Vyhladovaní

„Snědl jsem 5 lidí za 3 měsíce.“ Ambiciózní pokus natočit něco jako Near Dark dojíždí hloupý scénář, špatnou režii a nevýrazné herecké výkony. Hodnej chlápek se nechce nechat sežrat, zlej chlápek chce sežrat všechny, akorát to nikdo neví a kdo to ví, tomu nikdo nevěří. Hypoteticky vzato, film by mohl skončit po necelé hodině, kdy jsou všichni krom hodného a zlého chlápka sežráni, jenže ze souboje muž proti muži nevzejde jasný vítěz a celý cyklus se tudíž může s obměněnými postavami (čerstvé maso) opakovat. 50% Zajímavé komentáře: kiddo, H34D, petero, salahadin (18.04.2010)

Stupidní sračka, která není ani strašidelná, ani vtipná, nic tam nedává smysl, hraje k tomu příšerná hudba, která je k těm záběrům většinou totálně nepatřičná, a ještě k tomu ten "oficiální text distributora" neuvěřitelně lže, když tvrdí, že jde o kombinaci kanibalského a upírského hororu, protože v tom filmu není jediný upír, takže se cítím prostě podveden. Nechápu, proč to tady má tak vysoké hodnocení, a jsem otrávený, že jsem tomu dal šanci, protože mi přišlo, že to vypadá slibně, což fakt jen vypadá - ke konci je debilita scénáře už zcela nesnesitelná. (19.01.2020)

Doba, ve které se film odehrává, mi přijde dost nezajímavá. Povědomé mi přišlo prostředí, ve kterém se většina filmu odehrává - a ano, byl to TANAP. :) Herci byli dobří, prvotní zápletka zajímavá, ale jinak mi to přišlo jako řízený epileptický záchvat. Všechno tak trochu zmatené, ani ten černý humor moc nefungoval - zkrátka a dobře promarněná šance na hezký kanibalistický snímek.. (29.04.2013)

To se jen tak říká, že jíme proto, abychom žili. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak.. Nádherné slovenské exteriéry, hudba patřící do jiného filmu a "fiend" Carlyle, který by při účinkování v "Jste to, co jíte" snědl Vindigo Cajthamlovou i se štábem.. Závěrečný souboj na chladné zbraně je delikátní jako uzená lidská kýta. (09.09.2008)

Temný příběh z amerických hor (natáčelo se také na Slovensku) o tom, jak se stát nesmrtelným. Colqhoun (vynikající démonický Robert Carlyle) se vydá přes hory do sanatoria zemřít, protože má tuberkulózu v posledním stadiu. Najatý průvodce je ale mamlas, který je místo slíbené zkratky zavede do pustiny. Když Colqhoun okusí ze zoufalství lidské maso, aby nezemřel hlady, zjistí, že se mu nejen vrátila síla, nýbrž zmizela i nemoc. Jenže nově nabytá schopnost si žádá další maso. Naštěstí je nedaleko malá pevnost, kde jsou patřičné zásoby. Zpočátku pomalejší příběh se nakonec rozjede. O krvavé výjevy, střeva ven a obrané kosti není nouze. Ovšem i takový skok do propasti má grády! Příběh jsem si už pamatoval jen v základních obrysech, a tak jsem se k němu po dlouhé době vrátil. Překvapilo mě, že funguje stále dobře. Chladný, syrový a bezvýchodný bez naděje na změnu. Lze jej samozřejmě chápat i jako alegorii,  funguje však i bez jinotajných přesahů. Hodnocení proto ponechávám v plné výši, i když bych možná jednu malou hvězdičku ubral....pořád však výborné. (25.04.2022)