní, kdo jím bude. Mnohé momenty mají solidní atmosféru a zejména úchvatné exteriéry, většina děje je ovšem matná, akční momenty mdlé a vlastně to už celé začíná u Banderase, který je skrz naskrz průměrný a nezajímavý, vývoj postav je odfláknutý. A dříve mnohokrát zmiňované sestříhávání a dotáčení zřejmě zapříčinily, že mnohé linie postrádají logiku. Přitom to mohl být syrový historický flák s atraktivním námětem. Zdaleka není. ()
Daleký sever, ostré hory, hluboké lesy, u pobřeží kotví vikingské lodě a mlha patří ke kraji jako déšť k Anglii. Příběh se nápadně podobá eposu o Beowulfovi. A k tomu hraje fenomenální Jerry! Hlouposti ve filmu: (1) Tataři!!! Hehe, výborný vtip, v této době a v této oblasti se s nimi fakt nemáme šanci setkat, žili tu spíš jiní kočovníci (Pečeněhové apod.). (2) reálie jsou pro vikingy dost mimo, určitě ve výzbroji neměli gladiátorské helmy, či španělskou zbroj z 15. století. No tvůrci asi při natáčení nesnídali, tak do filmu naprali všechno, co viděli v encyklopedii zbraní od Larousse. A tak podobně (nepravděpodobné věštění z kostí, vůdcové byli pohřbíváni spíše pod velké mohyly v lodích, ibn Fahdlán byl poslán na sever společně s několika tisíci lidmi atd.). Ale víte vy co? Mně je to fuk. Naopak souboj cti a stavba opevnění - oboje na jedničku. Já vím, že je strašně vidět, že film točili dva režiséři a že Crichton byl kri...chton, ale postupem času ten film vzbuzuje spíše milosrdný přístup. A bijec Vláďa Kulich se konečně předvedl... a ta hudba, ta hudba, láska na první tón...... ()
Keď mal tento americký snímok v roku 1999 premiéru, tak som nadšene utekal do kina. No vychádzal som z neho značne nespokojný. Podľa trailerov a masívnej mediálne propagácii som očakával bombastickú, ukrutnú vikingskú jazdu, drsný barbarský masaker. Kultúrne zbližovanie severských vikingov so zatúlaným arabským mohamedánom, ktorého stvárnil vtedy slávny Antonio Banderas, ma však totálne sklamalo. Po rokoch som si tento film pozrel znova a moje pocitu sú rovnaké. ** ()
No, neřek bych, že Michael Crichton je zrovna "pisálek", ale budiž. Ten počáteční nápad, kdy se Arab "octne" mezi Vikingy, tedy exkurz pro něj i diváka, je zajímavý, některé akční scény také, ale např. začátek je zbytečně rychlý a některé scény hlavně v druhé půli naopak moc utahané. A orientální momenty hudby Jerryho Goldsmithe mi velmi výrazně připomněly Mumii. ()
Velmi svižně natočený akční horor, který ani chvilku nenudí (málokdy se mi stane, že kouknu na hodinky, kolik zbývá do konce, až po skoro hodině filmu), jen mne mrzí, že konec je poněkud odfláklý (jak Araba vítali doma? Vzal si s sebou tu bloncku domů? Na rohy si měl dát pozor ne u bohyně, ale vůdce...), protože pár otázek zbylo a šlo to ještě trošku poposunout v samotném doznění do dokonalosti. Mně se na tom líbilo, že film nebyl pojat až tak drsné, jako třeba Maso a krev od Verhoevena (tedy surově a syrově naturalisticky), ale že se drží nějaká rytířská čest (čímž snímek odkazuje spíše ke středověkým legendám o Artušovi) a že filmu nechybí ani občasný humor. Téma berserků vůbec by stálo za větší zpracování, ostatně tento kult měl vliv i na Tolkiena při psaní Pána prstenů. ()
Galéria (27)
Fotka © 1999 Touchstone Pictures
Zaujímavosti (29)
- Film byl natočen dva roky před oficiální premiérou, jejíž datum bylo několikrát posunuto. (Bauer)
- Stejně jako přímá knižní předloha Michaela Crichtona "Pojídači mrtvých", i tato adaptace velmi volně vychází ze staroanglické (zhruba z roku 1000) básně "Béowulf", zkombinované se zápisky skutečného diplomata, jehož celé jméno znělo Ahmad ibn Fadlān ibn al-Abbās ibn Rāšid ibn Hammād (ve filmu Antonio Banderas). (Chatterer)
- Podle zápisků skutečného ibn Fadlāna (ve filmu Antonio Banderas) byli oni severští bojovníci Rusové, nejspíše tedy Varjagové - to jest švédští Vikingové, kteří se postupně při svých kupeckých výpravách mísili s obyvateli navštívených zemí, Slovany a Anglosasy. (Rawen616)
Reklama