Šťastné a veselé

Jeden z mála válečných filmů, který ukazuje, že v zákopech proti sobě stáli normální chlapi, kteří k sobě necítili hlubokou ideologickou či politickou nenávist. Většina z nich narukovala, protože dostala povolávací rozkaz a jediné, po čem opravdu toužili, bylo vrátit se ve zdraví domů. Jenže války vedou a organizují jiní, kteří v lidech programově probouzejí špatné stránky a lidskost hodnotí jako vysloveně škodlivou a nebezpečnou vlastnost. Oslovila mě myšlenka, zpracování bylo slabší. (08.02.2015)

Ak má niekto ambíciu nakrútiť o jednej epizóde, ktorá sa udiala v čase Vianoc vojnového roka 1914, celovečerný film, musí mať k dispozícii kvalitný scenár a identifikovateľných hercov. To sa režisérovi Carionovi nie celkom podarilo. Výsledkom je preto nevýrazný film, ktorého obsah rozpoviete jednou vetou. A okrem tejto jednej vety už môžete spomenúť nanajvýš krásne kresbičky, ktoré ilustrujú záverečné titulky. (26.12.2013)

Jako svěží alternativa Vánočních evergreenů v podobě hladivých pohádek či neméně hladivých romantických filmů skvělé, jako ambiciózní vyprávění o kuriózní historické události prodchnuté humanistickým poselstvím ale přeci jenom trochu plaché a nedopečené. Vše co se (IMHO neprávem) obecně vytýkalo Wajdově Katyni jsem zpozoroval zde - schématicky načrtnuté postavy, obavu zaujmout k událostem vlastní postoj (neplést se snahou o objektivitu) a nulovou snahu o proniknutí pod dojímavý povrch. Co tento film šlechtí, je vkusnost s jakou je podán a která jej činí divácky snadno akceptovatelným a uvěřitelným. K sentimentem provoněné štědrovečerní pohodě a ke slabším čtyřem hvězdičkám to stačí bohatě. (29.12.2008)

Jo jo, patetické a vyvolávající jízlivý úšklebek. První světová válka bude vždy ve stínu té druhé. Léta páně 1914. Do zákopů zalehly německé, francouzské a skotské jednotky. Nic si nedarují. Vojáci mrznou, umírají, na dálku se loučí se svými nejbližšími. Ovšem jsou Vánoce a německý tenor zapěje sváteční vypalovačku. Na druhé straně frontových linií se k němu přidají skotští dudáci. I Francouzi odhodí svou národní hrdost. Prostě válečná pravidla šla stranou. Hoši vylezli ze zákopů, popili teplý čaj i šampaňské, pochlubili se fotkami svých dívčin, pokecali o životě, zahráli si fotbal. A pak se vrátili ke svým povinnostem. Jenže teď už to nebude tak jednoduché. Sice to celé drží solidně pohromadě, ale v citové rovině si mě tvůrci nezískali, postavám se pod kůži nedostali. Vizuálně se dalo se zákopy udělat mnohem víc. Atmosféru komorního dramatu si představuji jinak, i omáčky bylo zbytečně moc. Ale chápu, že někoho to zasáhlo, jak asi mělo. (15.10.2020)

Film o tom ,jak důležitá a potřebná je v životě naděje. Že je to často to jediné, co lidem ještě zbývá. A taky o tom, jak nějaký příklad nebo čin silné osobnosti může vyvolat vlnu následování a strhnout ostatní. Ať už v tom pozitivním nebo negativním smyslu. Tady se naštěstí jedná o ten první případ. A potěšující je, že ispirací k tomuto příběhu byla skutečná událost. (27.12.2013)