Oko 2

Skoro stejne tak dobre jako prvni dil. Ducharina, ktera je trochu jina, nez japonske vykradacky Ringu me misty opravdu dobre vystrasila a vubec nevadi, ze cela stoji jen na lacinych lekackach. Rusive pusobily pokusy Pangovcu o rychlejsi strih a nadupanejsi hudbu, predevsim v prvni casti filmu. Vysvetleni proc a jak se vse odehrava bylo uspokojive, zadna pointa v pointe jine pointy. A Shu Qi je navic naprosto sukedelicka baba.....Jsem celkem spokojen. (04.12.2004)

No s puvodnim Okem tohle nema nic moc spolecnyho, jedna se pouze o standartni ducharskej japonskej horor, kterej nicim zvlast nezaujme. Popravde receno, videl jsem ho vcera a uz si ho vybavuju jen matne. Nicmene nejaka hororova atmosfera tu moc neni, sem tam se maximalne povede naka lacina lekacka a jsou tu asi dve, tri fakt brutalni sceny a docela neprijemne vyznivajici zaver, ale jako celek to nijak zvlast strasidelny neni. (26.09.2008)

Máte pocit, že většina (současných) asijských hororů se vám až nekriticky líbí? Tak se koukněte na Oko 2 a budete ze svého dojmu vyléčeni. Tento film se sice snaží zapojit všechny atributy, které přispívají k našemu nekontrolovatelnému děsu, avšak činí tak značně hloupě. Je zde rozpolcená hrdinka s nevinnou tváří, které nám má být i líto - avšak jak může, když je příliš hloupá na to, aby si uvědomila, že divná je ona a ne všichni okolo ní. Je zde i duchovnější rozměr příběhu - tentokrát zapojení tématu těhotenství. Zakomponování tohoto motivu do příběhu je však násilné a pro ty, kteří znají a obdivují Rosemary má děťátko, působí až komicky jednoduše. A to, co děsilo v, podle mě, průměrné Temné vodě (neplést s přeceněnou Velkou vodou) - tedy výtečná práce se zvukovou stopou (jak dunivými děsivými zvuky tak hudební stopou - zde táhlými smyčcovými party) je v Oku 2 tak konvenční a předvídatelné, až to mrzí. Ani mizerná práce s prostorem a naším očekáváním odkud může přijít očekávaný "bubák" tento film v mém hodnocení nepozvedne. Toto není ani tip na opilecký večírek; ve videopůjčovně najdete desítky lepších hororů. (12.06.2005)

Niekedy mávam pocit, že anglické titulky k ázijským filmom často zabíjajú polovicu významu dialógov, a ich český preklad zabíja polovicu druhú. Za druhé, opakujúce sa scény typu "S kým to mluvíte?", postavené len a len na tom, že hrdinka ducha vidí a nikto iný nie, sú síce otravné, no divák ich toleruje s tým, že ich berie ako "zoznamovanie" hrdinky so svojim "darom", ako akúsi predohru k duchárskemu peklu, ktoré sa ešte len rozbehne... a film zrazu skončí. Na druhej strane, párkrát dostanete príjemnú zimomriavkovú facku - a tým nemyslím obyčajné rýchle nájazdy kamery na ducha, podporené mohutným zvukovým doprovodom, ale predovšetkým tých pár vzácnych momentov, ktoré dokážu šokovať (príkladom za všetky je "Slečno, kolik je hodin?"). Ani jeden z nich sa však svojou intenzitou nevyrovná vrcholným okamihom prvého dielu (a že ich ten mal...), vďaka ktorým ma zalieval studený pot nielen počas sledovania filmu, ale aj rok po jeho zhliadnutí pri čítaní komentárov, ktoré mi konkrétne scény pripomenuli. (04.06.2006)

Nadprůměrná duchařina, ve které se k mé radosti duchové zjevili hned v počátcích, takže nepříjemná atmosféra se držela od začátku do konce. Možná závěr byl až příliš krvavý vzhledem k intencím, ve kterých se film nesl, ale i tak jsem se výborně bavil. No bavil........spíš jsem se bál. Ještě že jsem na to nečuměl za tmy. :D 80% (05.06.2012)