Rabid

Jestliže Shivers měly tendenci vzestupnou, tak Rabid, jakožto film velice podobný, má ale tendenci sestupnou. Začátek nabízí zajímavé rozehrání Cronenbergovy úchylné hry s lidskou pudovostí, ale schéma vražd se pak pořád opakuje, přičemž stoupá jen počet objetí. Amatérskost lze z filmu cítit ještě o malinko víc než u Shivers, z hlediska dramaturgie se dají nalézt nějaká hluchá místa a díky stereotypu místo aby atmosféra houstla, tak naopak upadá do nudy. Osobně se určitě řadím mezi fanoušky Cronenbergových nápadů, ale už ne tolik jeho filmařských dovedností v začátcích (později už je to samozřejmě jiná). 5/10 (28.11.2009)

No, od Cronenberga jsem při tomto námětu čekal rozhodně víc. Samotný ústřední motiv, kdy ženě začne po experimentální operaci z podpaží vyrůstat orgán značně podobný vagíně, ze kterého při tělesném kontaktu vystřeluje ostrý bodák, ve výsledku působí veskrze nahodile. Že se tento film jasně hlásí k béčkovým formám, Cronenberghovi ale nebrání ve výborném využívání potenciálu filmu. Nějaký déle trvající dojem, tak spíš vzbudí pár opravdu působivých záběrů kamery, než samotná exploatace s orgánem hlavní hrdinky. [FESTIVAL OTRLÉHO DIVÁKA 2010] (14.02.2010)

RABID mě docela hodně překvapil tím, že z původní tragické příhody překrásné mladé dívky a problémy s jejím nenasytným implantátem postupně vygradují v neuvěřitelně temný, smutný a depresivní příběh o epidemii šířící se rychle městem. Atmosféra a výprava začíná postupně nabývat Romerových rozměrů, nakažení připomínají klasické zombíky, příběh se pohybuje ve dvou propojených rovinách, mrtvoly přibývají po desítkách ... Neuvěřitelně pekelný a hustý film, který až záhadně ve finále připomíná dnešní horrory jako je například "28 týdnů poté" (situace ve městě) ... Na svoji dobu exkluzivní záležitost. Cronenberg je totální podivín, ale vždycky uměl ... (25.03.2008)

David Cronenberg měl vskutku hlavu plnou těch nejbizarnějších představ, zvrhlostí a absurdit, které navíc uměl podat s působivostí jemu vlatní. Rabid sice ještě nedosahuje takových extrému, které nadělil filmař do vínku svým pozdějším filmům, ale to neznamená, že nedokáže šokovat. Film staví na tématu lidské odlišnosti, zvrhlosti, znechucení ze sebe sama. Obsazení sexy krásky Marilyn Chambers do hlavní role to jen potvrzuje - kontrast tu je opravdu děsivý. (16.01.2008)

Klasický Cronenberg v období svých úchylných filmů. Jeho zájem o mutace a pochybné vědecké experimenty je až patologický (dnes už bohužel ne). S odstupem času bych k motivům zombie+upírský horror přidal ještě předzvěst hrozby AIDS. Mrazivá hudba navozuje permanentní napětí a divák jen sleduje, jak hlavní postava - Rose - rozesévá okolo sebe zkázu a smrt. Speciální efekty jsou umírněné, což filmu jen prospívá. Stejně jako u Čelistí či Vetřelce divák zpočátku neví, co že to Rose svým obětem způsobuje. Krví se naopak příliš nešetří. 70.léta byla dobou studené války, která se silně odrazila v řadě filmů, psychologické, horrory a sci-fi nevyjímaje. Jinak perfekcionalista Cronenberg neušetří diváka během operace a ukážemu mu detailní záběry odebírání lidské kůže... (24.01.2013)