Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Počas 2. svetovej vojny najvyššie nemecké velenie zriadilo špeciálny zajatecký tábor, kam deportovali najproblémovejších zajatcov spojeneckých armád. Veliteľ tábora, plukovník von Luger (Hannes Messemer), upozorní seniora zajatých dôstojníkov kapitána Ramseya (James Donald), že z tábora, ktorý má najlepšie zabezpečenie proti útekom, sa nikomu uniknúť nepodarí. Ramsey však von Lugerovi pripomenie, že pokúsiť sa o útek zo zajatia je povinnosťou každého správneho dôstojníka. A hneď v prvý deň sa túto povinnosť pokúsi splniť niekoľko čestných mužov. Neúspešne. Veliteľ Bartlett (Richard Attenborough), ktorému sa podarilo zorganizovať už niekoľko neúspešných útekov, preto navrhne Ramseyovi neuveriteľnú akciu. Z tábora má naraz ujsť dvestopäťdesiat zajatcov. A tak sa rozbehnú dokonale utajené prípravy na najväčší útek vojny, v ktorom kľúčovú rolu hrajú Američania Hendley (James Garner) s Hiltsom (Steve McQueen), Brit Blythe (Donald Pleasence), Austrálčan Sedgwick (James Coburn) a Poliak Velinski... (TV Markíza)

(viac)

Videá (7)

Trailer

Recenzie (576)

RHK 

všetky recenzie používateľa

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Nádherný film Johna Sturgese s hudbou Elmera Bernsteina na motivy skutečných událostí. Odvážní a schopní letci, kteří si dokázali v zajateckém táboře prakticky z ničeho vyrobit perfektní doklady a civilní šaty a prokopat se na svobodu. A ještě si stihli dělat z Němců blbce - např. ty sborové zpěvy kryjící rámus z kopání, troušení hlíny na záhonky a malování ptáků zakrývající výrobu padělaných dokladů. Nejvíce mne potěšily scény na vozíčku v tunelu, Steve McQueen svým útěkem na motorce a taky "dodavatel" James Garner, James Coburn a klaustrofobní tunelář Charles Bronson. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=xkwmIDx9RwQ ()

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Klasika-nejklasičtější ze všech útěkářsky zaměřených filmů podle mého ten nejlepší, nejdramatičtější a nejpropracovanější! Opravdu vynikající film, popisující spojenecké vojáky, kteří se pokouší utéci z německého zajateckého tábora za druhé světové války. O čem je tu důležité se také zmínit, tak sice to že příběh byl natočen podle skutečných událostí. Sám režisér John Sturges (aby byl snad výsledek ještě lepší), tu vsadil skutečně na širokou plejádu osvědčených hereckých es od Steva McQueena (s kterého tento film, už udělal hvězdu opravdu velkého kalibru), přes Jamese Garnera, Charlese Bronsona až po Jamese Coburna nebo Donalda Pleasenceho. Každý z těchto velkých herců brilantním způsobem ztělesňuje určitý charakter, který zde režisér Sturges dál reálně a detailně rozvíjí. Mužem NO.1 byl pro mne jasně sympatický kliďas Steve McQueen, zpočátku nezúčastněný muž, jednající pouze na vlastní pěst. Avšak při vší jeho smůle, kdy ho snad dvakrát lapý, tak později se přikloní k ostatním a společně naplánuje hromadný útěk se svými ostatními druhy. Má tu důvěru ostatních což je důležité. V první části je to právě nejvíc ten Steve, vůbec celá ta část je značně komická, aneb Steve klidně přicházející do tábora, jako by s nic nedělo, dominující Steve, který nejprve všechno omrkne, zjistí situaci a pak se podle toho postupně zařizuje. Steve který jak už jsem napsal snad po dvou útěcích skončí na samotce, kde si jen tak klidně odpaluje proti zdi svůj basedbalový míček:-)) Mezi tím snad jen karneval a těm němcům zdající se pofidérní kamna. Pak zde vyniká také Charles Bronson v roli bojícího se hlavního kopáče. Ale jak už jsem psal, špatní nejsou i ostatní, o kterých už se tu už podrobně rozepisovat nebudu. Zakončím to tak že samotný film "Velký útěk" je natočen opravdu velmi zdařile, jen tedy škoda že v podstatě s tragickým koncem všech spiklenců a útěkářů, kteří jsou buď zastřeleni (viz. smutná scéna na kopci s vyvezením a úplným postřílením zajatců mezi kterými jsou i dva skoro hlavní herci), nebo opětovným deportováním zpátky do tábora, mezi kterými je opět sám opět velký Stveve- bohužel už je o tak, tedy při vší smůle sakra:-) Ale ta jeho nezapomenutelná scéna, kdy se snaží ujet německým vojákům na motorce, je opravdu vynikající a paměti hodnotná. Film byl natočen pouhopouhých dvacet let po válce, a ta skutečnost byla stále více než živá, sám režisér Sturges eliminuje tragiku skutečné události, a spíš se soustředí na život v táboře, na přípravy a plány budoucího Velkého útěku. Pro mne osobně nezapomenutelný film, legenda mezi všemi útekářskými filmy a film na který se s chutí, i přes tu děsivě dlouhou stopáž (která ale lehce uteče, protože ve filmu se stále něco děje), rád znovu podívám. ()

