Nahý obed

Pár let zpátky jsem Burroughsovu knihu odložil přečtenou jen do půlky, protože jsem jí byl zhnusen. Cronenbergův film ve mně ani vzdáleně podobné pocity nevzbudil, takže si nemyslím, že jde o dobrou adaptaci. :o) Režisér má ve svém portfoliu dle mého názoru lepší kousky - Nahý oběd je příliš chladný, odtažitý, nevzbuzoval ve mně silnější emoce. Na druhou stranu, během jeho sledování jsem dostal chuť zkusit si knížku přečíst znovu... (16.12.2006)

Na Cronenberga (a hlavně na Burroughse) celkem konzervativní adaptace Nahého oběda a zároveň jeho jakési filmové making of. Fanoušky předlohy a Burroughse určitě potěší, ale kromě typické Cronenbergovi úchylné stylizace ničím nepřekvapí. Knížka, která do literatury ve větší míře přinesla metodu střihu (v neopakovatelné kombinaci s autorovým šílenstvím), se na platná kin prostříhala v bohužel až příliš tradiční filmové formě. (12.04.2013)

WTF?! Celý film čekám na pointu a ona ŽÁDNÁ NENÍ?! Jakože... mindfucky miluju a dokážu sledovat dvě hodiny totálního bulšitu, ale jenom za podmínek, že na konci se to nějak vysvětlí! Chci zpátky dvě hodiny života! A absolutně netuším, proč nedávám odpad! Brouci, psací stroje, drogy! WHAT?! Oficiální text distributora v podstatě vystihuje obsah filmu, ale upřímně, mí drazí přátelé, kdo mě máte v oblíbených: Serte na to! Radši si pusťte eXistenZ! (03.06.2012)

Jak Burroughs tvrdí, nešťastná vražda manželky z něj udělala spisovatele a díky tomu vznikl i jeho slavnej autobiografickej román Nahý oběd. Po shlédnutí filmu jsem si ho musel sehnat a podívat se na film znovu. Dával mi pak mnohem větší smysl. Ti co knihu nečetli zůstanou o mnoho ochuzeni. Nezjistíte jak máte film číst a že se nemáte snažit vše pochopit. Jak zfilmovat román s naprosto rozbitou narativní strukturou? Cronenberg se spíš volně inspiroval a očividně doslovněji filmově přeložil prvky z povídky Hubitel! (stejnojmennou povídkovou sbírku si musím sehnat), díky který dal filmu nějakej dějovej rámec. Celý to natočil jako surrealistickej příběh o tom, jak autor píše Nahý oběd a přidal do filmu některé scény z Burroughsova života. Drtivou většinu času je film vyprávěn z jeho pohledu pod vlivem drog, ale pár míst ukotvených v realitě se tam najde. Rozhodně si sežeňte knihu i film. Knihu ale radši jen ti otrlejší šílence, kteří pod nechutnou a brutální pornografickou homo fasádou dokážou číst další roviny tohodle skvostnýho díla a budou u toho chrochtat blahem jak nějací feťáci. Orwellovo 1984 je proti některým Burroughsovým vizím čajíček. Vážně. Asi by se chlapec divil… A Kafka taky. Antiutopistický a sociálně kritický prvky se objevujou i ve filmu, ale zdaleka ne v takový míře a intenzitě. A takhle se, milé děti, koukají na svět beatnici. </konec hlášení z Interzone> (28.12.2013)

Sorry, ale já na tyhle drogové tripy bez hlavy a paty nikdy moc nebyl. Naštěstí to pro mě nebyl žádný vyložený průser jako třeba Krajina přílivu nebo Strach a hnus v Las Vegas, na to tu vše do jisté míry zachraňovaly Cronenbergovy typické originální nápady, které mě na tom snad jako jediné zajímaly, ale dvě hodiny pro mě utáhnout nedokázaly a časem už mě to přestávalo bavit. Zhruba chápu, že je to celé spisovatelské vyjádření vzteku k tomu, že tvůrce vždycky musí být někomu podřízený a že úplně svobodný nemůže být asi nikdy, ale stejně jsem čekal, že z toho vypadne víc. Takhle tu jen spisovatel celou dobu fetoval, měl halucinace, cosi sepisoval a bojoval se svojí potlačovanou homosexualitou. Kniha předpokládám bude takové typicky beatnické dílo, film to naznačuje víc než dost, ale už poněkolikáté jsem se přesvědčil, že o dílech autorů z této skupiny si sice rád něco nastuduji, ale nebaví mě je číst či sledovat. Holt nejsem jeden z těch, který by byl schopný Nahý oběd víc docenit, ale chápu ty, kteří ano. Jen teda ten pocit určité samoúčelnosti jsem v tom časem začal cítit taky... Lepší 2* (15.10.2022)