Otcové a děti

Turgeněvův román, jeden z vrcholů jeho literární tvorby, rozkresluje generační nesoulad mezi příslušníky staré šlechty a jejich dětmi, mladými lidmi, kteří teprve hledají své místo v životě. Televizní adaptace v režii zkušené Evy Sadkové odpovídá přísným nárokům kladeným na interpretaci textu: v tomto směru se jeví jako zcela ideální obsazení uhrančivého Kačera do role nihilisty Bazarova, člověka prudce racionálního, neuznávajícího nic z toho, co bylo. Tyto konflikty, jejichž jádro je soustředěno v rodině bratrů Kirsanovových, podávají plastický obraz o životě tehdejší společnosti. (29.09.2021)

Zdařilé psychologické drama komorního charakteru, herecký ansámbl jedním slovem výborný, Jan Kačer jako nihilista strhující, místy mu divák rozumí a jen o chvíli později by mu jednu pořádnou vrazil, Marie Málková zajímavá, k nim o něco mladší filmový pár okouzlující Jana Šulcová a sympatický Jaromír Hanzlík, moc se mi líbili.. Příběh mladého lékaře na prázdninách mě zaujal i bavil, spousta úžasných dialogů a pozoruhodných myšlenek.. (31.07.2023)

Je vidět, že Evě Sadkové šly nejen pohádky. Výborná předloha Ivana Sergejeviče Turgeněva a dobré herecké výkony jsou hlavní předností této televizní hry. Za minulého režimu se podobným televizním inscenacím velmi dařilo. Mělo to hned několik důvodů - dílo ruského autora nebylo radno odmítat, to by mohlo vypadat jako bojkotování a nikdo nechtěl polepit svůj kádrový profil! Česká televize se tehdy neohlížela na žebříčky sledovanosti, ani diváků nepředkládala jednoduché a hlavně "zábavné" kusy. A protože byla jenom Česká televize a lidi se chtěli večerna něco dívat, byl tak leckdy i český nebo slovenský dělník víc vzdělán v klasické literatuře, než někteří soudobí studenti ... Technická kvalita sice pokulhává, ale dobrou režii a scénář lze ocenit i po letech. (25.04.2018)

Dramatizovat Turgeněva považuji za nesnadné, pro Hollywood za zhola nemožné. Zde mi sice (zpočátku) vadil Jan Kačer, ale nakonec jsem si na jeho příliš expresivní pojetí a přepjtou dikci přece jen zvykl. Proč dal Turgeněv název svému románu název "Otcové..." a ne "Rodiče..." může být podstatné. Zamysleme se nad tím někdy! Za šlechtickou (či rabínskou) práci považuji i zpracování pro film Karola Sidona; na románu je možno jen máloco měnit - podívejte se na Turgeněvův portrét od Ilj Repina, a vše je jasné. (01.08.2023)

...mno, typická inscenace 70. let s velmi skromnou výpravou. Nějak jsem se ale v ději ztrácel. Až po následném nastudování na Wik. jsem (možná) pochopil proč se ten román tak jmenuje. Jinak jsem se Turgeněva jednou nebo dvakrát pokusil číst - nedokázal jsem to. Strašně rozvleklé, popisné, pomalé... A ty dialogy. Co věta, to hlubokomyslná filosofická myšlenka. Takhle přece "normální" člověk nikdy nemluvil, nemluví a mluvit nebude... (05.09.2023)