Million Dollar Baby

Tématem jednoduše skvělé. Clint svůj film již tradičně narval emocemi a perfektně se mi trefil do noty i s jeho hudebním motivem. Ani po letech však nemůžu přijít na to, co mi tady vlastně chybí. Je to pocit a rozhodně maličkost, ale při každé další konfrontaci s MDB jen zoufale krčím rameny a zoufám, že nemůžu dát plnou palbu. Ale třeba si to jednoho dne sedne... (12.08.2015)

Pôsobivá minimalistická komorná dráma, ktorá ma však neoslovila až tak, ako emocionálne pestrejší Dokonalý svet. Chudák Martin Scorsese, ktorý sa tak vyhral s každým detailom jeho perfekcionistického, hoci trochu odmeraného Letca. Muselo byť preňho riadnou ranou, keď mu Oscara vyfúkol niekto, kto sa iba s tromi hercami zavrel na pár dní do telocvične. Million Dollar Baby stojí na silnom námete, monológových perlách Morgana Freemana a majstrovskom hereckom výkone Hilary Swank. Samotný Clint Eastwood iba hádže ďalšie pózy oceľového muža s traumou na duši a hereckú oscarovú nomináciu obdržiava iba za charizmu - čo je nefér. Freeman v pohode, ale tiež je skôr iba sám sebou, než že by niečo veľké hral. Kamera a réžia dokazujú zázraky v rámci obmedzených rozpočtových možností. Veľmi pekný malý film. Jednoduchší a skromnejší než Mystic River, no rovnako silný. (12.04.2005)

Ze začátku jsem ani nechtěl uvěřit, že tenhle film dostal Oscara za nejlepší film roku, ani ne že by byl nějakej špatnej nebo by mě to nudilo, to vůbec ne, ale prostě mi to připadalo takový dost tuctový a ničim se vymykající aby se to mohlo stát nejlepším filmem, jenže od toho okamžiku se do toho Eastwood opřel a až do konce se film pořád jen zlepšoval, až vyvrcholil hodně emocionálním koncem, který ve mě zanechal dobrej poct ze skvěle udělanýho filmu, ale i takovou depresivní náladu. Přesto musim uznat, že po filmu Tajemná řeka Clint Eastwood natočil další dokonalou podívanou, která sice pár chyb má, ale v konkurenci která v roce 2004 byl jednoznačně nejlepší volbou a po právu si toho Oscara zaslouží. Velkou měrou tomu pomohla i hlavní představitelka Hilary Swank, která si toho Oscara taky právem zaslouží, její výkon byl až ohromující a ani nevim, kdy naposled jsem takhle dobrý ženský herecký výkon viděl, ale rozhodně nebyla sama kdo hrál výborně, za zmínku stojí i Clint Eastwood, který sice na Swank herecky neměl, ale jeho výkon byl víc než nadprůměrnej a k výborný režii dokázal přidat i výbornej hereckej výkon, což se taky moc čato nevidí, asi nejmíň prostoru z hvězd dostal Morgen Freeman a bylo to znát, ale to už bych chtěl moc. Jen tak dál Clinte, už se těšim na jeho další film (06.07.2005)

Nejdřív jsem si namlouval, že jsem možná neměl jen náladu na tu hru světel a stínů (no, vlastně spíše těch stínů). Pak jsem si namlouval, že jsem možná neměl jen náladu vidět znovu nějakou cestu vzhůru a dolů, protkanou nejrůznějšími moralitami. A potom jsem konečně viděl "Zuřícího býka" a jsem rád, že už si nic namlouvat nemusím. (13.02.2006)

(1001) Tak jistě, brečela jsem, ovšem v tomhle případě to nějak není zásluha autora nebo jak bych to řekla, spíš vlastně naopak je to zásluha autora až moc, zkrátka není to doklad geniality tvůrců jako jiné moje divácké slzy. Úplně na začátek mi vadí ten model (syndrom) povídkové adaptace. Protože jakkoliv bych mohla být členem spolku lidí volajících po svatořečení Morgana Freemana, tak už jsem vyrostla do té doby, že mi přijde trošku lenošské/odfláknuté spoléhat se na voiceover starého, unaveného a moudrého muže, a to zvláště v případě, že jeho vyprávění nijak nekontrastuje s příběhem a veškerý obsah se jím jen zdvojuje. Navíc se tím snímá břímě z herců, kteří nemusí být tak výmluvní řečí těla, když za ně jejich duševní pochody odvypráví hlas shůry. Tím přecházím k další hlavní výtce - hlavní postavou je totiž trenér Frankie a Clint jako jeho představitel je ve své roli neuvěřitelně nehybný a kožený, zvláště také proto, že po letech v businessu se prostě dopracoval k tomu, že už hraje jenom Clinta Eastwooda (protivného, ale v jádru dobráka). Jeho nulová expresivita extra vynikne vedle k zulíbání živelné Hilary, která ale žel bohu představuje jenom figurku v životním příběhu protivného trenéra, a nikoliv naopak. Poněkud umělé namontování "srdcařského" bojovníka Dangera do vyprávění za účelem vyrobit jednu z dalších point mi připadá jako další scenáristická lenost, stejně tak časté spoléhání na stmívačky není nic, z čeho bych si sedla na zadek. Nicméně je pravda, že po většinu svého dospělého života si plánuji, že druhá věc (a možná i první, záleží, jak to budu mít s akvárkem), kterou si pořídím do vlastního bydlení, bude boxovací pytel, takže po této stránce jsem si přišla na své. Sledovat muskulaturu na Hilary bylo příjemné potěšení, ještě větší blaho potom bylo sledovat dokonalý stroj Luciu Rijker v pohybu. Protože když se někomu říká nejnebezpečnější žena na světě, tak to mi sakra imponuje. (16.12.2014)