Úsmev Mony Lízy

Příběh o puritánství americké společnosti vybízí ke srovnání s filmem Společnost mrtvých básníků , ale ani pohled, úsměv a snaha Julie Roberts tento příjemně koukatelný snímek nepovýší do dramatické roviny. A komediálních prvků je taky poskrovnu. Nejvíc se asi naplňuje ten romantický náboj. Škoda, celkové vyznění je polovičaté. (30.01.2009)

Líbivé obrázky z konvencemi sešněrované dívčí školy. Bohužel tak nějak bez duše a myšlenky - Julia Roberts mi svou rolí učitelky nijak neučarovala, Kirsten Dunst je v roli dokonalé manželky, která až po svatbě zjistí, že má mozek, neskutečně protivná. Střihy jsou špatně načasované, ale to by klidně mohl být umělecký záměr: střihnout před tím nejlepším. Ve všem ostatním připomíná ženskou verzi Dead poets society. (03.07.2007)

Varování: Tento komentář je genderově nevyvážený a může vyvolat u části populace nepříjemné pocity. Úsměv Julie Roberts není ani trochu záhadný, aby sváděl k rozličným výkladům. Již teď jsem celý žhavý na její cestu do Evropy, kde bude tato žena s velkým Ž bourat hradby, aby je nahradila (svými) myšlenkami. Na feministických filmech mě fascinuje ta logika, kdy se žádá respektovat ženu jaká chce být, zatímco jen se chlap trochu liší od ideálu, "už se odcizujeme." Stálé kvákání o respektu, aniž by samy nějaký byly schopné dát. Tragédie. "Role, pro kterou jsou ženy zrozeny." Možná jim to ještě nikdo nevysvětlil, ale my chlapi za ně opravdu rodit nebudeme. Nazdar. (22.11.2005)

Moc pěkný a milý snímeček, jehož děj se odehrává v 60. letech na univerzitě Wellesley. V této době to měly ženy, které se snažily o emancipaci, asi hodně težké. To je vidět i v tomto filmu, ve kterém se vynikající Julia Roberts snaží naučit své studentky nečemu jinému než vaření, praní a jak se co nejdříve vdát a mít děti. Film působí klidně a pohodově, ale na konci člověk přeci jen začně přemýšlet v jaké době žijeme dnes. Ostatní herecké výkony jsou velmi dobré, hlavně Kirsten Dunst si zahrála pěknou mrchu, která projde zajímavým vývojem. I tento film patří k těm, které vás po několikátém shlédnutí stále neomrzí... (02.09.2007)

Konzervativní padesátá léta v Americe a jejich dopad na výchovu dívek na školách - tak nějak bych parafrázoval tenhle film..... O padesátých letech jsem nedávno viděl tolik vychvalované "Daleko do nebe" a kupodivu se mi tenhle líbil daleko víc. Možná proto, že Julii odjakživa miluju (hvězdička navíc :) a taky muzika (kdo by hned od prvních tónů nepoznal stejnou skladatelskou ruku jako v "Moštárně").... Chybí sice trošku hlubší prokreslení postav, ale vyvažuje to výborný casting.... O vzahu učitele a žáků už byly určitě natočeny lepší filmy, ale tenhle mě - k mému překvapení - ani trochu neurazil (a to fakt nejsem ženská !)..... 70% (30.06.2004)