Dážď

Celou dobu je to intimní, lyricky snímaný film téměř bez děje, s příjemnými hereckými výkony. Někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Ale ten konec je docela intenzivní, přináší sebou nosnou myšlenku. Nejde o nic světoborného, když by se měla střízlivě převyprávět, je to skoro moralita, ale díky nezúčasněnému a přitom citlivému pohledu to má něco do sebe. (02.03.2007)

1* drobná hvězdička Něco pochvalného? No, mělo to jen 92 minut a je tam hezká krajina. Pak taky ta hudba docela ujde a líbila se mi hned první scéna s dívkou v temné vodě. A to je myslím vše. Ale vydržel jsem to, abych neprošvihl třeba něco co mi zaujme. [X] Minus 4**** hvězdičky Film "Déšť" je umělecky působícím snímkem, který se snaží zachytit emotivní příběh citově izolované dívky za využití kontextového a imaginárně laděného retro léta v krajině, která ačkoliv není k nám blízká, nalezneme podobné artefakty jako v našem okolí, které je částečně nedotčeno civilizačními pochody lidstva, skrze časovou osu věků, až po podprahové vyjádření osobnosti samotné, za využití podbarvené kamery a vokálů přidružené době umístění děje za pomoci vyjádření komentáře jedním dlouhým souvětím, které zakončím krátkým komentářem, ve kterém se pokusím shrnout jak na mne film zapůsobil a co v mi zanechal, za pomoci katastroficky špatně využité či nevyužité interpunkce, která mi opravdu nejde. [X] Tento film je dle mého soudu úplně o ničem. (05.09.2008)

Léta sedmdesátá.. léto nezadržitelně plyne, stejně jako vrtkavé manželství Kate a Eda nezadržitelně spěje do záhuby. Narušené mezilidské vztahy jsou tak v kontrastu s vyrovnanou, poetickou, novozélandskou přírodou. Režijní debut Christiny Jeffs je obyčejně upřímnou výpovědí dospívající Lolitky, která za doprovodu jemných klavírních tónů zatouží po zakázaném ovoci, stejně jako její, alkoholem neustále posilněná, matka. Pochvalu zaslouží herecké výkony (dětských rolích nevyjímaje - kouzelný benjaminek Jim). Resumé: meditativní a skvostná kamera, přímočarý děj, mírně vykalkulovaný závěr - sečteno, podtrženo 65%. (04.03.2007)

Úvodní scéna na palubě houpající se lodi nastiňuje přesně, s jakou nestabilitou prožívá svůj vztah manželský pár s dětmi, který se společně vydává strávit prázdniny. Žena unavená stereotypem, věčným staráním se o domácnost, léčí svou vnitřní nenaplněnost utápěním se v alkoholu, nekonečnými večírky a častými flirty s Cadym. Manžel si jejích záletů všímá a trápí se nad vyhasínajícím vztahem. Ze všeho nejvíce jsou ale raněny děti. Dcera Janey vše bedlivě pozoruje a snad i proto je její vztah s matkou ještě chladnější... Děti trpí, protože s přirůstajícím napětím mezi rodiči, je péče o ně zanedbanější, ještěže vztah mezi sourozenci je na výborné úrovni. Měla jsem pocit, jakoby se Janey chtěla mermomocí vyrovnat své matce jak v kouření, nošení oblečení, tak ve flirtech s Cadym. Film sám o sobě nebyl nijak zajímavý, dokonce mi nepřivodil žádné emoce. Ve skutečnosti pro mě snad ani nemohl být více chladný. Kamera bravurně zachycuje krásy přírody, ale to je tak vše, co bych mohla vyzdvihnout. Co říct závěrem? Film nepotěší ani neurazí, toť vše. (06.03.2008)

Otec je poněkud ňouma, který si nevidí na špičku nosu, matka nudící se ženská. Jediným rozptýlením jsou jim časté večírky, po nich však kocovina a nezbytný návrat do všednosti. V takovém prostředí se nedospívá zrovna snadno. To je asi tak celé, co nám chtěl tento film ukázat. Nic víc. Samozřejmě nic, co by každému nebylo jasné. Pomalé záběry byly docela působivé, ale ne zase tolik, aby z tohoto filmu udělaly něco výjimečného. A kdo netušil, co se na závěr stane, když se hlavní hrdinka odešla fotit? Asi jen málokdo. (11.03.2007)