Reklama

misterz 

všetky recenzie používateľa

Tak žiadna veľká sláva sa nekonala. Vzhľadom na výborné hodnotenie som čakal podstatne viac. Oceňujem humorné poňatie tejto témy, avšak niekedy som mal pocit, že to zachádza až do akejsi nereálnej paródie na vojnu v štýle Veľkého flámu alebo Bažanti idú do boja. Väzenie vlastne nebolo väzením, skôr pionierskym táborom s minimálnou ostrahou. Ľudkovia si tam dokonca mohli osláviť Deň nezávislosti, vyvesiť americkú vlajku, verejne oslavovať, páliť alkohol, ožierať sa a pod. Dosť nereálne podmienky v zajateckom tábore :). Mať také, tak tam radšej ostanem, no nie? Lepšie ako riskovať krk. Skrátka, nič sa nemá preháňať. Prvá polovica filmu preto toho veľa neponúkne a o drámu sa ani len neobtrie. Je tu len veľká nuda s prímesou vojnovej paródie, kde najväčším dobrodružstvom bolo zosypanie hliny v únikovom tuneli. Po úteku zajatcov sa našťastie veci dali trocha do pohybu a ku koncu dokonca prišlo aj na trocha drámy (nič moc, v rámci vojnovej drámy priemerný štandard s častým dramatickým prvkom). Celkovo by som preto film zaradil k zábavným vojnovým paródiám, aj napriek tomu, že práve toto žánrové označenie tu chýba, nechápem prečo. Je to dosť mätúce, pretože človek niečo očakáva a nakoniec dostane niečo úplne iné. Toto malo od echt vojnovej drámy riadne ďaleko. S odretými ušami teda nadpriemer, ale keby som mal byť naozaj spravodlivý tak dám len tri hviezdy a hodnotím ako čistý priemer. Tá štvrtá je vďaka spoločnému účinkovaniu dvoch mojich obľúbencov - Coburna a Bronsona. 70/100 ()

*CARNIFEX* 

všetky recenzie používateľa

Paradoxom snímku je, že vo svojej podstate “dostať sa na slobodu” bavil ďaleko viac, ako počas samotného úteku. Je to taký typicky americký film, avšak bez mimoriadneho, politického pátosu s klasickým odkazom celému svetu: “Boh žehnaj Amerike”. Dalo sa nato pozerať, no tri hodiny mi prídu predsa len trochu moc, zas taký záživný veru nie je, a tak tomuto snímku z poradovníka 200 najlepších, najobľúbenejších filmov udelím aspoň zaslúženú “trojku” po ktorej mnohí tak neskutočne bažia. A ideme do finále, zostáva 5 pokusov. ()

