Maljukgeori janhoksa

Mělo to snad všechno co pořádný film má mít. Akce byla na výbornou a hlavně vypadala reálně. Moje oblíbená část, cvičení zde také byla, byla zde i romantika, která však nijak nezhoršovala dramatický děj na chlapecké škole. I když má film dvě hodiny, nenudí a pluje dál. Hlavně se díváme, jak z ostýchavého kluka vyrůstá muž. Myslim si, že být děj kdekoliv jinde, než na střední škole byl by to snímek, který by nestál za povšimnutí. takto však skvělé dílo, V korejské filmografii opravdu můžem nacházet skvosty, na které je dobré se dívat. 95% (22.12.2009)

Ano opravdu se tento film podobá Zlu, Zlo ale bylo intenzivnější, emoce a motivace tam byly hmatatelnější, tady bylo vše víceméně chaoticky rozmělněno a navíc nehezky osoleno (někdy opravdu hodně) kýčovitými romantickými scénkami. Já vím, že tam asi měly smysl, aby tvořily určitý kontrast a ilustrovaly vývoj hl.hrdiny, ale nevím, takové věci prostě nemusím a to už ani v nadsázce :) Závěrečným masakrem vše dospělo do dejme tomu zdárného konce (bál jsem se co bude). Napadá mě ještě srovnání s britským filmem IF - téma prohnilosti a zvlčilosti chlapeckých středních škol je zřejmě vyjímečně vděčné :) Fajn oddychovka, ze Zla mě ale mrazilo, u Maljukgeori janhoksa jsem jen ocenil rozumný konec :) 7/10 (08.06.2008)

Maljukgeori janhoksa je další jihokorejský film, jenž mě už od začátku chytl a do konce nepustil. Velmi poutavý pohled na nelehký život studenta na korejské střední v 70. letech, kdy tělesné tresty, šikana a bitky byly ve školách běžnou záležitostí a respekt spolužáků tou nejcennější komoditou. Citlivý mladík Hyun-soo potká na cestě za uznáním od okolí a především od svého despotického otce přátelství pomíjivé i trvalé, velkou lásku, podrobí se školnímu drilu a nepsaným pravidlům, panujícím ve školním kolektivu, aby si nakonec uvědomil, že nejdůležitější je mít respekt před sebou samým. Výtečná kombinace dramatu, sociální kritiky a romantiky. (25.10.2005)

Once Upon a Time in High School má podtitul "Spirit of Jeet Keun Do", čím sa odvoláva na systém boja zostavený slávnym Bruce Lee. Niekto by si mohol myslieť, že pôjde preto o martial arts film, ale nie je tomu tak (i keď bojových scén sa tu dočtáte a treba povedať, že pôsoboia dosť realisticky). Podstata príbehu a celého filmu, ale spočíva v inom. Bruce Leeho jadro učenia vychádzalo z viery v boj bez obmedzujúcich pravidiel, rovnako ako v úsilí neustále napredovať vo vlastnom vývoji (neobzerať sa späť, ale dopredu). A presne to sa deje aj vo filme. Skrz hlavnú postavu mladíka, prichádzajúceho na novú strednú školu, sledujeme osud a dospievanie aj jeho rovesníkov. Postupne ako sa mení povaha hlavného hrdinu (celým dejom sa vinie do hĺbky prepracovaná charakteristika nielen jeho, ale aj vedľajších postáv) vyvíja sa aj žánrový tvar filmu (od melodrámy s jemným nádychom humoru až po vážnu drámu). Navyše film veľmi realisticky reflektuje kórejský školský systém praktikovaný od dôb II. svetovej vojny až do začiatku 80. rokov minulého storočia, kedy prišlo k niekoľkým podstatným, ba až revolúčnym zmenám. Záver filmu, aj napriek eruptívnemu vyvrcholeniu predchádzajúceho deja nesie v sebe aj náznak odľahčenia s radosťou, ako reflexiu vo vieru v lepšiu budúcnosť. (05.01.2005)

Chvílemi mi film velmi připomínal severský Ondskan a vlastně se dá říct, že je zde konečný zážitek stejný jako u švédského snímku. Zaujalo mě hlavně školní část, ale o reálnosti prostředí pochybuji stejně jako u Ondskanu. Jinak romantická linie je dle mého lehký nadprůměr. 75% (30.09.2012)