Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Počas 2. svetovej vojny najvyššie nemecké velenie zriadilo špeciálny zajatecký tábor, kam deportovali najproblémovejších zajatcov spojeneckých armád. Veliteľ tábora, plukovník von Luger (Hannes Messemer), upozorní seniora zajatých dôstojníkov kapitána Ramseya (James Donald), že z tábora, ktorý má najlepšie zabezpečenie proti útekom, sa nikomu uniknúť nepodarí. Ramsey však von Lugerovi pripomenie, že pokúsiť sa o útek zo zajatia je povinnosťou každého správneho dôstojníka. A hneď v prvý deň sa túto povinnosť pokúsi splniť niekoľko čestných mužov. Neúspešne. Veliteľ Bartlett (Richard Attenborough), ktorému sa podarilo zorganizovať už niekoľko neúspešných útekov, preto navrhne Ramseyovi neuveriteľnú akciu. Z tábora má naraz ujsť dvestopäťdesiat zajatcov. A tak sa rozbehnú dokonale utajené prípravy na najväčší útek vojny, v ktorom kľúčovú rolu hrajú Američania Hendley (James Garner) s Hiltsom (Steve McQueen), Brit Blythe (Donald Pleasence), Austrálčan Sedgwick (James Coburn) a Poliak Velinski... (TV Markíza)

(viac)

Videá (7)

Trailer

Recenzie (576)

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Na Veľký útek som dlho čakal a primerane sa aj tešil. Počet filmov, ktoré som nevidel a sú v prvej dvojstovke ČSFD sa stále zmenšuje, takže vo mne vzbudzujú veľké očakávania. Po záverečných titulkoch som nebol sklamaný, len som mal pocit, že stačilo málo a mohlo to byť oveľa lepšie. Lenže Američania ostanú v nakrúcaní filmov z II. svetovej vojny asi nepolepšiteľní. To mal byť zajatecký tábor? Aj v pionierskom bol tvrdší režim a prísnejší dozor. Je iba prirodzené, že pri rozohraní takejto selanky pôsobí zastrelenie zajatca nanajvýš rušivo a neprirodzene. Pridaním hudby a sem tam nejakej pesničky (veď tam hral aj spevák John Leyton) mohli z toho ľahko spraviť muzikál. A keď som videl Sinatrov Von Ryanov expres bol som nútený obom nadeliť po tri hviezdičky. Aj tzv. odľahčovanie témy má svoje pravidlá. ()

dobytek 

všetky recenzie používateľa

Film se dá rozdělit na 2 části. První část ze zajateckýho tábora mi připadala spíš jako komedie typu Kam se poděla sedmá rota? nebo Velký flám. Zajatci plánujou útěk, snažej se prokopat tunel na svobodu a do toho pořád nějaký vtípky a taková veselá muzika. Navíc ten zajateckej tábor teda vypadal spíš jako rekreační tábor, kam posílaj válečný hrdiny za odměnu. Němci je tam prakticky nechaj, ať si dělaj, co se jim zachce a jídla jim taky asi dávali dost, když zajatcům nebylo líto si z brambor vypálit kořalku. A když někdo něco proved, tak jim hodnej velitel tábora maximálně řekne: "Ty, ty, ty, to se nedělá. Za trest půjdeš na tejden na samotku." Já bych teda odtud ani neutíkal a v klidu bych si tam počkal na konec války :-) Když se zajatcům konečně povede dokončit ten tunel a dojde k samotnýmu útěku, rozjede se najednou úplně jinej film. Najednou jde hlavním postavám o život, Němci se přestanou chovat jako banda hodnejch strýčků a naivních idiotů, nechybí napětí, atmosféra, akce, atd... Bohužel v tuto chvíli už jsou skoro 2/3 filmu pryč. Část, která se odehrává přímo v táboře, je pro mě za 3 hvězdy. Závěrečná hodinka na útěku je sice lepší, ale dohromady to moc nefunguje. Jako kdybych se díval na 2 různý filmy... 65% ()