Fiftis 

všetky recenzie používateľa

Plynulé tempo dáva všetkému prirodzený poriadok a tak máme možnosť vidieť neuponáhľaným dojmom prípravy, riešenie problémov, samotný útek a ďalšie nasledujúce udalosti. Atmosféra sa nesie odľahčeným dojmom, takže absencia nervydrásajúcich scén či brutality nebráni film vzhliadnuť aj mladším divákom. Pre tých starších je samozrejme rozporuplná atmosféra v tábore, kde nie je núdza o dobrú stravu, čisté oblečenie a zábavu, ale takéto vyobrazenia nie je nič neobvyklé. Čo sa týka filmového spracovania, filmu nemožno nič uprieť. Po remeselnej stránke mu nič nechýba. Má to osobitý štýl, príbeh nepostráda napätie, dej plynie v slušnom tempe, poskytne aj zábavu a to všetko v skutočne veľkom štýle. Ako dobrodružný film je to bezchybné. Všetko podčiarkuje výborné herecké obsadenie s plejádou hviezdnych mien svojej doby. Herecký koncert dáva zabudnúť na nezmyselnosť príbehu a divákov vtiahne do deja tak, že nevnímajú predlhú stopáž. ()

Galéria (95)

Zaujímavosti (59)

  • Hilts 'The Cooler King' (Steve McQueen) měl za předlohu postavu poněkud atypickou. Zatímco většina zajatců byla ztvárněna podle důstojníků RAF nebo Empire Air Force, major John "Johnnie" Bigelow Dodge (1894-1960), známý též jako Artful Dodger byl příslušníkem britské armády, třebaže byl původem Američan. Dovolme si malou poznámku ohledně jeho matky Flory - jejím druhým manželem se stal Lionel George William Guest, bratranec ministerského předsedy Winstona Churchilla. Dodge bojoval už v první světové válce a zažil tragické bitvy u Gallipoli a Dardanel. Nějaký čas strávil u námořnictva, za své činy byl vyznamenán. Před druhým konfliktem se přihlásil jako dobrovolník k 51. pěší divizi Highland. Poté, co se jeho jednotka vzdala v Saint-Valery-en-Caux, Dodge se pokusil doplavat k evakuačním lodím, ale ty byly příliš vzdálené, ačkoliv John uplaval kolem sedmi mil. Po návratu na břeh jej zajali Němci. O další útěk se major pokusil při plavbě po řece Scheldt na holandském území - skočil do vody, ale osudným se mu stal vystrašený Holanďan, který ho předal důstojníkům Luftwaffe - tím je také vysvětlen důvod, proč se coby příslušník pozemních vojsk ocitl mezi zajatými letci. Než doputoval do Stalag Luft III, prošel tábory Dulag Luft (i tady se pokusil utéci), Stalag Luft I a Oflag XXI-B (další útěk a dopadení). Při přípravách Velkého útěku Dodge kvůli velké postavě nekopal tunely, nýbrž "odváděl pozornost" a snažil se zakrýt hluk způsobený hloubením. Jeho cesta na svobodu skončila odpoledne v den útěku, když byl chycen na nádraží Hirschberg. Putoval do koncentračního tábora Sonderlager s ostatními kolegy ze Stalag Luft III, a také tady se zařadil do skupiny, která v září 1944 opět vykopaným tunelem utekla. Tentokrát Dodge prchal Němcům přes měsíc a dostalo se mu pomoci od příslušníků francouzského odboje. Nakonec ho udal německý sedlák a Dodge putoval do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Zde strávil většinu času na samotce až do února 1945, kdy byl odvezen do Berlína a byla mu přidělena úloha mírového vyslance za účelem uzavření separátního míru mezi Německem a Velkou Británií. (Robbi)
  • Autor knižní předlohy, pilot RAF Paul Brickhill popisoval ve svém díle skutečné zážitky. Němci v březnu 1943 sestřelili jeho Spitfire v Tunisku a Paul poté putoval do zajateckého tábora Stalag Luft III. Tady se zapojil do příprav k hromadnému útěku. (džanik)
  • Při motocyklové honičce ve městě je v jednom záběru dobře vidět televizní anténa, ačkoliv se film odehrává za druhé světové války. (Martensson35)

Reklama

Reklama