Deň po

Zatraceně. Tak trochu scifárna, ale tak napínavá a realistická, že mě s toho mrazilo. Vypukla třetí světová válka, když Sověti napadli Západní Německo. Poté jsou odpáleny řízené střely, které míří jak do USSR, tak do USA. Příběh se odehrává v okolí Kansas City, kde měli Američané odpalovací základny těchto střel a sleduje osudy několika lidí. Všechny ty zprávy nenechávají lidi v klidu, ta bezmocnost, pak panika. A pak to příjde. Bum. A další a další. Kansas City už není. Poté je to o tom, jak se lidé snaží zachránit - je to o naději. Ve druhé půlce tempo trošičku upadá, ale pořád to má takový zvláštní náboj. Ke konci filmu jsou k vidění opravdu drastické záběry lidí. Tento film rozhodně stojí za zhlédnutí a přejme si, aby se to nikdy nestalo. (25.03.2010)

Trochu více filmovější předchůdce britských Threads. Nejlepší je samozřejmě eskalované napětí ve středu filmu ohledně vyhrocujícího se konfliktu přes vypuštění raket na Sověty, až po výbuch těch sovětských na území USA. Události po výbuchu jsou hrůzu nahánějící, ale Threads je dotáhli ještě do většího časového úseku s mnohem tvrdším emocionálním dopadem. (08.07.2012)

Neuvěřitelně depresivní a sugestivní film. Pokud trpíte utkvělou představou konce světa nebo se obáváte jaderný války, tak na to radši vůbec nekoukejte. Pokud máte blbou náladu, tenhle film vám jí nezvedne. Musíme jenom doufat, že v reálu se to nestane a pokud ano, tak věřím, že by to bylo nějak takhle.85% (07.07.2016)

Je to víc jak 12 let, co jsem to viděl (pozdě vnoci, když to dávali na čt a nebylo mi ani deset), ale přesto si spoustu scén pamatuju dodneška. A to i tak nedůležitý scény, jako jak Steve pustí po schodech konzervy do sklepa, když se tam chce schovat a ukazuje, že je vyžírat nebude, že jídlo má. Prostě síla. Jen víc takových filmů, třeba pak to tlačítko ten někdo kvůli nim nestiskne, třeba se zamyslí. (o 15 dní později) Právě jsem to opět viděl po mnoha letech a zapůsobilo to na mě snad ještě víc. a nejen ten film, ale vůbec ta situace. Tohle by všem politikům typu George Bush měli pouštět před spaním každej den, aby viděli, co můžou udělat. A nejhorší je, že ten film neukazuje ani desetinu toho, jak by to skutečně vypadalo. Vlastně pochybuju, že by tuhle válku přežil někdo kromě i ve filmu zmiňovaných švábů. A kdyby, nikdo si neumí představit, jak by to vypadalo. Nejen z hlediska tělesnýho zdraví lidí, ale i z duševního. Nebo společenskýho zdraví. Pochybuju, že by se taková společnost vůbec někdy dala do dnešního pořádku, protože by tam bylo tolik samovládců a uzurpátorů, že by obnova nebyla v celkovém měřítku možná. Navíc, aby mohl existovat stát, musí tu být nějaká možnost vynucení dodržování právního řádu (neboli schopnost potrestat porušení) a to při polovině světa spálený na prach a druhý polovině nemocný z ozáření dost dobře nejde. Byl tam taky zajímavě zachycenej postoj americké vlády, mám na mysli prezidentův proslov o zachování stars'n'stripes. vyznělo to pěkně ironicky. Škoda jen, že na začátku měli příliš dobově podbarvenou propagandu, protože tu válku v tomhle filmu rozpoutalo Rusko. To mi vadilo, protože ve skutečnosti by to udělali všichni dohromady. A hodně mi to připomíná britský film Threads, kterej je ještě mnohem hrůznější, protože tam je ukázaný i jak to vypadalo 14 let po válce. Se všemi špatnými důsledky druhého jaderného úderu (tedy posledního úderu na zničení nepřátel, aby "nevyhráli"). Pokud jste byli zhrozeni z tohoto filmu, z tamtoho budete mít chuť jít okamžitě vykopat atomovej kryt a zastrčit hlavu a nevylízt jako Brendan Frazer padesát let. (01.12.2005)

Katastrofický film na téma jaderné války mezi USA a SSSR resp. NATO a státy Varšavské smlouvy představuje velmi silné téma. Musím říci, že moje velké očekávání z tohoto filmu se nenaplnilo. Nedočkal jsem se ani věrohodného znázornění války ani precizní ukázky toho, jaký má válka strašný vliv na psychiku lidí. Triky použité při znázornění nukleární katastrofy mi přijdou i na tehdejší dobu slabé. Aby tento nedostatek tvůrci kompenzovali, sáhli dokonce v některých záběrech po autentických záznamech jaderných testů z 50. let prováděných v Pacifiku (nejznámější Castle Bravo) a zamíchali to všechno dohromady. Než takhle špatně, tak raději apokalypsu vůbec nezobrazovat. Ve filmu se objeví i banální chyba, kdy je jedna část pole (blíže kamery) zasažená spadem radioaktivního popela, zatímco druhá není. Než se snažit o výpravný snímek, na který nemám, lepší raději jít cestou zobrazení následků a příběhů postav. Je tu náznak nebo jakýsi pokus jít touto cestou, ale opět bez výsledku. Ač jsem se velmi snažil, nebyl jsem schopen hlavním postavám uvěřit jejich chování. Všechno je to příliš strojené. I jednoduché scény davové paniky jsou až příliš poklidné. Nedovedu si ani představit ten chaos, který by nastal bez větší účasti bezpečnostních složek. I přes všechny neduhy jsem rád, že film na toto téma vzniknul. Domnívám se, že jeden z hlavních důvodů, proč nedošlo k válce mezi USA a SSSR, je právě v existenci jaderných zbraní. Naštěstí i zeleným mozkům došlo, že nukleární válku nelze vyhrát. 40% (27.10.2010)