Balada o vojakovi

5/10 "Road movie" z Velké vlastenecké. Mladý voják Aljoša v záchvatu strachu v první linii zneškodní dva německé tanky a za odměnu dostane dovolenku, aby mohl matce doma na vesnici opravit střechu na baráku. Po cestě se seznamuje seznamuje s krásnou Šurou a přes počáteční mladické zatměnění a zmatek jeden ve druhém najdou hluboké zalíbení, přestože v dobách války není na cit žádný prostor. Stejně jako ve výsledku na opravu střechy, protože cesta trvá dlouho a je potřeba vyřídit jiné "pozdravy z fronty". Příběh je přímočaře jednoduchý, což pěkně koresponduje s roztomilou nezkaženou tpovahou éměř dětského hlavního hrdiny ve vztahu ke všemu a všem okolo. (09.06.2008)

Tak tento snímek není nadarmo v rudých barvách. Svoji zemi původu zkrátka nezapře. Kloubí v sobě všechny prvky budovatelských velkofilmů Sovětského svazu. Nechybí neohrožený rudý hrdina, který jen tak při rutinní práci zničí svépomoci dva tanky, a tak byl vyslán na dovolenou (protože kapacita armády si to mohla dovolit) s plnou taškou nejrůznějších dobrot (několik konzerv a slaninu asi z poloviny prasete), protože samozřejmě každý divák ví, že všechny historické prameny se shodují na tom, jaký blahobyt tehdy v Sovětském svazu vládl a že byla radost tam sloužit, protože se všichni měli jako prasata v žitě. Nechybí ani dobrosrdeční sovětští generálové a důstojníci se srdcem na tom nejpravějším místě, kteří jsou na světě, aby vykonávali samé dobré skutky pro své okolí. Ženy i muži byli tehdy reklamou na cudnost a splňovali ty nejvyšší možné morální a mravní požadavky a byli vzorem pro všechny rudé soudruhy. Výpovědní hodnota tohoto snímku je tedy rovna průměrné teplotě v běžné sovětské zimě. Film se mi podařilo získat v nejvyšší dostupné kvalitě. Tato kvalita se ovšem rovnala přiblížně Příjezdu vlaku na nádraží v La Ciotat. Člověk to ovšem soudruhům z východu rád odpustí, protože je známo, že většina financí sloužila tehdy k udržení vysokého životního standardu tamějšího obyvatelstva, takže nezbylo už mnoho prostředků pro zkvalitnění kinematografické techniky. Kromě zmíněných nedostatků to ovšem byla docela milá pohádka ve stylu dobového road movie se sympatickými tvářemi, která byla velmi svižná a potěšila i přátelská stopáž, takže nebylo moc situací, kdy by člověk propadal nudě. Opravdu velmi velmi velmi romantická verze tehdejší situace. Z filmu je cítit, že autor by snad i trošku chtěl podat civilnější příběh, což se mu v rámci některých vztahů snad i daří. Zároveň je ovšem cítit i tlak seshora o alespoň částečné "poruštění" snímku, aby na západě všichni viděli, jak úžasné lidi tam mají a že je jejich režim tím nejlepší na světě. Vznikl tedy poměrně zajímavý kočkopes a já přesně nevím, kam posadit hodnocení, proto dám zbabělé velmi slabé 3 kousky. (02.02.2020)

Možno bude pre niektorých divákov Balada o vojakovi príliš sentimentálna a romantická, ale treba si uvedomiť, že sa film volá práve Balada o vojakovi. Je to krásny antimilitaristický romantický film o láske. O láske k matke a k dievčaťu. A city sú v ňom úprimné, aj tie gýčovo nakrútené. Bojové scény sú iba na začiatku a sú výborné. Potom sledujeme jednu veľkú road movie, Sovietsky zväz bol totiž obrovský a nejaké dva dni cesty v rámci jeho vnútrozemia neznamenali nič. Potom sa pozdravíte s milovanými a môžete ísť nazad na front. (27.04.2015)

Ruský pornografický film ,,Baba dala vojakovi" je dielom vystavaným na silnom príbehu, ktorý aj vďaka devíze v podobe kratšej stopáže dokáže zaujať v plnom rozsahu. Snímka je možno založená na dnes už zastaralých tradíciach: láska k matke a láska k vlasti, režisér Čuchraj do nich pridal aj rovnomerne vyvážený, i keď v závere ustupujúci (tým veľmi dojemný) ľúbostný vzťah 19- ročného vojaka Aľjošu ku snáď ešte mladšej Šure (jednu som poznal, robila pri výčape). Záver patrí krátkemu stretnutiu matky so synom, scéne, ktorá je ohromne a zároveň dojemne spracovaná a určite aj ona zabezpečila balade oscarovú nomináciu. Ach, tá láska... (08.06.2008)

Obsah: mladý vojín,ze strachu aby ho nezabili zlý nepřátelský tanky, dva z nich při ústupu zastřelí.Náhodný hrdina dostane krátký opušťák,aby si i on na hraně pekla mohl prožít svých patnáct minut štěstí.Následně odchází zpět na frontu,aby si nechal někdy v budoucnosti a v cizině,třeba přejet svou smutnou hlavu třeba tankem. ---------------Obsah: Citlivý příběh (ne toliko oproštěn od manýrů socialističeského realísma) o mladém vojákovi,kterému je umožněno i v pekle prožít několik šťastných chvilek (bez jakéhokoli naplnění) před smrtí. ---------------Obsah: smutné zamyšlení nad promarněným (zmařeným/y/) životem,který vlastně ani nezačal. ---------------Obsah: (26.07.2010)