Grošák

Vo svojej podstate antiwestern. Scenár je síce prostoducho westernový (ukradli mi koňa, idem si poňho), ale ďalej v ňom nie je takmer nič typické pre žáner. Mladý Marlon Brando na mňa pôsobil trochu príliš nehrdinsky, ale na film si určite spomeniem aj po rokoch. Veď koľko poznáte filmov, kde hlavný hrdina dostáva od začiatku do konca jednu nakladačku za druhou? Rozhodne zaujímavý kúsok... (22.02.2014)

Ani taky velikan svetovej kinematografie, akym Marlon Brando bez debaty bol, nedokazal potiahnut tento film do znesitelneho priemeru. Samotny pan Brando /The Wild One, Streetcar named desire, The Men/ mal roku 1966 uz to najlepsie za sebou - The Chase, aby bolo jasne, o com hovorim - a tento film je slaboduchy a silne podpriemerny. Dalej Brando mi do westernov isto nepasuje -- totiz, ked sa povie klasicky western, vybavia sa mi Gary Cooper, John Wayne a este aj J. Stewart, ale Brando teda isto nie. Lacne kulisy prilis poznat a dialogy tiez nepatria k najlepsim. 30 % (04.08.2015)

Grošák je velmi dobrý western, na kterém si můžeme jakožto fanoušci žánru cenit zejména toho, že je nevyzpytatelný a vskutku v řadě scén, kde bychom očekávali nějaké to klišé, dochází k překvapení. Marlon Brando opět potvrzuje svoji hereckou jedinečnost a představuje kvalitní záruku, že se bude na co koukat. (25.01.2016)

Starý dobrý západ, (přesněji řečeno pomezí Mexika), dnes aby člověk ve filmu sotva pohledal. Řekněme hned zpočátku, že takovéto dobré westerny už dnes málokdo umí točit. A pokud máte rádi tento žánr, pak by tenhle film neměl uniknout vaší pozornosti. Klasický příběh odvety a učinění spravedlnosti zadost považuji ve filmu za velmi zdařilé. Marlon Brando mě svým výkonem nadchnul a postavy Matt Fletchera se zhostil s naprostou bravurou, ukázalo se, že to byla moc dobrá volba. A i když zub času na filmu vykonal své dílo, tak nic nemění na kvalitě filmu. Podtrženo a sečteno. S čistým svědomím mohu napsat, že pro příznivce starých westernů vřele doporučuji. (27.10.2011)

Netradiční western, který mě překvapil. Pomalu plynoucí, ale ne nudný děj, (zlověstně) poklidná a tichá atmosféra, Marlon Brando (mimochodem docela dobře nadabovaný Miroslavem Donutilem), můj oblíbený Emilio Fernández z Divoké bandy... A k tomu samozřejmě pěkná řádka scén k zapamatování (kromě páky se škorpiony určitě i kostelní úvod, schovávání v hrobě a závěr v kaňonu). Více než dobré. (01.05.2013)