Million Dollar Baby

Film, který na mne zapůsobil. V první řadě to není až zase tak film o boxu, ale člověku. Co se týče Hilary Swank, tak předvádí nejlepší herecký výkon co jsem viděl za hodně dlouhou dobu a dost možná i nejlepší ženský herecký výkon vůbec. Clint Eastwood natočil tento film opět svým klasickým režijním stylem. Minimem hudby podbarvený film, odehrávající se až v sugestivně syrových prostředích, protože ať už to jsou ponurá zákoutí nemocničních pokojů, či temná tělocvična, všechno toto dělá tu nepopsatelnou a jedinečnou atmosféru filmu a to všechno i když má film prakticky obyčejný scénář, který je leckdy i dosti předvídatelný. Pro mne jednoznačně nejlepší film roku. (11.02.2005)

Film mistra, který koketuje s genialitou a sahá po dokonalosti. Kdyby mě ten závěr nenechal tak klidným... Dva roky uplynuly od Tajemné řeky, po níž se Clint Eastwood s velikým ohlasem plavil naposledy (byť mě nezasáhl). Helgelandův scénář nahradila práce Paula Haggise, která vykazuje řadu velmi blízkých motivů - od rozvrácených rodin, zatajených hříchů minulosti, kostelního zátiší i problémů průměrných amerických buranů, na hony vzdálených od lesku oscarového pódia. V mých očích se změnil hlavně Eastwoodův režijní přístup, jenž sází na odvážnější vizuální podání (dokonalá práce s kontrastem černé a bílé) a komorní atmosféru ústředního trojúhelníku, ve famózním podání tria Swank - Eastwood - Freeman. Předvídatelnou krimi z Tajemné řeky zastoupila nehrdinská variace na sportovní film, v níž vedle sebe mohou koexistovat moudré pohledy na život i chvilkové podání finálního souboje jako bitky mezi dobrou hrdinkou a zlou soupeřkou. Trochu mě sice mrzí rozvláčná poslední třetina, ale i přesto jsem s tímhle komplexním filmovým Zážitkem velmi spokojen. Čtyři a půl hvězdičky s tím, že vyzrálému Eastwoodovi držím palce na Oscarech. (18.02.2005)

Eastwood je mistr. Nejdříve to vypadá, že se drží klasických mantinelů "rockyovských" příběhů o outsiderech, kteří to světu natřou. Ale chyba lávky, za takový film by tolik ocenění dnes už jen stěží dostal. Nebudu ale prozrazovat, co by divák dopředu neměl vědět. Jasné je, že se Eastwoodovi podařilo natočit velmi silné drama, které vás emocionálně dostane a budete o něm i po skončení titulků přemýšlet. Natočil film, jaký byste v tradiční hollywoodské nabídce nečekali (a je docela ironické, že jej dlouho nechtěl nikdo zaplatit). Film vám ukáže, že Eastwood má žánrové filmy rád, ale dokáže se dostat nad ně. Nebál bych se říct, že tady končí Hollywood a začíná opravdové umění. (08.05.2005)

(1001) Tak jistě, brečela jsem, ovšem v tomhle případě to nějak není zásluha autora nebo jak bych to řekla, spíš vlastně naopak je to zásluha autora až moc, zkrátka není to doklad geniality tvůrců jako jiné moje divácké slzy. Úplně na začátek mi vadí ten model (syndrom) povídkové adaptace. Protože jakkoliv bych mohla být členem spolku lidí volajících po svatořečení Morgana Freemana, tak už jsem vyrostla do té doby, že mi přijde trošku lenošské/odfláknuté spoléhat se na voiceover starého, unaveného a moudrého muže, a to zvláště v případě, že jeho vyprávění nijak nekontrastuje s příběhem a veškerý obsah se jím jen zdvojuje. Navíc se tím snímá břímě z herců, kteří nemusí být tak výmluvní řečí těla, když za ně jejich duševní pochody odvypráví hlas shůry. Tím přecházím k další hlavní výtce - hlavní postavou je totiž trenér Frankie a Clint jako jeho představitel je ve své roli neuvěřitelně nehybný a kožený, zvláště také proto, že po letech v businessu se prostě dopracoval k tomu, že už hraje jenom Clinta Eastwooda (protivného, ale v jádru dobráka). Jeho nulová expresivita extra vynikne vedle k zulíbání živelné Hilary, která ale žel bohu představuje jenom figurku v životním příběhu protivného trenéra, a nikoliv naopak. Poněkud umělé namontování "srdcařského" bojovníka Dangera do vyprávění za účelem vyrobit jednu z dalších point mi připadá jako další scenáristická lenost, stejně tak časté spoléhání na stmívačky není nic, z čeho bych si sedla na zadek. Nicméně je pravda, že po většinu svého dospělého života si plánuji, že druhá věc (a možná i první, záleží, jak to budu mít s akvárkem), kterou si pořídím do vlastního bydlení, bude boxovací pytel, takže po této stránce jsem si přišla na své. Sledovat muskulaturu na Hilary bylo příjemné potěšení, ještě větší blaho potom bylo sledovat dokonalý stroj Luciu Rijker v pohybu. Protože když se někomu říká nejnebezpečnější žena na světě, tak to mi sakra imponuje. (16.12.2014)

Box není z daleka jen o pěstech a úderech. Box je hlavně o srdci, vůli a vytrvalosti. A právě o tom vás přesvědčí boxerská balada "Million Dollar Baby". Stalo se již po několikáté, že mě Clint Eastwood dostal do kolen. Ale ještě ne tolik. Za svoji více jak třicetiletou režisérskou dráhu se leccos naučil, hlavně divákům. Žádné záběry zbytečně neprotahuje, nezabředává do dialogů o ničem, žádné zbytečné scény v jeho filmech taktéž nenajdete. Dává zároveň na frak i popcornu a komerci. Závěr filmu mnohý Američan, očekávající popcorn či slaďák, rozdýchával hodně dlouho. Já taky a o to si Clinta vážím ještě víc. Už hodně dlouho je mým nejoblíbenějším hercem a jedním z nejoblíbenějších režisérů. Clint sice zestárl, má šedivé vlasy a jeho obličej lemují spousty vrásek, ale mužnost, tvrdost a přesvědčivost mu zůstala. Jeho kamarád Morgan Freeman opět podal velmi civilní a výborný herecký výkon. A především mě mile překvapila Hillary Swank. Z nevýrazné královny z "Aféry s náhrdelníkem" se vyklubala v cílevědomou holku s obrovským charismatem, citem a vervou. Zasloužený Oscar. Clint Eastwood ve věku, kdy ostatní režiséři skomírají a finïšují, dostal prvního Oscara. A po jedenácti letech druhého. V jeho filmech je znát pohled na svět zkušeného muže, který ví co dělá. "Million Dollar Baby" je nádherný film, ze kterého přímo čiší vůle, odhodlání a síla. Nekape z něho karamel a ani na pikosekundu nezavání kýčem, nebo snad otřepaností. Je to film poutavý a chlapsky romantický. V tom filmu je obrovské srdce. A to se v dnešní době už téměř nepěstuje a v Hollywoodu už snad vůbec. Výjimku tvoří tento film. Děkujeme, Clinte. Jsi pořád nej. (08.04.2007)