Zlo pod slnkom

Jestliže vidíte obě zpracování (s Ustinovem i Suchetem) v krátké době od sebe, nemůžete se ubránit srovnání. I když zpracování s Ustinovem působí svěže, a především exteriery jsou hezčí, u mne osobně vítězí Suchet. Možná že bych v posuzování Ustninova nebyl tak náročný, pokud bych filmy se Suchetem nikdy neviděl. Stejně jako Švejk bude pro mne navždy Hrušínský, Poirot bude Suchet. Líbila se mi hudba. Nicméně herecké obsazení - jakkoliv hvězdné mne nenaplnilo nějakým zvláštním nadšením. Stejně tak Ustinov působil trošku dojmem venkovského strýce, jak jej předváděl Rašilov v prvorepublikových filmech, nikoliv dokonalého gentlemana anglicko-francouzsko-belgického střihu. Film byl příjemným zpestřením večera a zajímavou možností srovnání, ale nijak neoslnil. (12.09.2015)

Každý s motívom a každý so stopercentným alibi. Zdanlivo neriešiteľný problém, nie však pre Poirota. Vražda pod útesom je jedna z klasík Agathy Christie, možno nie najlepšia, ale stojí za pozretie v oboch spracovaniach. –––– Nedejte se mýlit. Moře je modré, nebe jasné. Ale také je pravda, že pod sluncem je i zlo. (12.09.2015)

Tady mám vzácnou možnost srovnávat zpracování stejné knihy s Ustinovem a se Suchetem, pro mě Suchet vítězí o parník. Tam jsem si ani neuvědomil klasické Agathiny logické kotrmelce, tady jsou scénářem vypíchnuty (proč vraždit jednoduše, když to jde složitě, že). Navíc mi vadily některé dialogy, které snad mohly být anglicky vtipné, ale přehrávající herci je svou okatostí zazdili. (23.01.2012)

Slavný belgický detektiv Hercule Poirot v dalším filmovém příběhu, kterého si po snímku Smrt na Nilu s určitou noblesou opět zopakoval Peter Ustinov. Tentokrát se stala vražda na nějakém jadranském ostrůvku a Poirot vše s důvtipem a všímavostí sobě vlastního, ostatně jako obvykle, všemu přijde na kloub. Ono, když se na celý koncept příběhu podíváme pěkně zpříma, svým způsobem je dějová šablona totožná z příběhem Vražda v Orient expresu, jen tu místo vlaku máme ostrov s letní usedlostí, kde jsou podezřelí naprosto všichni přítomní. Příběh je v letním teplém přímořském prostředí osvěžující a coby výborná detektivka ve spleti nejrůznějších thrillerů obzvlášť přitažlivý. Je dobře stavěný a jen mírné napětí v určitých dějových odvětvích připomíná, o jaký žánr se to vlastně jedná. On ten případ totiž docela vyznívá jako vedlejší efekt toho všeho, co se tam po celou dobu děje. Očekávané finále sice ničím nepřekvapí, ale fanoušci finálového vysvětlování detektivem co, kde, jak a kdo jistojistě ocení. Kupodivu je tento snímek méně známý a těžko říct proč. Hercule Poirot je takový jaký je a společně s řešením případu vraždy opět krásně přispěje k příjemnému filmovému lehce zábavnému odpočinku. Takovýchto ryze detektivních snímků není moc. (20.02.2022)

Evil Under The Sun představuje čistokrevné plemeno filmu na nedělní odpoledne. To není nutně odsudek, nedělní odpoledna své filmy potřebují - (ne moc) vzrušivé, (ne příliš) vtipné, zasahující jen slupku estetického a emocionálního prožívání. Bondovský režisér Guy Hamilton tohle z titulu své profesní historie umí. Jadranské kulisy navíc vzbuzují dojem, že poprava na pláži je událost nepřesahující důležitostí partii ruských kuželek mezi borovicemi; legrační problém, záminku pro slovní a hereckou ekvilibristiku. A právě ta činí ten rozdíl. Peter Ustinov hněte detektivní buznu Poirota z méně hutného těsta než uhrančivý Suchet a zbytek osazenstva svou britskou rutinou dává vzpomenout na profesionalitu, která se v časech vyznávání niterné opravdovosti nenosí. Jo, usnul jsem u toho. Ale potom to dorazil. Nedělní odpoledna tohle umožňují. (29.03.2014)