Balada o vojakovi

Tak tento snímek není nadarmo v rudých barvách. Svoji zemi původu zkrátka nezapře. Kloubí v sobě všechny prvky budovatelských velkofilmů Sovětského svazu. Nechybí neohrožený rudý hrdina, který jen tak při rutinní práci zničí svépomoci dva tanky, a tak byl vyslán na dovolenou (protože kapacita armády si to mohla dovolit) s plnou taškou nejrůznějších dobrot (několik konzerv a slaninu asi z poloviny prasete), protože samozřejmě každý divák ví, že všechny historické prameny se shodují na tom, jaký blahobyt tehdy v Sovětském svazu vládl a že byla radost tam sloužit, protože se všichni měli jako prasata v žitě. Nechybí ani dobrosrdeční sovětští generálové a důstojníci se srdcem na tom nejpravějším místě, kteří jsou na světě, aby vykonávali samé dobré skutky pro své okolí. Ženy i muži byli tehdy reklamou na cudnost a splňovali ty nejvyšší možné morální a mravní požadavky a byli vzorem pro všechny rudé soudruhy. Výpovědní hodnota tohoto snímku je tedy rovna průměrné teplotě v běžné sovětské zimě. Film se mi podařilo získat v nejvyšší dostupné kvalitě. Tato kvalita se ovšem rovnala přiblížně Příjezdu vlaku na nádraží v La Ciotat. Člověk to ovšem soudruhům z východu rád odpustí, protože je známo, že většina financí sloužila tehdy k udržení vysokého životního standardu tamějšího obyvatelstva, takže nezbylo už mnoho prostředků pro zkvalitnění kinematografické techniky. Kromě zmíněných nedostatků to ovšem byla docela milá pohádka ve stylu dobového road movie se sympatickými tvářemi, která byla velmi svižná a potěšila i přátelská stopáž, takže nebylo moc situací, kdy by člověk propadal nudě. Opravdu velmi velmi velmi romantická verze tehdejší situace. Z filmu je cítit, že autor by snad i trošku chtěl podat civilnější příběh, což se mu v rámci některých vztahů snad i daří. Zároveň je ovšem cítit i tlak seshora o alespoň částečné "poruštění" snímku, aby na západě všichni viděli, jak úžasné lidi tam mají a že je jejich režim tím nejlepší na světě. Vznikl tedy poměrně zajímavý kočkopes a já přesně nevím, kam posadit hodnocení, proto dám zbabělé velmi slabé 3 kousky. (02.02.2020)

Plechovka masa, kterou stráže jedí, nese nápis: „americké maso“. Odpovídá to realitě, protože Sovětský svaz byl zásobován v průběhu války dodávkami z USA, hlavně pak přes přistav Murmansk. Film byl nadabován do češtiny již v roce 1961, dabing se však nedochoval.Poté Československá televize Brno vytvořila další dabing a to v roce 1967, s tímto dabingem, který již nese znaky stáří Česká televize film odvysílala v roce 2020. (30.04.2020)

5/10 "Road movie" z Velké vlastenecké. Mladý voják Aljoša v záchvatu strachu v první linii zneškodní dva německé tanky a za odměnu dostane dovolenku, aby mohl matce doma na vesnici opravit střechu na baráku. Po cestě se seznamuje seznamuje s krásnou Šurou a přes počáteční mladické zatměnění a zmatek jeden ve druhém najdou hluboké zalíbení, přestože v dobách války není na cit žádný prostor. Stejně jako ve výsledku na opravu střechy, protože cesta trvá dlouho a je potřeba vyřídit jiné "pozdravy z fronty". Příběh je přímočaře jednoduchý, což pěkně koresponduje s roztomilou nezkaženou tpovahou éměř dětského hlavního hrdiny ve vztahu ke všemu a všem okolo. (09.06.2008)

I s odstupem času můj nejoblíbenější ruský film. Mohu vidět znovu a znovu a přesto se mi na konci stále chce brečet. Recenzi jsem napsal kdysi zde: http://scobak.blog.sme.sk/c/177096/1041107210831083107210761072-1086-1089108610831076107210901077.html (06.03.2010)

Mé první setkání s tvorbou Grigorije Čuchraje dopadlo velmi dobře. Je to veliký filmař, a jeho Baladu o vojákovi považuji za opravdový film, jen takový je té nejčistší povahy, nikdy nezestárne a jeho čas protéká filmem jako řeka. Film divákovi nabízí spoustu podnětů k zamyšlení, jenž je nedílnou součástí každého vyššího umění. (18.12.2014)