Dobrý ročník

Everything matures... eventually. Ridley Scott střídá malé filmy s těmi velkými a já nevidím důvod, proč bych měl dávat "pouze" čtyřhvězdičkové hodnocení, přestože Dorý ročník není nic světoborného a jedná se jenom o další z řady pohodových a oddechových filmů jak pro tvůrce, tak i pro diváka. Dobrý ročník šlechtí to, že se nejedná o film snažící se o něco víc, jako tomu bylo u Scottových Švindlířů, a taky fakt, že tady nejde vůbec o naplnění žánrové šablony nápravy arogantního sobce (protože ho za a) hraje charizmatický Russell Crowe s pověstí bijce a za b) k žádné nápravě ve skutečnosti nedojde v závěru filmu) a Scott si s jednotlivými scéhamty a klišé pohrává. Londýnské epizody jsou v chladných barvách, ty z Provence v teplých a dají upomenout jak na hollywoodskou klasiku A Bůh stvořil ženu, tak i na rozverné eskapády jako z Mého strýčka či Pana Hulota na prázdninách od Jacquese Tatiho (tyto tři jmenované filmy jsou dokonce na hrdinově rande s místní servírkou promítány na pozadí). Scott se navíc může opřít o vyloženě příjemnou hudbu a kvalitní herecké obsazení i pro ty nejmenší role (dalším plusem je, že zde nejsou žádné figurky a povinné žánrové propriety komplikující hrdinovi cestu ke zdárnému konci jsou odsouvány na druhou kolej, viz údajná sestřenice), umně balancuje na vlnách sentimentu a patosu a málokdy je skutečně kýčovitý. Ridley dozrál do dobrého ročníku. :-) (21.01.2007)

„Časom zistíš, že výhrou muž nič nezíska. Naopak, akt prehry však môže byť zdrojom dôležitého poznania.“ Najlepší film na svete. Vážne, vážne vážne dobrý oddychový film. Víno, dážď, hrozno, traktory, jedlo, pes, bazén, tenis, kaviarne, tiché cesty, dreváky, fajky, motocykel. Skvelý, nádherný, vláčny, malebný, lahodný a hladký film so snovou atmosférou francúzskeho vidieka. K tomu parádne záverečné (!) titulky, skvelý soundtrack, malebná výprava a axióma, že vo Francúzsku hosť NIKDY nemá pravdu. A že vziať si tu sesternicu je trestný čin len ak je škaredá. (19.06.2009)

Ridley scott rozhodně umí točit i malé filmy. Dobrý ročník je toho nad slunce jasnějším důkazem. Příběh sice jedoduchý a možná až příliš automaticky laskavý (což je pravděpodobně jeho největší mínus - jeho až přehnaná laskavost) ale natočený, jak u Ridleyho filmů zvykem, s naprstou pečlivostí, citem pro světlo, detail, se skvělými herci a krásnou hudbou. A především neuvěřitelně svěží a vtipný. O filmu se nikde příliš nemluvilo, ale vyklubalo se z něho jedno z nejpříjemnějších překvapení tohoto roku. Už jenom neuvěřitelně vtipná dvouminutová pasáž s obchodem s akciemi, hned na úvodu by vystačila na celý film. Naštětí ale nemusí. (09.12.2006)

Filmy o přehodnocení současného života, o nalezení správného místa k vlastnímu bytí a o pravých přátelích u mě mají dveře vždy otevřené a když Ridley Scott natočí svůj osobní emoční vrchol a Russel Crowe hraje ve svém bloumání po Provence na city jak nikdy, je rozhodnuto. Lidský a v nejlepším slova smyslu hřejivý úspěch. (01.03.2007)

A půl. I navzdory žánrovému označení komedie, jsem si vždy myslela, že tento film bude drama. Nevím ani proč. Zhruba do první poloviny jsem se výborně bavila nad vtipnými situacemi a dobrými dialogy. Druhá polovina filmu mě již lehce míjela a nějak jsem nebyla schopna ji plně vnímat. Russell Crowe je můj oblíbenec, a i přesto, že svou roli opět zvládl bravurně, mi do komediálního žánru příliš nesedí. O půvaby filmu bylo postaráno díky nádherné Marion Cottilard a slunečnému prostředí provincie. Jako bonus bych také zmínila excelenci našeho dabingu v podání Vladimíra Brabce a Jiřího Schwarze. Má představa o Dobrém ročníku byla poněkud odlišná, i tak z něj mám dobrý pocit a dojem. (02.05.2010)