Reklama

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Velmi pěkný film. Nejdříve 2 hodinky jsme v tom speciálním táboře, kde esa na útěky vymýšlí, plánují a konečně uskutečňují 3 velmi brilantně zorganizované a hlavně velmi dlouhé tunely. Tato část je naprosto precizní a divácky více než atraktivní. Potom ovšem nastupuje ten závěr , kde jsou zajatci na útěku. Tam už se toho příliš zajímavého moc nestane. Po technické stránce film může v jistých pasážích působit dost otravně snad i směšně, což je samozřejmě vzhledem k datu 1963 odpustitelné. Herecky je to snad ze všech stran naprosto brilantní. Krásná hudba. Dlouhá stopáž mi rozhodně nebyla na obtíž. Já se prostě bavil a když k tomu připočtu inspiraci skutečnou událostí, tak mi nic nebrání dát 4*. ()

boshke 

všetky recenzie používateľa

No... takže to vlastně k ničemu nebylo... když většinu z nich pochytali a/nebo postříleli. Nevím, přišlo mi to silně přitažené za vlasy a nevěda, že je film natočený podle skutečné události, ani bych tomu nevěřil. Všechno to oblečení, všechny ty materiály (Němci si nevšimli, že jim rozebrali půlku chatek?), všechny ty dokumenty, všechno to... všechno. Notabene když si Němci nastrkali všechny experty na útěky z táborů do jednoho? Film to nebyl (vyloženě) špatný, ale jednou to stačilo... 60% ()

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Klasika od mistra Sturgese. I přes rozsáhlejší délku tu žádná nuda nehrozí. Režisér dal po Sedmi statečných dohromady další skvělou hereckou sestavu a společně stvořili nekompromisní chlapácký film své doby. Jenom škoda, že ve finále to pro většinu hrdinů dopadne tragicky, ale tak to prostě chodilo. Každopádně v dnešní době už by bylo hodně těžký něco takovýho natočit. Nebo by to šlo, ale povinně minimálně s jednou ženskou, černochem, asiatem a hispáncem aby to splnilo požadavky doby a to by prostě nebylo ono. Stará dobrá prověřená kvalitka.85% ()

Galéria (95)

Zaujímavosti (59)

  • Motocyklová honička nebyla součástí reálného příběhu, šlo o výsledek snah Steve McQueena učinit postavu Hiltse 'The Cooler Kinga' akčnější. Herec se závodními sklony si jízdu na dvou kolech evidentně užíval a po přestrojení do německé uniformy usedl znovu na motocykl, aby vlastně ve filmu stíhal sám sebe. (Kulmon)
  • O jedné z nejslavnějších scén, kterou je Hiltsův (Steve McQueen) skok na motocyklu, se nějaký čas tradovalo, že ji herec natočil sám. On sám to ovšem pár let po premiéře filmu popřel, s tím, že sice tehdy byl velmi schopný jezdec, ale ne až tak dobrý, aby si na tento kousek troufl. (Se skromností sobě vlastní pak dodal, že "dneska už bych to zvládnul"). Řídítek se tedy chopil Bud Ekins, který McQueena už zastupoval při natáčení Bullittova případu (1968) – a byl, mimochodem, jednou z inspirací pro postavu Cliffa Bootha (Brad Pitt) v Tarantinově opusu Tenkrát v Hollywoodu (2019). Ten, ve spolupráci s australským motokrosovým šampionem Timem Gibbesem, vybral vhodný motocykl a postavil speciální rampu, kterou odzkoušel při několika různých rychlostech a s ohledem na různou odhadovanou výšku plotu. Nakonec na ni najížděl při rychlosti 60 mil za hodinu (97 km/h), vyskočil 12 stop (3,7 m) do výšky a letěl 65 stop (19,8 m) daleko. Při ostrém natáčení byl pořízen pouze jeden záběr, po jehož dokončení štáb nejprve oněměl a pak propukl v divoký potlesk. A mimochodem, když už nehrozilo "nebezpečí pro film", vyzkoušeli si stejný skok s pomocí Eikinsovy rampy nejen McQueen, ale i jeho herečtí kolegové James Coburn (Sedgwick) a Charles Bronson (Danny). Všem se podařil. (NIRO)
  • Donald Pleasence byl skutečným pilotem RAF a byl sestřelen, vězněn a mučen Němci. Během natáčení byly jeho rady nejprve režisérem Johnem Sturgesem zdvořile odmítnuty s tím, aby si je nechal pro sebe. Až poté, co jiný herec Sturgese informoval o tom, že Pleasence byl skutečným důstojníkem Královského letectva a válečným vězněm, si od něj nechal Sturges radit. (džanik)

Reklama

Reklama