Deň po

Po sugestivních a mrazivých anglických Vláknech, je Den poté dalším TV filmem, který zpracovává pohled na jadernou válku, její příčiny, průběh a nedozírné důsledky. Úvodní hodina děje ukazuje životy obyčejných obyvatel, představí nám nikterak zajímavé postavy a obsahově by se tato první část filmu dala přirovnat k nějakému tuctovému, zapadlému televiznímu dramatu, jakých se točí desítky. Až na ten rozdíl, že s postupujícím dějem se začínají čím dál víc formovat rysy blížící se katastrofy, která je na spadnutí. Mnozí jakoby si ani neuvědomovali nebezpečí, které visí ve vzduchu. Samotný výbuch je pak zpracován tak hrozivě, že mě až mrazilo. Musím však říct, že Den poté na mě nezapůsobil tak silně, jako právě Vlákna. Zvláště, co se týká zpracování světa "poté", Vlákna mi přišla mnohem realističtější. Po sledování na mě padla menší depka a emocionálně mě to zcela dostalo. Den poté ve mě zanechal "jen" pocit z kvalitně odvedené práce. Rozhodně stojí za zhlédnutí, záleží na každém, jaký z těchto dvou snímků na něj víc zapůsobí. (12.12.2015)

Kladu si otázku, jak bych asi Den Poté hodnotil, kdybych neviděl o pouhý rok mladší britská (výrazně televiznější a dokumentárnější) Vlákna. Takže pokud jste je Vy sami neviděli, berte mě s rezervou. Den Poté je rozmáchlé dvouhodinové katastrofické drama s podivně artovými vložkami (viz např. bílý kůň), které se netají tím, že ukazuje ten výrazně mírnější než realistický scénář jaderné války. Takže nenastane žádná nukleární zima, "jen" se centra velkých měst a okolí vojenských zařízení obrátí v prach, a celé území pohltí radioaktivní mrak. Film sleduje osudy několik postav, žijících a pracujících v Kansas City, z nichž za hlavní lze považovat nemocničního lékaře Jasona Robardse. Velmi přesvědčivě ukazuje to, že na něco takového, jako by nastalo, nemůžeme být připraveni, a že ať jsme jakkoliv různí, najednou začneme mít společnou starost o ty naprosto nejzákladnější věci, které si bohužel budeme i nadále chtít opatřovat trochu odlišnými metodami. Ještě palčivější ale je uvědomění si, že se všechny naše plány zhroutí, a prostě nezbude, než se s tím smířit. Den Poté rozhodně plní svůj účel. Záběry na rakety opouštějící hromadně sila, stejně jako na sportovní halu zaplněnou umírajícími, jsou v tom nejhorším slova smyslu velkolepé. Ale musím se vrátit ke srovnání s Threads - ta jsou podle mě silnějším zážitkem díky realismu, polodokumentární formě, a mistrovské práci se zvukem a střihem. Den Poté je zkrátka "jen" hraný film. Kvalitní, ale narážející na svoje limity. 80% (03.01.2017)

Velmi dobře znám ty autentické záběry, které zde byly použity. Ale ve spojitosti s tím to filmem působily mnohem více děsivě a hrůzostrašně. Naskakovala mi po těle husí kůže a mrazilo mě v zádech. Už jen ten pohled na odpálené rakety byl šokující. Takhle sugestivní snímek jsem dlouho neviděla, protože všechno bylo reálné, žádná sci-fi vize nejbližší budoucnosti. Ještě druhý den po shlédnutí mi bylo na nic. (07.12.2010)

Nemohu si pomoci, ale mě se to nelíbilo. Je sice moc hezké, že nám tvůrci dokázali přiblížit celý ten proces jaderné války celkem důvěryhodně, ale to dokáže i leckterý hraný dokument, trvající necelou hodinu. Tohle bylo zdlouhavé, nudné drama, se špatně napsanými postavami a mizerným scénářem. Dalo se to natočit mnohem lépe. 30% (16.08.2013)

Neodkážu to okomentovat jinak, než neustálým srovnáváním s Vlákny, což je dost podobný film se stejným námětem a ze skoro stejného roku. Oba ty filmy se mi totiž líbily stejně, akorát každý kvůli něčemu jinému, takže se na ta srovnávání připravte. Jestli oba tyhle filmy něco mají vyloženě společného, tak je to postupný vývin děje. Tedy aspoň v tom smyslu, že první půlka ukazuje to, co se dělo předtím, pak přijde ta rychlá atomová válka druhá půlka ukazuje vše poté. Zatímco ale první půlka mi přišla silnější tady, zobrazení atomové války mi přišlo povedené stejně a druhá část je zase silnější ve Vláknech. Den poté u mě pak zase dominuje co se týče scénáře a práce s postavami, jenže Vlákna jsou víc autentická a hlavně mají silnější konec, který jde i do trochu vzdálenější budoucnosti a díky tomu je značně údernější, zatímco Den poté by klidně mohl pokračovat dál. Působivost a vážnost vyznění je ale stejná všude, takže i tady dám stejné hodnocení jako u Vláken - a to slabé čtyři hvězdy. Oba ty filmy mají své klady i zápory, kladů samozřejmě víc, ale zápory tam pořád jsou. Slabé 4* (08.10.2022)